Hokejový šampionát může svádět k sázení. S hazardem jsou ale spojena rizika

Mistrovství světa v ledním hokeji je v plném proudu. Turnaj není v Česku oblíbený jen mezi sportovními fanoušky, ale také mezi sázkaři. V loňském roce sázky na hokejový šampionát činily více než 2,9 miliardy korun. Kurzové sázení je ovšem hazardní hrou, která může skrývat značná rizika. Pomoci jim předejít může třeba Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách.

Lidé v Česku si v uplynulém roce vsadili v hazardních hrách celkem 983 miliard korun a objem vkladů meziročně vzrostl o dvanáct a půl procenta. O téměř miliardu korun pak překonal předloňský rekord objem sázek na loňské mistrovství světa v hokeji. Jen na finálový duel Česka se Švýcarskem se prosázelo 192 milionů.

Češi ale nesází pouze na sportovní soutěže. Například na nedávnou volbu nového papeže přijaly sázkové kanceláře obnosy ve výši čtyři a půl milionu korun, což bylo třikrát více než při volbě předchozí hlavy katolické církve v roce 2013. Na americké prezidentské volby v listopadu loňského roku pak lidé v tuzemsku vsadili více než 240 milionů.

Rizika a tipy

Server Zodpovědné hraní, který je projektem Institutu pro regulaci hazardních her, ale varuje, že svět hazardu skrývá spoustu úskalí. Hazardní hry s sebou totiž nenesou pouze riziko finančních ztrát. Pokud člověk hraje příliš, mohou být velmi snadno ovlivněny i vztahy s blízkými osobami či zdraví. Prohry a nadměrný čas věnovaný hraní mohou vést třeba také k problémům v zaměstnání.

  • Institut pro regulaci hazardních her je spolkem ustanoveným v roce 2018 a je samosprávnou a nezávislou organizací s dobrovolnou účastí.
  • Institut je současně největším národním profesním sdružením na poli hazardních her, které zastupuje 95 procent legálního hazardního trhu v Česku.
  • Členy Institut pro regulaci hazardních her jsou provozovatelé hazardních her, osoby ministerstvem financí pověřené k odbornému posuzování a osvědčování, výrobci hardwarového a softwarového vybavení a partnerské asociace.
  • Cílem institutu je spolu s orgány veřejné správy usilovat o chytrou regulaci hazardních her a dlouhodobě přispívat ke zvyšování společenské odpovědnosti a snižování rizik spojených s hraním hazardních her.

Zdroj: Institut pro regulaci hazardních her

V případě, kdy už se člověk rozhodne hrát, měl by si stanovit určitá pravidla. V první řadě je třeba si uvědomit, že hazardní hry nejsou způsobem, jak vydělat peníze. Sloužit mohou jen jako zábava. Důležité je ale také určit si předem finanční limit, hrát pouze s penězi, které si člověk může dovolit ztratit, či nezkoušet zvrátit vlastní prohry. S výpočtem částky, kterou lze s přihlédnutím k dalším příjmům a výdajům libovolně utratit, může pomoci i kalkulačka.

Při hraní by lidé také neměli pít alkohol ani užívat žádné jiné návykové látky, které by mohly člověku zatemnit úsudek. Podstatné je rovněž dělat si často přestávky a svůj volný čas naplnit i jinou aktivitou.

Jak poznat rizikové hraní?

Projekt Zodpovědné hraní upozorňuje, že definice rizikového hraní je velice obtížná a jednoznačná shoda na ní nepanuje ani mezi odborníky. Za rizikové hraní lze ale podle serveru označit takové, které narušuje či poškozuje hráčův osobní, rodinný či pracovní život a zcela mění způsob, jakým tráví volný čas.

Odhalit něco takového u člověka v blízkém okolí ale nemusí být vůbec jednoduché. Důležité je všímat si například změn chování, emocí nebo zdraví. Častým jevem jsou i finanční starosti, kdy si může hráč často půjčovat peníze, zdánlivě bezdůvodně vybírat finanční obnosy z různých spořicích účtů, rozprodávat své věci nebo si přibírat další práci.

Web Naberte kurz zmiňuje i další příznaky. Patologičtí hráči například mohou pociťovat potřebu hrát se stále většími částkami, aby bylo dosaženo vzrušení ze hry. Při pokusu přestat může být možné pozorovat neklid či podrážděnost. Lidé se mohou rovněž snažit racionalizovat potřebu hrát například tím, že musí, aby srovnali dluhy. V některých případech se pak též objevují iracionální způsoby uvažování a bludné představy o hře, jako jsou třeba šťastná čísla či šťastné dny.

Rizikové hraní, a zda má člověk problém s patologickým hráčstvím, lze poznat podle těchto otázek:

  • 1) Měl/a jste někdy pocit, že je potřeba vsadit více a více peněz?
  • 2) Lhal/a jste někdy lidem, kteří jsou pro vás důležití, o tom, jak dlouho jste hrál/hrála a kolik jste prohrál/prohrála?

Pokud člověk odpoví kladně na obě otázky, měl by vyhledat odbornou pomoc. Akutní fáze léčby pak trvá zhruba půl roku.

Zdroj: Klinika adiktologie, 1. LF UK a VFN v Praze

V případě, že takovému člověku chceme pomoci, je podle projektu Zodpovědné hraní nejprve nutné pochopit, čím si prochází. Při komunikaci je potřeba zůstat pozitivní a vyhýbat se věcem, které by mohly narazit na kritiku nebo způsobit konfrontaci. Rizikový hráč si totiž velmi často nemusí připouštět, že vůbec nějaký problém má.

