Nejstarší ruská lidskoprávní organizace je v ohrožení. Prokuratura chce zničit Memorial

7 minut
Horizont ČT24: Memorialu hrozí zánik
Zdroj: ČT24

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Příznivci Putinovy vlády obsadili před měsícem sídlo organizace Memorial v Moskvě. Během promítání filmu Agnieszky Hollandové o ukrajinském hladomoru zablokovali sál a přítomné začali vyhánět.

Situace znovu skončila zadržením jednoho z výše postavených členů prominentní organizace na ochranu lidských práv.

Pro Kreml je Memorial trnem v oku už od jeho založení na konci 80. let. V roce 2016 ho Moskva podobně jako další jiné nevládní organizace nebo média zahrnula na seznam zahraničních agentů. Od té chvíle se ještě zvýšil tlak úřadů, které organizaci vytýkají kromě obsahu i například formální záležitosti kolem provozu kanceláří.

Ruské státní orgány teď chtějí věc dohnat až do konce - kompletně organizaci rozpustit. V roce 2018 měla přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku, pracují pro ni stovky osob. A kromě zrušení organizace Mezinárodní Memorial žádá prokuratura také o uzavření jejího sesterského uskupení Lidskoprávní centrum Memorial.

„11. listopadu jsme od nejvyššího soudu dostali zprávu, že generální prokuratura chce zlikvidovat Memorial. Jde o politické rozhodnutí s cílem zničit organizaci Memorial,“ psalo se na Twitterovém účtu Memorialu.

Memorial postup označil za nezákonný a chce se odvolat. Krok odsoudila i Rada Evropy. Podle organizace sdružující 47 evropských a šest pozorovatelských zemí by rozhodnutí jen prohloubilo krizi demokracie v Rusku.

„Vyzýváme proto úřad ruského generálního prokurátora, aby přehodnotil své rozhodnutí týkající se nejstarší a nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku,“ uvedla generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.

Putin prý o ničem neví

Moskva věc odmítla komentovat s tím, že prezident Vladimir Putin o situaci neví, bude ale informován v rámci přehledu událostí. Ještě před čtrnácti dny přitom Memorial prezentoval aktuální zprávu o počtu politických vězňů v zemi. V Rusku číslo stouplo na 420.

Podle Sergeje Davidise z organizace Memorial jsou političtí vězni perzekvováni za pokojné vyjádření svých práv a svobod nebo za příslušnost k určitým skupinám. Úřady se je snaží zavřít za jejich politické názory pomocí nepodložených informací.

K zakladatelům Memorialu patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu. Letos zemřel její další významný představitel, první ruský ombudsman pro lidská práva Sergej Kovalev. Ten už v roce 1995 prohlásil, že není možné žit ve státě, kde jeho špičky lžou.

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup uvedl, že Memorial má v Rusku slušné renomé, a to i u nepolitické části veřejnosti. Obává se, že zrušení organizace je logický důsledek tlaku na heroizaci Josifa Stalina, který je vnímán tak, že to byl on, za jehož vlády SSSR zvítězil v druhé světové válce.

„Kdyby byl zrušen, vznikla by obrovská mezera, co se třeba týče vzdělávacích programů. Oni pořádají různé soutěže dětí, kteří píší o svých předcích. Lidé, kteří se v tom angažovali, to nedělali pro peníze, takže předpokládám, že v činnosti budou pokračovat i dál,“ uvedl Soukup v pořadu Horizont ČT24. 

Terčem razií byl Memorial opakovaně. Zejména kvůli upozorňování na případy politické perzekuce. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za organizaci. Jeho členové jsou vězněni například v Čečensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember.
před 17 mminutami

Počet dětských zločinců ve Švédsku roste, gangy verbují i desetileté

Násilí mezi zločineckými gangy je v Evropě na vzestupu, stále více pachatelů vražd a pokusů o zabití přitom ještě nedosáhlo zletilosti. Tento jev řeší zejména Švédsko, kde se počet mladých podezřelých za rok více než ztrojnásobil. Trestné činnosti se tam navíc dopouští už i děti mezi deseti a čtrnácti lety. Gangy je využívají a manipulují s nimi pomocí peněz.
před 51 mminutami

Trump oznámil pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“, a podepsal v tomto směru příslušný exekutivní výnos. Cla vstoupí v platnost 2. dubna, dodal Trump v Bílém domě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina by učinila NATO silnější, řekl Zelenskyj

Největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je členství v NATO, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve společném rozhovoru z Paříže, který vedli čtyři členové Evropské vysílací unie (EBU) v předvečer čtvrtečního mezinárodního summitu o Ukrajině, který pořádá francouzská vláda. Zelenskyj mluvil také o tom, že se ruský vůdce Vladimir Putin snaží narušit evropskou a americkou jednotu a v některých oblastech se mu to již podařilo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při výcviku zemřeli v Litvě čtyři američtí vojáci

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Téměř tři desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, dalších devatenáct osob bylo zraněno. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila za dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...