Evropský parlament schválil rezoluci vyzývající Evropskou komisi k dalším krokům proti České republice kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) připustil, že dotace, které do Agrofertu jdou, nejsou k tíži evropského, nýbrž jen státního rozpočtu, přesto to považuje ve vztahu k jednotnému unijnímu trhu za nepřijatelné. O rezoluci europarlamentu hovořili v Událostech, komentářích i Interview ČT24 čeští politici působící v Praze i Bruselu.
V rezoluci jsou podle europoslance Knotka lži a je zbytečná. Je nezbytná kvůli vnitřnímu trhu, brání ji Peksa
Události, komentáře: Rezolutní vzkaz EP Česku: Řešte střet zájmů premiéra (zdroj: ČT24)
Pro rezoluci jasně namířenou proti Andreji Babišovi, která je adresována Evropské komisi a českým úřadům, hlasovala drtivá většina ze 705 poslanců Evropského parlamentu. Proti bylo 30 europoslanců, mimo jiné ti zvolení za ANO. Zdrželo se 155 dalších včetně většího množství dalších členů frakce Obnova Evropy, k níž ANO patří, a některých českých europoslanců z jiných frakcí.
Podle Mikuláše Peksy (Piráti) se však většina poslanců především pozastavila nad tím, „jak je možné, že někdo jako Andrej Babiš v České republice pořád vládne, pořád pobírá dotace, pořád je ve střetu zájmů“.
Europoslanec z ANO Ondřej Knotek se však domnívá, že se pouze ukázalo, že většina europoslanců uvěřila tomu, co jim řekli členové výboru pro rozpočtovou kontrolu. Ti podle něj měli „plamenné, troufnu si říct fanatické projevy“.
Knotek tvrdí, že v rezoluci jsou lži. „Je tam pojem ‚útok na nezávislost médií‘, ‚útok na nezávislost institucí‘. Hovoří se o tom, že došlo k pokusu legalizovat střet zájmů českou vládou. To jsou nehorázné nepravdy. Naopak klíčové informace od komisaře, kterého si Evropský parlament pozval, aby řekl stav od roku 2019, tam vůbec nejsou. Proč? Protože jsou pozitivní,“ míní Knotek.
Jak dopadlo hlasování, hodnotí europoslanec z ANO spíše pozitivně, očekával, že rezoluci podpoří ještě více europoslanců. „Ve výsledku 185 lidí nedokázalo zprávu podpořit. To o něčem svědčí,“ řekl. Za zásadní ale považuje to, jak se k věci staví Evropská komise. „Rezoluce vyzývá Komisi, aby to začala s Českou republikou řešit. Ale to už se rok a půl děje,“ dodal.
Mikuláš Peksa v Interview ČT24: „Není přece možné, aby součástí Evropské unie byla země, kde neplatí zákony“ (zdroj: ČT24)
Peníze pro Agrofert Brusel neproplácí. Podle Peksy je to i tak problém pro vnitřní trh
Mikuláš Peksa připustil, že peníze, které firmy patřící Agrofertu dostávají, nejdou z Bruselu. Praha vůbec nežádá o jejich zpětné proplacení, takže na první pohled jde jen o vztah Agrofertu a českého státu. To však pirátský europoslanec odmítl. „Všichni fungujeme na velkém společném trhu. Na společném trhu není možné si vybrat jednu firmu a začít jí sypat peníze, protože to trh přirozeně křiví a ohýbá,“ zdůraznil. Nezanedbatelné podle něj je i to, že „tak firma Agrofert je největším příjemcem v rámci celého evropského vnitřního trhu“.
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský zdůraznil, že „klíče k řešení má premiér České republiky a jmenuje se Andrej Babiš“. Je přesvědčen, že má několik možností, jak se se situací vyrovnat, ale že to měl učinit již před lety.
„Buď neměl být premiérem, měl to být někdo jiný z hnutí ANO, nebo měl transparentně prodat své firmy, nebo se měl vzdát veškerých dotací z Evropské unie. Kdyby jednu věc z toho udělal, tak Evropský parlament rozhodně nevysílá tuto zásadní a významnou rezoluci,“ konstatoval Zdechovský.
Babiš viní Piráty z udavačství. Bojí se nás, reagoval Michálek
Že by EU vůči Česku aplikovala ustanovení, které jí umožní úplně přestat posílat společné peníze – k čemuž Evropský parlament také vyzval – se podle Peksy opravdu může stát. Připustil, že takzvaný mechanismus na ochranu právního státu nebyl původně určen k řešení situací podobných té Babišově. „Byl původně vymyšlen v souvislosti s Maďarskem a Polskem. Bohužel jsme se dostali do stavu, kdy je v rezoluci přímo zmiňován,“ poznamenal Peksa.
Andrej Babiš v souvislosti s děním v Bruselu obviňuje některé české europoslance z udavačství. To však Mikuláš Peksa odmítl. Udavačem podle něj není ten, kdo usiluje o to, aby zákony platily pro každého. „Chci, aby zákony opravdu platily a byly uplatňovány ve všech případech, tedy i v případu pana premiéra. Nemohu si pomoct, ale jak by kdokoli typu policie, soudce, kdokoli je ve společnosti zodpovědný za vynucování zákonů, mohl pracovat, kdyby byla premisa, že je udavač?“ řekl.
Jeho stranický kolega a člen české Poslanecké sněmovny Jakub Michálek poznamenal, že Andrej Babiš v současnosti razí politický program „Antipirát“. Reflektoval tak Babišovy časté poznámky, že jeho političtí konkurenti mají program „Antibabiš“. „Já si myslím, že o nás lže, protože se nás bojí,“ dodal Michálek.
Další poslanec české sněmovny Jiří Bláha (ANO) je však přesvědčen, že se k celé věci přistupuje zcela mylně. Domnívá se, že by Andreji Babišovi neměl nikdo spojení s Agrofertem vytýkat.
„Pokud chceme žít ve svobodné zemi, ve svobodné Evropě, tak bychom měli mít všichni stejné právo rozhodovat o věcech veřejných, o společných politikách, o společných penězích, společných plánech – a účastnit se toho. Ať jsme podnikatelé, nebo kdokoli jiný. V okamžiku, kdy je nám toto právo upíráno pod záštitou toho, že bereme na něco dotace, tak je to špatně,“ uvedl.
Komise má zaostřit i na českou justici
Součástí usnesení je také výzva, aby Evropská komise vyjasnila, jaké slabé stránky má česká justice. Podle Peksy se tato část do rezoluce dostala po rezignaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten uvedl, že z funkce odejde kvůli politickým tlakům.
„To je věc, která je v evropských institucích vnímána problematicky, protože se předpokládá, že státní zastupitelství, soudy a policie by měly fungovat na politicích nezávisle. Pokud nejvyšší státní zástupce rezignuje, protože říká, že je pod tlakem ministryně, vyvolává to obavy a připomíná vývoj, který vidíme třeba v Polsku,“ upozornil Peksa.
Europoslanci, kteří české prostředí neznají – a těch je většina – tak podle něj především chtějí, aby jim Komise zprostředkovala podrobnější informace. „Valná většina lidí neví, jak ten systém funguje, a to, co vidí, vyvolává hlubokou nedůvěru,“ uzavřel Mikuláš Peksa.