Před patologickým hráčem je také třeba chránit své finance nebo přístupová hesla, aby se jeho problém ještě neprohloubil. Možné je využít mapu pomoci, kterou na svém webu nabízí projekt Zodpovědné hraní s přehledem míst, kde je možné získat radu. Mapu pomoci lze nalézt i na webu Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Pokud má člověk podezření, že sám hraje rizikově, může se na webu projektu Zodpovědné hraní také otestovat. Další užitečné informace lze nalézt i na stránkách Naberte kurz, lze využít telefonní linku pomoci 777 477 877. Možností je rovněž využít Národní linku pro odvykání hraní 800 35 00 00.

Sebeomezující opatření

Pomoci vyřešit rizikové hraní může také nastavení sebeomezujících opatření. Lidé si mohou nastavit třeba maximální sázku. V takovém případě pak mají jistotu, že nepřekročí částku, kterou mají na hru vyčleněnou. Všechny sázky se totiž sčítají a v momentě, kdy dojde k naplnění limitu, systém hráče zastaví.

Možností je třeba také nastavit si maximální počet přihlášení do hráčského konta nebo maximální dobu denního přihlášení. Mimo to si lze nastavit i dobu, po kterou člověk nebude moci hrát.

Omezit lze ale také počet návštěv v kasinu. Pokud hráč dosáhne maximálního počtu, nebude již do provozu vpuštěn.

Panic button zamezí hraní na 48 hodin

Provozovatelé hazardních her jsou též povinni zajistit nouzové tlačítko, které zabrání dalšímu hraní. Oficiální název zní „Prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře“. V praxi se ale často označuje jako „panic button“ či jako možnost „zablokovat hraní“.

Po stisknutí tohoto tlačítka dochází k okamžitému zabránění v dalším hraní na dobu 48 hodin, což se týká jak legálních kamenných provozoven heren, kasin či sázkových kanceláří, tak i všech on-line her. Tlačítko může působit i preventivně, a to v případech, kdy si hráč uvědomuje, že by nemusel mít v následujících dvou dnech dostatečně silnou vůli, a potřebuje se krátkodobě ochránit.

Pokud člověk tlačítko stiskne v herně nebo kasinu, musí prostor opustit a nebude do něj znovu vpuštěn. Na internetu nebude mít možnost si zahrát či vsadit, avšak do svého konta se dostane. Zákaz platí napříč všemi legálními provozovateli v Česku a stisknutím tlačítka se hráč rovněž ocitne na dobu dvou dnů v rejstříku vyloučených osob.

Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách

Právě tento rejstřík je další možností, jak zamezit přístupu k hazardním hrám. Jeho cílem je podle ministerstva financí ochrana ohrožených skupin osob před negativními následky hazardu. Rejstřík ale neslouží pouze pro rizikové hráče. Zapsat se do něj mohou i ti, kteří se jen chtějí ochránit před negativními důsledky, jež by mohli z hraní pocítit.

Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách je spravován právě resortem financí a jedná se o neveřejný informační systém veřejné správy, který slouží k zamezení přístupu vyloučených fyzických osob k hazardním hrám. Nejde však o seznam „patologických hráčů“, nýbrž o rejstřík preventivně vyloučených osob z účasti na hazardních hrách. Fakt, že je seznam neveřejný, znamená, že informace nejsou přístupné a například zaměstnavatel tak nemá možnost se k seznamu zapsaných osob dostat.

Je-li člověk do rejstříku zapsán, nesmí se účastnit hazardních her. Zákaz se typicky týká heren a kasin, ale také kurzových sázek i všech hazardních her provozovaných na internetu. Po zápisu už tak není možné si zahrát u legálních provozovatelů. Web Zodpovědné hraní ale upozorňuje, že na ty nelegální je rejstřík krátký.

Pokud chce člověk podat žádost o zaevidování, formulář může nalézt zde. Žádost lze následně podat poštou s úředně ověřeným podpisem, osobní datovou schránkou, e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem či osobně na adrese ministerstva financí.

Část osob do rejstříku zapisuje samo ministerstvo

Kromě toho ale resort zapisuje také fyzické osoby, u nichž to stanoví zákon. Z moci úřední se tak do seznamu zapisují příjemci příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení či takzvané společně posuzované osoby pro příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Zápis se týká i lidí, kterým bylo soudem uloženo předběžné opatření zákazu her a sázek, a lidí, kterým bylo soudem uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních her nebo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hrách. Do rejstříku jsou zapisovány též osoby v insolvenci a ti, kdo mají vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti, kterou neplní, a tomuto dítěti je přiznáno náhradní výživné.

Lidé, kteří jsou zapsáni na vlastní žádost, mohou požádat o výmaz. Důležité je však zmínit, že od zapsání existuje ochranná lhůta jeden rok, po kterou není možné o výmaz požádat. Osoby, které jsou v rejstříku zapsány z důvodu využití výše zmíněného panic button, jsou automaticky vymazány po uplynutí 48 hodin. U lidí, kteří jsou zapsáni z moci úřední, dochází k výmazu automaticky po ukončení příslušných důvodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 17 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 6 hhodinami
Načítání...