TÉMA

Peníze strana 2 z 5

168 hodin: Obce stále vymáhají dluhy po „dětských neplatičích“. Často o tom ani nevědí

Česko se stále nezbavilo vymáhání dluhů na dětech. Příkladem, který zdokumentoval pořad 168 hodin, je dvacetiletý Michal. Několik let žil v dětském domově, po dokončení školy si našel bydlení a práci. Úplnou náhodou ale zjistil, že je od dětství v exekuci. Když bylo Michalovi deset let, rodiče za něj nezaplatili poplatek za odpad. Město Králův Dvůr ve Středočeském kraji tak pohledávku předalo exekutorovi. Takzvané dětské exekuce přitom měly díky několika novým předpisům už dávno skončit.
5. 2. 2024|

Samoobslužné pokladny v Česku přibývají, jinde v Evropě je ale ruší

Velká Británie i Spojené státy se odklánějí od samoobslužných pokladen. Některé řetězce je ruší kvůli většímu počtu krádeží a poruchovosti. V Česku je naopak čím dál víc prodejen instaluje.
5. 2. 2024|

Důchodový účet padá do rekordního minusu. Chystá se zpomalení růstu penzí

Penzijní účet je v rekordním deficitu. Ministr financí očekává, že za loňský rok skončilo hospodaření důchodového systému asi 70 miliard korun v minusu. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) to jen podtrhuje nutnost změn. Přesná čísla zveřejní jeho úřad příští týden. Ministerstvo práce chce postupně zavádět pomalejší růst důchodů.
4. 2. 2024|

O předčasný důchod loni požádalo rekordních sto tisíc lidí. Nejvíc v historii Česka

Jít předčasně do důchodu dřív se loni rozhodlo celkem 99 843 Čechů. To je vůbec nejvyšší počet v historii Česka. Loňský rok tak co do počtu žádostí překonal i dosud rekordní rok 2022, kdy si o předčasný důchod požádalo osmdesát tisíc lidí. ČT to potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Největší nápor zaznamenali úředníci v letních měsících, tedy před začátkem platnosti vládní novely důchodového systému, která podmínky předčasného důchodu znevýhodnila.
31. 1. 2024|

Ministerstvo chce pomoci lidem, jejichž peníze zpronevěřila advokátka Suková

Ministerstvo spravedlnosti chce pomoct lidem, kterým pražská advokátka Hana Suková podle policie zpronevěřila svěřených více než 150 milionů. To je závěr schůzky poškozených s vedením úřadu. Ten zároveň chystá změny, které by takovým podvodům měly napříště zabránit.
24. 1. 2024|

„Náš stát nefinancuje nepřátele ústavy.“ Německý soud zablokoval peníze pro krajní pravici

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.
23. 1. 2024Aktualizováno23. 1. 2024, 14:18|

Univerzita Karlova musí čekat na své zakládací listiny, soudy se táhnou

Ani rok po pravomocném verdiktu nedostala Univerzita Karlova zpátky ani vzácné historické dokumenty, ani dvacet milionů korun, které za ně zaplatila. V obou případech čeká na další rozhodnutí soudů. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník Josef Salmon je pak získal v roce 2018 a prodal univerzitě, podle soudu se ale dopustil podvodu.
22. 1. 2024|

Zlevnila většina sledovaných potravin

Tento týden bylo proti loňskému prosinci levnějších 11 ze 13 potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál 20 korun a 40 haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Na potraviny se od začátku letošního roku vztahuje sazba DPH 12 procent, když dříve to bylo 15 procent.
21. 1. 2024|

Polsko může čerpat skoro dva biliony korun z fondů EU, tvrdí Varšava

Evropská komise potvrdila, že Polsko splňuje poslední tři podmínky nezbytné pro čerpání 76 miliard eur (1,88 bilionu korun) ze strukturálních fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Brusel se zatím k věci oficiálně nevyjádřil. EU finance určené Varšavě zmrazila během předchozí polské vlády kvůli pochybnostem o kvalitě právního státu.
19. 1. 2024|

Peníze v rozpočtu nejsou, dotace neexistují. Zpívající fontána musí počkat na nezbytnou rekonstrukci nejméně další rok

Mariánskolázeňská fontána nezbytně potřebuje rekonstrukci, město na ni však nemá. Největší turistická atrakce ve městě je v havarijním stavu, což se mělo změnit tuto zimu. Jenomže to bude stát odhadem 40 milionů korun. Radnice se poohlížela po dotacích, podle starosty Martina Hurajčíka (ANO) ale žádný program na opravu hrajících fontán neexistuje.
18. 1. 2024|

Firma slíbila hasičům z Ludvíkova zimní zahradu, ale zmizela s penězi. Sousedé se jim teď skládají na další pokus

Dobrovolní hasiči z Ludvíkova pod Smrkem si chtěli nechat vylepšit zázemí pro konání společenských akcí. Firma Esmero, kterou si najali na stavbu zimní zahrady, se ale po zaplacení zálohy odmlčela – nic neudělala a přestala komunikovat. Hasiči tak přišli o dlouholeté úspory. Na firmu podali trestní oznámení, peníze ale nemají. Aby si mohli zimní zahradu přece jenom dovolit, vyhlásila radnice veřejnou sbírku, přispívají do ní sousedé i někteří další dobrovolní hasiči.
13. 1. 2024|

Rakouská aktivistka chce sdílet štědré dědictví. O části majetku rozhodnou náhodní lidé

Více než 614 milionů korun letos získají rakouské dobročinné projekty od jediné rakouské filantropky. Jedenatřicetiletá aktivistka Marlene Engelhornová se rozhodla rozdat 25 milionů eur. Získala je dědictvím a její rodina tyto finance díky využití daňových rájů nedanila. Žena dlouhodobě upozorňuje na nerovnoměrné rozložení kapitálu ve společnosti, kdy podle ní jedno procento nejmajetnějších Rakušanů drží většinu bohatství v zemi. Několik let usilovala o to, aby její dědictví stát zdanil, a když se toho nedomohla, vymyslela netradiční řešení.
10. 1. 2024|

Rodičovský příspěvek se zvyšuje o 50 tisíc korun. Porodnost ale celkově klesá

Rodiče dětí narozených od letošního 1. ledna dostanou od státu příspěvek 350 tisíc korun, o padesát tisíc více než loni. Celkově se ale porodnost snižuje. Už předloni meziročně klesla skoro o deset procent a další podobný propad očekává Ústav zdravotnických informací a statistiky i za loňský rok.
2. 1. 2024|

Evropská unie rozmrazila Polsku pět miliard eur, oznámila Varšava

Polsko obdrželo pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun) na obnovu z unijních podpůrných fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Evropská unie finance pro Národní plán obnovy určené Varšavě zmrazila za předchozí polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli sporům o právní stát.
28. 12. 2023|

Ve sbírkách na pomoc pozůstalým a přeživším po střelbě na filozofické fakultě se sešlo už přes 38 milionů

Lidé v Česku darovali více než 38 milionů korun do sbírek na pomoc pozůstalým a přeživším po čtvrteční střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Nejvíce peněz získal Nadační fond Univerzity Karlovy, a to přes 33 milionů. Vyplývá to z údajů na webech jednotlivých sbírek.
23. 12. 2023|

Kvůli malé půjčce exekuce za statisíce. Nezákonně vymáhané peníze mohou ale dlužníci získat zpět

Zdánlivě výhodná půjčka na malou částku, která skončila exekucí na statisíce. To je situace, kterou podle odborníků v Česku znají desetitisíce lidí. Přitom smlouvy s vysokým úrokem nebo například příliš přísnými sankcemi za opožděné splátky mohou být neplatné. A lidé mohou peníze, které na nich exekutor vymohl nezákonně, získat zpět. S takovým nárokem už u soudů uspělo několik desítek bývalých dlužníků.
15. 12. 2023|

Evropská komise uvolnila Maďarsku třetinu zablokovaných peněz poté, co Budapešť zveřejnila požadovanou soudní reformu

Brusel uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard korun) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Oznámila to Evropská komise (EK) poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví. Dalších přibližně 21 miliard eur Komise kvůli porušení principů právního státu v Maďarsku dál blokuje.
13. 12. 2023Aktualizováno13. 12. 2023, 20:56|

Reportéři ČT: Česko jako země zaslíbená pro praní špinavých peněz. Policie transakcím nedokáže zabránit

Česko je oblíbenou zemí zločinců, kteří perou špinavé peníze. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu v letech 2020 a 2021 proteklo bankovními účty v Česku přibližně sto miliard korun. V praxi to funguje tak, že na účet české firmy, která do té doby nevyvíjela žádnou činnost, dorazí stovky milionů korun neznámého původu. Během pár dní peníze odcházejí do bank v západní Evropě a stávají se legálními. Přestože má policie podezření, že se může jednat o peníze ze zločinu, kvůli stávající legislativě transakcím nedokáže zabránit. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek
5. 12. 2023|

Školství je jen deklarovaná priorita, míní Plaga. Podle Mazancové se z peněz na platy sanuje provoz

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.
3. 12. 2023|

„Tudy cesta nevede, fata morgana, kvadratura kruhu“. Exministr Bojar ztrhal dohodu premiéra s lékaři

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.
1. 12. 2023|

Ekonomika je královská disciplína žurnalistiky, peníze jsou za vším, říká šéf Hospodářských novin Mašek

V ekonomice můžete psát, o čem chcete, ať už jsou to příběhy firem, kauzy, nebo lifestyle, všude jsou peníze, říká šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek. To je důvod, proč ekonomiku považuje za královskou disciplínu žurnalistiky. Jak důležitý je podle něj vztah mezi byznysem a ekologií? I o tom mluví host podcastu Background ČT24.
1. 12. 2023|

Fiala se dohodl s lékaři na platech. Podařilo se tak zřejmě odvrátit větší omezení péče

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.
30. 11. 2023Aktualizováno30. 11. 2023, 19:24|

Rusko plánuje příští rok rekordní válečné výdaje. Žene ekonomiku do pasti věčné války, varují experti

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.
29. 11. 2023|

Veškeré emisní povolenky jsou v rozpočtu, řekl Hladík. Nová EK musí změnit směr dekarbonizace, míní Brabec

Veškeré české obchodovatelné emisní povolenky ve výši asi 40 miliard jsou součástí státního rozpočtu na příští rok. Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí, řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Část emisních povolenek se přes schválené parametry v české legislativě do energeticky náročného průmyslu podle Hladíka vrací. Ministr se zároveň domnívá, že český průmysl promeškal start hromadné dekarbonizace. Tomu oponoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
26. 11. 2023|