Uprchlíci z Ukrajiny za první pololetí státu odvedli dvojnásobek výše pomoci

Ukrajinští uprchlíci zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních patnáct miliard korun. Poskytnutá pomoc státu byla poloviční – činila 7,6 miliardy korun. Plyne to z údajů zveřejněných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle nich tyto příjmy začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek sdělil, že nyní v Česku pracuje 169 tisíc lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.

Ministerstvo už dříve uvedlo, že jsou data modelovaná a dopočítávají se. Výdaje putují do humanitární dávky, zdravotnictví, školství, pomoci do zahraničí či ubytování a příjmy státu jsou z odvodů na pojistné, DPH a spotřební daně i daně z příjmů.

Podle údajů resortu stát poskytl uprchlíkům letos od ledna do konce března pomoc za 3,8 miliardy korun. Stejnou sumu vydal i ve druhém čtvrtletí. Za první půlrok to tedy bylo 7,6 miliardy korun. Získaná částka činila v prvním kvartále 7,4 miliardy korun a ve druhém 7,6 miliardy, tedy dohromady patnáct miliard korun za první letošní pololetí.

Odvody převyšovaly výdaje i loni

Loni stát získal od uprchlíků 24,8 miliardy korun, poskytl jim pomoc za 15,5 miliardy korun. V roce 2023 výdaje činily 22 miliard korun a příjmy 19,4 miliardy korun. V prvním roce ruské plnohodnotné války proti Ukrajině podle dřívějších informací do pomoci putovalo 25 miliard korun a stát získal 12,6 miliardy korun. Z údajů vyplývá, že uprchlíci tak od roku 2022 zaplatili státu o 1,7 miliardy korun víc, než v podpoře získali.

Podle Jurečky příjmy státu od uprchlíků převyšují poskytovanou pomoc od třetího kvartálu 2023.

Úřady práce vyplatily letos v červnu 45 900 humanitárních dávek, které mohou získat uprchlické domácnosti s příjmem pod jejich životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Před rokem to bylo 49 400 vyplacených podpor. Výdaje za prvních šest měsíců teď činily 4,7 miliardy korun, loni o miliardu méně. Důvodem je zvýšení podpory zranitelným, tedy dětem, seniorům či postiženým.

„Uprchlíci mají specifickou podporu a nejsou v českém systému dávek. Vidíme v datech, že mají podporu na hlavu nižší,“ řekl Jurečka. Podle něj pracuje v Česku teď 169 tisíc uprchlíků.

Podle statistiky ministerstva vnitra mělo k půlnoci z 21. na 22. září dočasnou ochranu v Česku přes 393 800 lidí z Ukrajiny. Z nich bylo asi 93 tisíc dětí a mladých do osmnácti let a asi 17 700 osob nad 65 let. Na poskytování dočasné ochrany se dohodly státy Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 23 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.