„Mohou zničit právnickou osobu, ale síť lidí zůstane.“ V Moskvě pokračuje proces s Memorialem

Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.

Prokuratura tvrdí, že Memorial soustavně, závažně a úmyslně porušuje povinnost označovat veškerou svou produkci slovy o tom, že je „zahraničním agentem“. Rusko zákon o této povinnosti nevládních organizací, které přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost, přijalo v roce 2012 a na Memorial ho začalo uplatňovat o čtyři roky později. Postupně ho rozšířilo i na nezávislá média a jednotlivce.

Důkazy jsou podle obhájců chabé: pouhých deset publikací. „Advokáti odvedli ohromnou práci. Hlavně ukázali, že výhrady prokuratury neodpovídají požadavku na zrušení Memorialu. Šli do detailů a podrobností a druhou stranu úplně zmátli. Prokurátor musel dělat pauzy a dokonce přiznat, že na některé otázky nemá odpověď,“ popisuje první stání soudu 25. listopadu mluvčí Mezinárodního Memorialu Natalja Petrova.

Hlavním argumentem obhajoby je, že prokuratura žaluje zahlazené přestupky. Za osm z deseti inkriminovaných případů už Memorial zaplatil pokutu. A v Rusku není možné trestat za jeden přestupek dvakrát. Zbylé dva případy se týkají knih, které byly vydané ještě před povinností se tak označovat, píše opoziční web Meduza, který se také musí označovat jako „zahraniční agent“.

„Jeden z právníků vypíchl, že žaloba vyčítá desítku neoznačených stránek na webu nebo sociálních sítích, ale Memorial má tisíce stránek, projektů a knih a všechny ostatní jsou označené. Je očividné, že Memorial neskrývá, že je zahraniční agent, byť s touto formulací rozhodně nesouhlasíme. Na to žalující strana reagovala úplně zmateně,“ poznamenává Petrova.

Memorial spravuje 35 webových portálů a jen na tom hlavním je 1715 stránek. Má 21 účtů na sociálních sítích. Vydává nespočet knih a brožur. A všechny jsou od roku 2019, kdy byly uděleny ony pokuty a provedena náprava, řádně označeny, píše v Nové gazetě člen prezidentské Rady lidských práv Leonid Nikitinskij.

Výkonná ředitelka Memorialu Jelena Žemkova u soudu dokonce ukazovala svou vizitku s nápisem „zahraniční agent“ a soudkyně ji přijala jako důkaz. Zákon přitom u společenských organizací nijak nestanoví, na jakých typech materiálů má označení být a jak má vypadat (u médií je jasně dáno umístění na začátku textu a roli hraje i velikost písma).

Víra v právo

Žaloba právníky Memorialu překvapila i přesto, že zvyšující se tlak ze strany úřadů pociťují dlouhodobě, říká mluvčí Petrova. Ocenila, že do práce na přípravě obhajoby se okamžitě dala spousta lidí včetně sympatizantů organizace.

Na dotaz, zda má hájení v takovém právním prostředí vůbec smysl, odpovídá jasně: „Je to pořád proces. Nepřišli a nepověsili pečeť na dveře. Je nám jasné, že je to ruský soud, a tušíme, že rozhodnutí už mohlo být učiněno předem. Ale pokud nás generální prokuratura žaluje, je to prostě soudní proces, v němž počítáme se zákonností a spravedlností.“

Podpora

Proces také znovu dostal organizaci na přední stránky světových a ruských opozičních médií. Memorial toho využil k velké prezentaci své práce, čemuž pomohla i výrazná společenská odezva na žalobu.

Za Memorial se postavila dlouhá řada ruských i světových osobností i organizací, především lidskoprávních. Moskevský PEN klub varoval, že moc se snaží „zničit naši paměť“ a vyzval k hlasitému odporu. Skupina pracovníků ve vzdělávacích projektech varuje, že „země se nachází na hraně historické katastrofy“. A představitelé kultury srovnali tajení stalinských represí s popíráním holocaustu.

Jelcinovo centrum pečující o odkaz prvního ruského prezidenta napsalo: „V tyto těžké dny pro Memorial chceme vyjádřit naději, že soud dokáže být objektivní a Memorial bude pokračovat v obětavé práci rozkrývání stalinských zločinů.“ Ozval se i první sovětský prezident. Podle Michaila Gorbačova a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova práce Memorialu „odpovídá zájmům ruské společnosti i státu“.

