Zaplať a prodloužíme vízum. Podvodníci zneužívají deportací studentů z USA

Podvodníci se snaží využít deportací zahraničních studentů z USA k vlastnímu obohacení. V americkém státě Nebraska se vydávají za oficiální úřady, aby ze studentů tamních univerzit dostali peníze pod záminkou prodloužení víza. Situaci popsal Čech na studijním pobytu.

„Jsou podvodníci, kteří studentům na kampusu aktivně vyhrožovali, že ukončí vízum,“ sdělil student Univerzity Palackého v Olomouci Dominik Hruška, který se přes program Erasmus+ dostal na University of Nebraska at Kearney. A doplňuje, že chtějí peníze za to, že vízum prodlouží.

Podle Hrušky univerzita v Nebrasce své studenty začátkem dubna upozornila, že se podvodníci snaží vydávat za agenty Imigrační a celní správy USA (ICE), FBI nebo americké zastupitelské úřady. Nebraská lokální televizní stanice KETV 7 varovala, že oficiální američtí představitelé po zahraničních studentech platby nepožadují.

„Falšují telefonická čísla, která vám ukazují, že volají z oficiálních míst,“ přiblížil Hruška. On sám dostal telefonát z neznámého čísla. „Volal mi někdo a vidím, že je to z Washington D.C., což zní, že to bude něco oficiálního,“ dodal. Na telefonát však nereagoval a další nedostal.

Nejasná situace

Podvodníci se podle Hrušky snaží zneužít toho, že „je teď takové šero okolo toho, co se vlastně děje, protože občas se nedá ani racionálně zdůvodnit, proč vízum určitým studentům odebírají“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio koncem března uvedl, že USA zrušily nejméně třem stům zahraničních studentů víza v rámci snahy prezidenta Donalda Trumpa zasáhnout proti propalestinským protestům na univerzitních kampusech a proti tomu, co označil jako antisemitismus. V polovině dubna zpravodajský server CNN informoval, že o víza přišlo více než tisíc zahraničních studentů a absolventů amerických univerzit.

Rubiovo prohlášení následovalo po zadržení turecké doktorandky z Tuftsovy univerzity Rümeysy Öztürkové. Video pořízené nedaleko Bostonu v Massachusetts, na němž je studentka odváděna členy amerických bezpečnostních složek v civilu do neoznačeného auta, vyvolalo protesty na internetu. Öztürková se podobně jako řada dalších zatčených studentů účastnila propalestinských protestů.

Nahrávám video

Podle serveru stanice BBC a dalších médií to není ojedinělá situace, kdy agenti v civilu zatkli zahraniční studenty, kteří se účastnili propalestinských protestů. Trumpova administrativa opakovaně prohlásila, že víza jsou „výsadou“ a mohou být kdykoli zrušena z nejrůznějších důvodů. Univerzity zatčených studentů se o změnách často dozvěděly až při kontrole vládní databáze, která zaznamenává vízový status zahraničních studentů.

Ujišťující zpráva od univerzity

V souvislosti s deportacemi se vedení některých škol snaží své studenty uklidnit, aby se nemuseli obávat o pokračování studia. „Poslali nám dotazník, že pokud se cítíme ohrožení, můžeme kontaktovat kancelář, která se věnuje zahraničním záležitostem,“ přiblížil Hruška.

„Psali spíš ujišťující než varovnou zprávu: ‚Jsme tady pro vás, kdyby vám náhodou chtěli víza odebrat.‘ Škola se snaží postavit na naši stranu, protože nás tady přijala,“ dodal český student.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled