Právní stát strana 2 z 2

Evropský parlament schválil rezoluci vyzývající Evropskou komisi k dalším krokům proti České republice kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) připustil, že dotace, které do Agrofertu jdou, nejsou k tíži evropského, nýbrž jen státního rozpočtu, přesto to považuje ve vztahu k jednotnému unijnímu trhu za nepřijatelné. O rezoluci europarlamentu hovořili v Událostech, komentářích i Interview ČT24 čeští politici působící v Praze i Bruselu.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po zákrocích proti demonstracím na podporu Alexeje Navalného odsoudil brutální násilí a represe proti svobodě slova v Rusku. Podle jeho stranického kolegy a vicepremiéra Jana Hamáčka je postup ruské vlády proti Navalnému „obrovskou ostudou Ruské federace“, která ukazuje obavu režimu z nestability a vlastních občanů. Kritika zazněla i z dalších zemí.

Videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie ve čtvrtek večer nepřinesla průlom v patové situaci kolem sedmiletého rozpočtu. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki seznámili ostatní lídry s argumenty, kvůli kterým blokují schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude jako šéfka předsednické země v příštích dnech vyjednávat o kompromisu.

Slovinský premiér Janez Janša podpořil Polsko a Maďarsko, které v pondělí zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu EU a fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že Budapešť vetovala rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci.

Zpráva Evropské komise o stavu demokracie a vlády práva v EU vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v Česku a dalších zemích. Napříč evropským blokem shledal Brusel nedostatky v nezávislosti justice či svobodě médií. Koronavirová pandemie podle Komise posloužila jako test vlády práva v členských zemích, opatření některých vlád prý „zašla příliš daleko“.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. EU by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

Polští poslanci přijali zákon umožňující postihnout soudce, kteří se stavějí proti kontroverzní soudní reformě, kterou připravila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Sejm tak učinil navzdory přání Bruselu. Podle vlády zákon umožňující odvolávat soudce zabrání chaosu v justici, dle opozice ohrozí právní stát. Poslanci o legislativě jednali bouřlivě i v noci. Už ve středu v ulicích protestovaly tisíce Poláků.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.

Ústavní soud v úterý došel k závěru, že zdanění církevních náhrad porušilo první článek ústavy, v němž stojí, že žijeme v demokratickém právním státě. Tímto nálezem zdanění zrušil. „Právo a spravedlnost se někdy mýlí,“ komentoval v Událostech, komentářích tento verdikt místopředseda SPD Radim Fiala. Podle Jiřího Maška (ANO) se soudci soustředili jen na část zákona. Nález naopak vítá předseda lidovců Marek Výborný, podle nějž soud zafungoval jako pojistka právního státu.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Nová místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro ČT odmítla, že by o její portfolio neměl nikdo zájem. Z nového postu chce usilovat o to, aby byl její hlas, potažmo hlas České republiky, v Evropě více slyšet. Současně je odhodlána každý den všechny včetně svých kritiků přesvědčovat o své nestrannosti a nezávislosti.

Světové tiskové agentury spojují úspěch proevropské liberální advokátky a protikorupční aktivistky Zuzany Čaputové v prezidentských volbách s atmosférou ve slovenské společnosti a politice po vraždě novináře Jána Kuciaka. Slovenské komentáře zmiňují hlavně naději na novou kulturu a slušnost v politice, ale i porážku populismu a šéfa vládní strany Smer-SD Roberta Fica.