Peníze strana 3 z 5

Mimořádnou vládní pomoc by podle předpokladů mělo získat 960 povodní poškozených ostravských domácností. Město mezi ně rozdělí přes 38 milionů korun. Poskytnutí finanční výpomoci postiženým domácnostem schválili městští zastupitelé. Žadatelé dostanou čtyřicet tisíc korun. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) zároveň požádal o prodloužení stavu nebezpečí po povodních, čemuž vláda ve středu odpoledne vyhověla.

Ubývá lidí, kteří si na penzi spoří se státním příspěvkem ve třetím pilíři. Za poslední rok jejich počet klesl zhruba o čtvrt milionu. Systém opustili hlavně lidi v důchodovém a předdůchodovém věku.

Přes deset milionů korun zmizelo z účtu Horní Stropnice na Českobudějovicku, což zjistil starosta při kontrole během září. Obec přišla o peníze, které měla na zaplacení nové hasičské zbrojnice, a hledá způsob, jak je nahradit – například prodejem zemědělských pozemků nebo úvěrem. Případ už vyšetřuje kriminální policie.

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Koncerny Agrofert a Úsovsko vrátily ministerstvu zemědělství dotace určené pro malé podniky, na které podle auditu Evropské komise neměly nárok. Podle webu iROZHLAS.cz, který o vrácení peněz informoval, se spor týkal dotací na zavlažování a restrukturalizaci sadů. Stát po firmách požadoval 29 milionů korun. Kromě koncernu Úsovsko exministra zemědělství za ANO Jiřího Milka a holdingu Agrofert, který patří do svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), dotace čerpala ještě Pomona Těšetice.

Čínský vůdce Si Ťin-pching se na čínsko-africkém summitu v Pekingu před představiteli více než padesáti afrických států zavázal, že jeho země v příštích třech letech poskytne Africe finanční prostředky ve výši padesáti miliard dolarů (1,13 bilionu korun), bude pokračovat v investicích do infrastruktury a pomůže vytvořit na kontinentu milion pracovních míst. Experti však poukazují na to, že největší výhody z této spolupráce leží na straně asijské země a zatímco západní vliv na kontinentu upadá, míří Afrika do područí autoritářských režimů Ruska a Číny.

Piráti nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Vadí jim zejména to, že ministerstvu pro místní rozvoj chybí peníze na výstavbu a rekonstrukci bytů, konkrétně jde o sedm miliard korun. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterním Interview ČT24 řekl, že konsolidaci veřejných financí strana podporuje, ale podpora dostupného bydlení je podle něj jednou z hlavních priorit Pirátů. Méně peněz má dostat také Lipavského resort. Uvedl, že o rozpočtu bude nutné ještě jednat. To v pořadu Události, komentáře potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Karolíně Polcarové nebyl ani rok, když ji vlastní matka málem ubila k smrti. Způsobila jí tak vážná zranění hlavy, že nyní desetiletá dívka je nemobilní, trpí psychomotorickou retardací, slepotou, deformací hrudníku a nefunkčností rukou i nohou. Vyžaduje stálou péči. Čtyřiadvacet hodin denně se o ni stará její otec Karel Václav Polcar, který před měsícem požádal na serveru Donio lidi o příspěvek na nákup vozítka. Žádal o necelých 230 tisíc korun, během několika dnů však dárci do sbírky poslali skoro tři miliony korun. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Kabinet odsouhlasil sadu opatření, která mají podnikatelům usnadnit provoz a z velké části je zbavit byrokracie. Část se dotkne i veřejnosti – jde například o digitální účtenky. Zákazníci by je mohli dostávat zhruba od poloviny příštího roku. Papírové by pak zůstaly jen na vyžádání. Novinkou má být i možné vyplácení mezd v cizí měně.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Výbava pro jedno dítě, které půjde v září do první třídy, vyjde podle zjištění České televize zhruba na pět tisíc korun, je to podobně jako loni. S tím, že utratí do pěti tisíc, počítá podle průzkumu bankovní asociace většina rodičů. Asi čtvrtina čeká vyšší výdaje.

