Judit Vargová

Po sečtení výsledků ve volbách do Evropského parlamentu (EP) měli mnozí Maďaři, ať už volili kohokoliv, zvláštní pocit. Nové obsazení jednadvaceti maďarských křesel v EP totiž ukazuje, že se tamní politická mapa zásadně mění. Strana Fidesz premiéra Viktora Orbána sice nadále dominuje, ale už ne tak výrazně jako dřív. A hlavně – po letech jí vyrostla nová konkurence.

Maďarský ústavní soud dospěl k závěru, že Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel. Zároveň však podle tiskových agentur zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí nejvyšší soudní instance Evropské unie v případu zpochybňujícím způsob, jakým Maďarsko zachází s migranty. Ústavní soud podle agentury AFP uvedl, že není s to „ani zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva“.

Evropská komise podnikne kroky vůči maďarskému zákonu, který zakazuje šířit mezi mladými lidmi do osmnácti let jakékoliv materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Ve středu to oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová, podle níž jde právní norma proti všem základním hodnotám Evropské unie. Kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána kritiku odmítá, prezident János Áder normu stvrdil podpisem.

Zpráva Evropské komise o stavu demokracie a vlády práva v EU vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v Česku a dalších zemích. Napříč evropským blokem shledal Brusel nedostatky v nezávislosti justice či svobodě médií. Koronavirová pandemie podle Komise posloužila jako test vlády práva v členských zemích, opatření některých vlád prý „zašla příliš daleko“.