Rozpuštění ruské lidskoprávní organizace Memorial by se mělo přehodnotit, říká Kulhánek

Memorial je nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku. Její rozpuštění, o něž ruská generální prokuratura žádá tamní Nejvyšší soud, by se mělo přehodnotit, uvedl v sobotu na Twitteru český ministr zahraničních věcí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD). Konec organizace by považoval za ztrátu pro ruský lid, doplnil.

Proti rozpuštění Memorialu se v pátek vyslovila například generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová, podle které by bylo „další zničující ranou pro občanskou společnost“. Snahu o likvidaci organizace kritizoval i český Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ústav požádal české politiky, aby o situaci jednali na celoevropské úrovni.

Kulhánek v sobotu označil Memorial za nejvýznamnější lidskoprávní skupinu v Rusku. „Hraje zásadní roli při obraně občanských práv a uchovávání historické paměti politické represe. Uzavření Memorialu by bylo pro ruský lid ztrátou. Rozhodnutí by se mělo přehodnotit,“ uvedl.

Organizace podle ruské prokuratury „závažně porušuje“ zákon o takzvaných zahraničních agentech. Sdružení Memorial, které patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku, označilo obvinění za absurdní. Moskevská prokuratura v žalobě proti Lidskoprávnímu centru Memorial tvrdí, že například na sociálních sítích zveřejňovalo materiály bez povinného označení jako „zahraničního agenta“.

Materiály organizace podle státního zastupitelství také prezentují činnost organizací, které jsou v Rusku zakázány jako teroristické nebo extremistické, coby „legitimní a přípustnou“, uvedl server Meduza. Mezi taková uskupení patří například společnost Svědci Jehovovi nebo panislámská Strana osvobození (Hizb at-Tahrír).

Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...