Zbývají poslední měsíce platnosti kolkových známek. Ty se coby platidlo používaly na úřadech na našem území od roku 1854. Lidé je mohou uplatnit do konce roku, přebytečné mohou do stejného termínu na poště vrátit. V červenci jich navrátili čtrnáct tisíc. Z celkového objemu poplatků, které katastrální úřady vybraly, jich šestnáct procent bylo provedeno kolkovými známkami. V sousedních zemích se již několik let nepoužívají.

S rozšiřováním jaderné energetiky v Česku musí posilovat i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V příštích letech mu totiž naroste agenda třeba kvůli výstavbě dvou nových bloků v Dukovanech. Po vládě tak úřad požaduje víc peněz pro příští roky.

Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.

Česká republika prosperuje, a tak by mohla v dalším dotačním období získat z evropských fondů až o sto dvacet šest miliard méně. Kvůli dopadům pandemie covidu a ruské agresi na Ukrajině ale země zůstane čistým příjemcem. Podle ministerstva pro místní rozvoj je penězi z Bruselu financováno až čtyřicet procent investic v tuzemsku. Resort dopravy už se na úbytek financí připravuje, chce se více zaměřit například na PPP projekty.

Peněžitá pomoc pro oběti trestných činů se má do budoucna zvýšit. Poslanecký návrh podpořili ministři, do sněmovny se dostane po prázdninách. Víc by podle předlohy měly dostat i neziskové organizace, které poškozené podporují, a také Probační a mediační služba.

Pracovníci úřadu práce v úterý přímo ve školicím středisku podniku Liberty Ostrava začali nabízet pomoc zaměstnancům huti ohroženým ztrátou zaměstnání. Ve speciálním projektu chtějí lidem nabídnout rekvalifikace, pomoci jim při hledání vhodného pracovního místa a hlavně nabídnout možnost příspěvku na mzdové náklady u nového zaměstnavatele. Ten může získat až patnáct tisíc korun měsíčně po dobu tři čtvrtě roku. Státní EGAP u soudu navrhl omezit majetková práva Liberty a převést je na insolvenčního správce, napsaly Seznam Zprávy.

Odstoupení Joea Bidena z boje o znovuzvolení přineslo obrat ve schopnosti Demokratické strany vybírat peníze na kampaň. Její hlavní zprostředkovatel příspěvků oznámil, že neděle je v tomto směru nejúspěšnějším dnem aktuálního volebního cyklu. Americká média mezitím informují, že peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň jsou již pod kontrolou viceprezidentky a pravděpodobné nové kandidátky demokratů do Bílého domu Kamaly Harrisové. Její tým oznámil, že první den po odstoupení Bidena z voleb získala kandidátka 81 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,88 miliardy korun).

Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvedl ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí (MF) šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos EET je navíc podle resortu sporný.

V bezpečnostních sborech panuje nejistota – policistům a hasičům stále chybí na provoz zhruba dvě miliardy korun. Zatím se shodují v tom, že přes léto vydrží. Pak ale můžou přijít problémy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to odmítá. Věří, že do srpna ve vládě dohodne peníze na dorovnání rozpočtů. Od července se policistům vrací příspěvek na stravu.

Ekonomická situace domácností se už druhým rokem zlepšuje, lidé to ale vnímají jinak. Často si myslí, že se země ubírá špatným směrem, vyplývá z průzkumu agentury STEM a poradenské společnosti KPMG. Na tom, zda se mají Češi lépe, se ale politici úplně neshodnou. Například poslanec ODS Karel Haas v Událostech, komentářích řekl, že situace lidí je často lepší, než uvádějí v průzkumech. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher uvedl, že situace se možná meziročně zlepšila, ale pořád se lidé nemají tak dobře jako před covidem. Poslankyně SPD Marie Pošarová poukázala na špatnou situaci mladých lidí.

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Finanční trh podle analytiků očekával méně výrazné zpomalení.