Kritický hlas se ozval i z jedné tradičně odbojné kanceláře v Kremlu. Rada pro lidská práva při prezidentu Ruské federace napsala, že „v této chvíli Rada pokládá navrženou sankci za neodpovídající celkovému porušení zákona a za nespravedlivou“.

Proces odsoudili i diplomaté z EU včetně Česka, USA a dalších zemí.

Na první stání přišly vyjádřit podporu Memorialu také stovky lidí. Policie během soudu zadržela nejméně tři demonstranty, kteří projevovali svůj názor jediným povoleným způsobem: sami s transparentem. Jeden z nich na něm měl napsáno „My jsme Memorial“.

„Tak obrovská společenská podpora nemůže zůstat nepovšimnuta,“ je přesvědčena Petrova.

Zadržený demonstrant s nápisem My jsme Memorial
Zdroj: FB / Irina Galkova

Dějiny

Přesvědčení prokuratury, že Memorial porušuje pravidla morálky, dobré mravy nebo Deklaraci lidských práv, působí - ve srovnání s oceněním, kterého se organizaci dostává - až bizarně, píše v Nové gazetě šéfka její „soudní“ redakce Věra Čeliščeva.

Proč žaloba přišla právě teď, nechce Memorial jako žalovaná strana komentovat s tím, že by to stejně byly jen spekulace. Mnozí se do toho ovšem pouští - a spekuluje se hlavně o snaze režimu zbavit se kritiky Stalina a jeho vítězství ve Velké vlastenecké válce, tedy části druhé světové války mezi nacistickou invazí do Sovětského svazu a květnem 1945.

Porážka nacismu se pro Kreml i po pádu SSSR stala jedním z ústředních bodů národní ideologie a na jeho zpochybňování kdekoli na světě reaguje velmi podrážděně, jak poznala i Česká republika souvislosti s pomníky Ivana Koněva nebo vlasovců.

Memorial glorifikaci této doby komplikuje. Shromáždil obrovské množství předmětů, dokumentů a svědectví o zločinech komunismu. Válečné doby se týká třeba práce vězenkyně gulagu, fyzioložky a kandidátky lékařských věd Jekatěriny Goľcové. Ta zkoumala projevy avitaminózy u spoluvězňů a buď sama nebo s pomocí někoho dalšího je zaznamenala v obrazech.

„V letech druhé světové války se podmínky vězňů (především odsouzených podle 'kontrarevolučních' paragrafů) významně zhoršily. Skončilo propouštění, evakuace z táborů pod rizikem okupace způsobila přeplnění ostatních. Hlavním problémem byl však hlad. Už tak malá norma kalorií na den se ještě snížila a ani ta se nevydávala vždy. Jen za první tři roky války zemřelo v táborech gulagu přes osm set tisíc vězňů,“ píše Memorial v doprovodném textu.

Co dál

Vadit může i současnost. Na konci října například Memorial aktualizoval počet vězňů v nynějším Rusku, které označuje za politické, na 420. Na mysli má ty, kteří se podle něj dostali za mříže na základě nepodložených informací za pokojné vyjádření svých práv a svobod nebo za příslušnost k určitým skupinám.

Dlouhodobě podporuje občany, kteří se dostali do křížku s mocí. Poskytuje právní služby a podílí se na tom, aby se o jejich případech mluvilo. Do českých médií pronikl například případ historika Jurije Dmitrijeva, který se věnuje odhalování stalinských zločinů a dostal 13 let vězení za sexuální násilí. Podle obhájců je případ vykonstruovaný.

Tuto práci soustředěnou na současnost vykonává především jedna z organizací pod střechou Mezinárodního Memorialu, a to Centrum na ochranu lidských práv Memorial. S ním se koná ještě oddělený proces.

Žaloba v tomto případě tvrdí, že se Centrum dopustilo obhajoby činnosti teroristických a extremistických organizací. I zde obžaloba podle obhájců plave. Jedna z advokátek Memorialu Marija Ejsmont třeba tvrdí, že psychologicko-lingvistický rozbor v základu žaloby je opsán ze studentských stránek.

Co se týká hlavního líčení se zastřešující organizací, netroufá si její mluvčí Petrova nic předvídat. Za jisté ale považuje to, práce ani v případě zrušení neskončí: „Chápeme to tak, že se teď rozhoduje o likvidaci právnické osoby. Ale Memorial je mnohem víc. (…) Takže i když bude nedejbože právnická osoba zrušena, není možné zničit společenskou strukturu kolem Memorialu. To nikdy nezmizí. Navíc Mezinárodní Memorial je síť a doufáme, že mnoho jejích částí by zůstalo.“