Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.
EU ukončí řízení proti Varšavě. Riziko pro justici pominulo, řekla von der Leyenová
„Dnešek znamená pro Polsko otevření nové kapitoly,“ napsala na sociální síť X von der Leyenová. „Domníváme se, že po více než šesti letech může být procedura podle článku 7 uzavřena,“ dodala a pogratulovala polskému premiérovi Donaldu Tuskovi a jeho vládě za reformy, které v zemi v uplynulých měsících provedli. Předchozí kabinet vládl v letech 2015 až 2023. Tusk se ujal úřadu loni v prosinci.
„Evropská komise dnes dokončila svou analýzu situace v oblasti právního státu v Polsku v souvislosti s řízením podle článku 7 odstavce 1 Smlouvy o Evropské unii. Domnívá se, že v Polsku již neexistuje jasné riziko vážného porušení zásad právního státu podle článku 7(1),“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.
Zároveň dodala, že Polsko začalo pracovat na řadě legislativních i nelegislativních opatření s cílem vyvrátit obavy související s nezávislosti polského soudního systému. Varšava rovněž uznala nadřazenost práva EU a „je odhodlána aplikovat všechny rozsudky Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva související s právním státem,“ dodala Komise.
„Pozitivní trend nastolený polskými orgány s cílem obnovit nezávislé soudnictví,“ uvítala i místopředsedkyně EK Věra Jourová. „Je potřeba i nadále pokračovat v práci, dosavadní kroky nám ale umožňují dospět k závěru, že již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu,“ doplnila Jourová, která je eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost a dočasně převzala také oblast justice.
„Skvělá zpráva z Bruselu!“ reagoval na síti X polský ministr spravedlnosti Adam Bodnar a poděkoval šéfce EK za spolupráci a podporu. Do Polska se podle něj navrací vláda práva. „Jsme odhodlaní a oddaní našim společným evropským hodnotám,“ zdůraznil.
Klíčové datum
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos upozornil, že změny (v polském soudním systému) z uplynulých měsíců nejsou až tak hluboké. Upozorňuje na přesné znění vyjádření von der Leyenové. „Ona řekla, že v Polsku už nehrozí porušování zásad právního státu, což znamená, že se změnila politická a zákonodárná realita. Dnešní oznámení samozřejmě není definitivním koncem takzvané procedury podle článku 7, která byla vůči Polsku revokována a v jejímž důsledku bylo zablokováno přes 65 miliard eur z unijních fondů,“ shrnul korespondent.
Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos komentuje ukončení řízení Evropské komise s Polskem (zdroj: ČT24)
„Klíčové datum, ke kterému bude polská vláda vzhlížet, je 21. května. Z toho důvodu, že právě v tento den by měla eurokomisařka Věra Jourová, která má právní stát v gesci, představit Radě EU pokrok v jednání s Varšavou. Tím pádem by 21. května mohlo dojít ke stažení onoho článku 7, a tedy k tomu, že zmíněné peníze budou vyplaceny,“ dodal Papadopulos.
Řízení Evropské unie s Varšavou vyvolaly v prosinci 2017 hlavně novely zákonů o Zemské soudcovské radě (KRS), jejíž členy začal jmenovat parlament, nebo o nejvyšším soudu. Polsko bylo obviněno z podkopávání nezávislosti soudů.
Zákony, které byly později částečně upraveny, změnily i fungování obecných soudů – tehdejšímu ministrovi spravedlnosti daly například právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů. Předmětem sporu Polska s EU byla i disciplinární komora polského nejvyššího soudu. Varšava v rámci soudní reformy v prosinci 2019 přijala předpis, který svěřil rozhodování o kárných prohřešcích soudců do rukou komoře, jejíž nezávislost nebyla podle EU zaručena. Země tak podle EK omezila nezávislost polských soudů.
Soudní dvůr EU v létě 2021 rozhodl, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Novela zákona o nejvyšším soudu, která měla uvolnit blokované peníze z EU, stanovovala nová pravidla pro kázeňský postih soudců a také způsob prověřování jejich nezávislosti a nestrannosti. Polský ústavní soud ji však loni v prosinci označil za neústavní. Podle názoru soudců či advokátů z nevládních organizací novela nesplňovala podmínky EU a prohloubila by chaos v soudnictví.
Polský ministr spravedlnosti Bodnar i proto přivezl letos na konci února do Bruselu akční plán reforem, které mají vést k obnově právního státu v zemi. Plán představil na zasedání unijních ministrů pro evropské záležitosti. Evropská komise následně provedla novou analýzu situace v Polsku a informace o jejím výsledku zaslala Radě EU i Evropskému parlamentu.
Jourová předloží 21. května analýzu zástupcům členských států na nadcházejícím jednání ministrů pro evropské záležitosti. Poté, s přihlédnutím k případným připomínkám členských států, Komise proceduru podle článku 7 formálně ukončí. Jak unijní exekutiva nicméně dodala, situaci v Polsku bude i nadále pravidelně monitorovat.