Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.
Nejstarší ruská lidskoprávní organizace je v ohrožení. Prokuratura chce zničit Memorial
Příznivci Putinovy vlády obsadili před měsícem sídlo organizace Memorial v Moskvě. Během promítání filmu Agnieszky Hollandové o ukrajinském hladomoru zablokovali sál a přítomné začali vyhánět.
Situace znovu skončila zadržením jednoho z výše postavených členů prominentní organizace na ochranu lidských práv.
Pro Kreml je Memorial trnem v oku už od jeho založení na konci 80. let. V roce 2016 ho Moskva podobně jako další jiné nevládní organizace nebo média zahrnula na seznam zahraničních agentů. Od té chvíle se ještě zvýšil tlak úřadů, které organizaci vytýkají kromě obsahu i například formální záležitosti kolem provozu kanceláří.
Ruské státní orgány teď chtějí věc dohnat až do konce - kompletně organizaci rozpustit. V roce 2018 měla přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku, pracují pro ni stovky osob. A kromě zrušení organizace Mezinárodní Memorial žádá prokuratura také o uzavření jejího sesterského uskupení Lidskoprávní centrum Memorial.
„11. listopadu jsme od nejvyššího soudu dostali zprávu, že generální prokuratura chce zlikvidovat Memorial. Jde o politické rozhodnutí s cílem zničit organizaci Memorial,“ psalo se na Twitterovém účtu Memorialu.
Memorial postup označil za nezákonný a chce se odvolat. Krok odsoudila i Rada Evropy. Podle organizace sdružující 47 evropských a šest pozorovatelských zemí by rozhodnutí jen prohloubilo krizi demokracie v Rusku.
„Vyzýváme proto úřad ruského generálního prokurátora, aby přehodnotil své rozhodnutí týkající se nejstarší a nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku,“ uvedla generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.
Putin prý o ničem neví
Moskva věc odmítla komentovat s tím, že prezident Vladimir Putin o situaci neví, bude ale informován v rámci přehledu událostí. Ještě před čtrnácti dny přitom Memorial prezentoval aktuální zprávu o počtu politických vězňů v zemi. V Rusku číslo stouplo na 420.
Podle Sergeje Davidise z organizace Memorial jsou političtí vězni perzekvováni za pokojné vyjádření svých práv a svobod nebo za příslušnost k určitým skupinám. Úřady se je snaží zavřít za jejich politické názory pomocí nepodložených informací.
K zakladatelům Memorialu patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu. Letos zemřel její další významný představitel, první ruský ombudsman pro lidská práva Sergej Kovalev. Ten už v roce 1995 prohlásil, že není možné žit ve státě, kde jeho špičky lžou.
Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup uvedl, že Memorial má v Rusku slušné renomé, a to i u nepolitické části veřejnosti. Obává se, že zrušení organizace je logický důsledek tlaku na heroizaci Josifa Stalina, který je vnímán tak, že to byl on, za jehož vlády SSSR zvítězil v druhé světové válce.
„Kdyby byl zrušen, vznikla by obrovská mezera, co se třeba týče vzdělávacích programů. Oni pořádají různé soutěže dětí, kteří píší o svých předcích. Lidé, kteří se v tom angažovali, to nedělali pro peníze, takže předpokládám, že v činnosti budou pokračovat i dál,“ uvedl Soukup v pořadu Horizont ČT24.
Terčem razií byl Memorial opakovaně. Zejména kvůli upozorňování na případy politické perzekuce. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za organizaci. Jeho členové jsou vězněni například v Čečensku.