Zpráva Evropské komise o stavu demokracie a vlády práva v EU vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v Česku a dalších zemích. Napříč evropským blokem shledal Brusel nedostatky v nezávislosti justice či svobodě médií. Koronavirová pandemie podle Komise posloužila jako test vlády práva v členských zemích, opatření některých vlád prý „zašla příliš daleko“.
Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace kolem Polska či Maďarska, proti nimž vedou unijní orgány řízení.
„Pokud někde chybí vláda práva nebo je v ohrožení, má to dopad na život každého z nás,“ prohlásila při prezentaci zprávy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s dovětkem, že vyrůstala v komunistickém Československu, kde vládla totalita, a nikoli právo. Hodnocení podle ní může upozornit členské země na nedostatky a také jasně definovat pojem právního státu, jehož údajnou mlhavost některé země Komisi vyčítají.
Brusel na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi členských států hodnotil čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou vyváženost institucí.
Česko má podle zprávy zákonný rámec boje proti korupci, jehož fungování se snaží zlepšit například povinností zveřejňovat podrobnosti o státních zakázkách či novým zákonem o nominacích do státních podniků. Přijetí dalších zákonů upravujících lobbing, ochranu oznamovatelů korupce či pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu je však podle Komise odkládáno. Podle Bruselu rovněž existují obavy, že „významné korupční případy nejsou vyšetřovány systematicky“.
Unijní exekutiva také poukazuje na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů. Auditoři z Bruselu loni ve zprávě týkající se dotací ze strukturálních fondů EU konstatovali, že ve střetu zájmů je český premiér Andrej Babiš. Podle auditu má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér tyto závěry odmítá.
„Je to konstatování… Lidé by měli vidět, že když je někdo vysoce postavený v politice nebo v byznysu, platí pro něj zákon stejně jako pro běžného občana,“ řekla ke zjištěním týkajícím se Česka Jourová.
Nezávislost a transparentnost českého soudnictví je podle zveřejněné zprávy vnímána jako dobrá. Dále by ji podle Komise mohla zlepšit řada v současnosti zaváděných reforem týkajících se státního zastupitelství či výběru soudců.
V Česku je sice zaručena svoboda projevu, obsah médií však není zcela chráněn před vlivem jejich vlastníků, konstatuje zpráva EK. Problém vidí hlavně v tom, že neexistují přesná pravidla, díky nimž by se jasně vědělo, kdo jednotlivá média vlastní. Komplikovaná může být i role samotných novinářů.
„Má se za to, že novinářům nehrozí fyzické útoky, avšak slovní urážky a vyhrožování nejsou v politickém diskursu ničím neznámým,“ uvádí Komise. Občanská společnost v Česku funguje podle zprávy dobře, ačkoli zvláště nevládní organizace věnující se migraci a genderovým tématům čelí „rostoucí zášti některých částí společnosti a některých politických stran“.
Česko také patří k několika unijním státům, v nichž podle EK mohou občané narazit na překážky či prodlevy při získávání úředních informací, ačkoli svobodný přístup k nim zaručuje zákon.
Kritika Polska a Maďarska
„V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby neměly reformy vliv na nezávislost justice,“ uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle EK na místě „vážné obavy“ z možného podřizování soudů politické moci.
Komise zveřejnila zprávu den poté, co maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Jourovou k rezignaci za její výrok, že v Maďarsku zavádí „nemocnou demokracii“. Podle EK zpráva dokládá, že dlouhodobá kritika vlády v Budapešti se zakládá na faktech.
„Poláci a Maďaři vždycky volali po tom, abychom pokryli všechny země a nezaměřovali se jen na ně. Ale u Polska a Maďarska jsme museli konstatovat, že nezačínáme s bílým papírem,“ zmínila Jourová. Od vládních politiků z Varšavy a Budapešti dlouhodobě zněly hlasy o tom, že je Brusel posuzuje přísněji než další země, což by podle Komise zpráva měla vyvrátit.
„Zpráva Komise o právním státu je absurdní a nepravdivá a nemůže sloužit jako základ k další diskusi o vládě práva v Evropské unii,“ ohradila se vůči závěrům Bruselu maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Chybný je podle ní celý koncept i metodika zprávy, její zdroje jsou nevyrovnané a obsah ničím nepodložený.
EK dle svých slov bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů.
Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně, uvádí Komise.
Jourová chce na vládu práva navázat evropské peníze
Také pluralita médií je podle zprávy obecně v unijních zemích na dobré úrovni. V Polsku, Maďarsku a na Maltě ale podle Komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se týkají výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.
Podle Jourové chce Komise využít hodnocení především k dialogu s členskými zeměmi, je však zároveň připravena vynucovat nápravu vážných či dlouhodobých prohřešků.
„Ani v budoucnu se nebudeme zdráhat zahájit řízení pro porušování hodnot,“ prohlásila místopředsedkyně EK. Dodala, že účinným nástrojem by se mělo stát spojení budoucího sedmiletého rozpočtu evropského bloku s respektem k vládě práva. O takovém spojení v současnosti jednají unijní členské státy, přičemž Maďarsko a Polsko usilují o oslabení této podmíněnosti.
Komise také upozornila na vztah koronavirové pandemie a vlády práva: „V momentě, kdy nouzová opatření sníží institucionální kontrolu nad těmi, kdo rozhodují, stává se kontrola ze strany médií a občanské společnosti o to důležitější. V některých členských zemích ovšem média i občanská společnost čelí novým překážkám,“ konstatuje historicky první report Evropské komise o stavu demokracie a právního státu.
