Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. V hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise. Nedostatky vidí Komise zejména v Maďarsku a v Polsku.
Česko má problém se střetem zájmů na nejvyšší vládní úrovni, uvedla Evropská komise
Události ČT: Evropská komise o stavu právního státu v zemích Unie (zdroj: ČT24)
Brusel zavedl systém hodnocení všech členských států poté, co mu vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly údajnou zaujatost vůči Maďarsku a Polsku. Stejně jako loni hodnotila i nyní Komise čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.
Česko podle Komise od loňska pokročilo v zavádění reforem týkajících se výběru soudců a jejich disciplinárního režimu, které mohou posílit nezávislost justice. Zvýšila se i efektivita občanských, obchodních a správních soudů.
České zákony podle Komise sice obecně řeší boj s korupcí, nedaří se však převést do praxe vládní protikorupční strategii počítající například se schválením zákonů o lobbingu či ochraně oznamovatelů korupce. „Co se týče korupce ve vyšších sférách, vyšetřování a audity využití fondů EU na národní a evropské úrovni nedávno získaly důkazy o střetech zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Na jejich základě začal případ vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce,“ uvedla Komise o situaci v Česku.
Auditoři Evropské komise letos dospěli k závěru, že české úřady neřeší systémový problém střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který podle auditu stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje tuzemské zákony.
Média: Pluralita zaručena, pomoc po krizi nedostatečná
Pluralita médií v zemi podle Komise zůstává zaručena a Česko podle ní učinilo pokrok přijetím pravidel, která zvyšují transparentnost vlastníků médií. Český právní systém zároveň dostatečně zaručuje svobodu projevu a přístupu k informacím. Médiím těžce zasaženým covidovou krizí se však nedostalo veřejné podpory a zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pracuje efektivně, práci Rady České televize i volbu jejích členů nadále ovlivňují politické spory, uvedla EK.
EK zároveň podotkla, že v době pandemie přijali čeští zákonodárci téměř polovinu nových právních úprav ve zrychleném řízení, což omezilo možný vliv občanů či organizací. Zmínila i politické spory o vyhlašování nouzového stavu či skutečnost, že soudy nařídily zrušení některých výjimečných opatření vyhlášených vládou.
Brífink Evropské komise o stavu právního státu v zemích Unie (zdroj: ČT24)
Zastrašování novinářů a nedostatečný boj s korupcí v Maďarsku
Podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí se v některých zemích Evropské unie od loňského roku zhoršily, uvedla dále Komise. Naopak v řadě zemí se situace v některých bodech i na základě loňské první zprávy zlepšila.
Částečné výhrady vznesla Komise na adresu některých zemí zejména východního křídla EU, podobně jako loni nejčastěji výtky míří do Maďarska a Polska, které se dlouhodobě snaží přesvědčit, aby respektovaly vládu práva a evropské hodnoty.
V maďarském případě má Komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí. „Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné,“ uvedla Komise, podle níž maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny.
Nezávislá média a novináři čelí podle EK v zemi zastrašování a překážkám v práci. Během covidové pandemie se navíc v Maďarsku zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.
Polsku hrozí Komise pokutou
U Polska má zase unijní exekutiva výhrady zejména k reformě soudnictví, která podle ní ohrožuje nezávislost soudců. „Reformy systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám,“ uvedla Komise.
Její místopředsedkyně Věra Jourová oznámila, že Komise dala Varšavě lhůtu do 16. srpna, aby se podřídila verdiktu Soudního dvora EU z minulého týdne. Podle unijní justice odporuje právu EU nový disciplinární řád polských soudců, který může ohrožovat jejich plnou nezávislost a nestrannost. Polský ústavní soud však v téže době uvedl, že jiný verdikt soudu EU týkající se téhož problému odporuje polské ústavě.
Pokud se Polsko rozhodnutí soudu v Lucemburku nepodřídí, požádá Komise unijní soud o udělení pokuty, řekla Jourová.
I loni v září dala Komise najevo největší výhrady vůči Varšavě a Budapešti, kde viděla problémy zejména v justici či médiích. Od té doby se podle nedávného prohlášení Jourové situace v obou zemích zhoršila, Komise s nimi naposledy minulý týden zahájila řízení kvůli porušování práv sexuálních menšin.
Zpravodaj ČT: Vláda práva je svázaná s čerpáním peněz z plánu obnovy
Hodnocení nemá praktický vliv na vývoj řady řízení, která Komise v minulosti zahájila s oběma zeměmi. Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse však bude „jedním z významných zdrojů informací při spuštění“ nového systému podmiňujícího čerpání unijních peněz dodržováním principů právního státu.
„Země EU se dohodly všechny společně na tom, že peníze z budoucího plánu obnovy, tedy z toho obrovského finančního balíku, který by si měly jednotlivé členské státy rozdělit na obnovu postcovidových ekonomik, se budou dělit nejenom podle poměru k tomu, jak jsou jednotlivé členské státy zasažené, ale státy budou mít také nárok na tyto peníze pouze v případě, pokud budou dodržovat vládu práva. Země, která by nedodržovala vládu práva, by o tyto peníze mohla přijít,“ připomněl i zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
„A právě tato zpráva, která monitoruje jednotlivé věci, které se dějí v členských státech, může ve svém výsledku vést k tomu, že některý členský stát by o tyto peníze mohl přijít,“ dodal zpravodaj ČT.
K využití nových pravidel hodlá Komise poprvé sáhnout na podzim. Europoslanci ji vyzývají, aby s odebráním fondů Polsku a Maďarsku neváhala.
Zástupkyně ředitele Výzkumného centra AMO Pavlína Janebová v pořadu Horizont ČT24 nicméně poznamenala, že jednání a diskuse o hodnotách jsou z povahy věci politicky citlivé a velmi komplikované. Pokud by tedy mělo dojít k nějakým finančním postihům, šlo by podle ní v průběhu evropské integrace o skutečně závažnou věc.
Pozice médií se zhoršuje ve více státech
Vedle vývoje v těchto dvou zemích upozornila Komise například na sílící omezování svobody a plurality médií ve Slovinsku, které v současnosti EU předsedá.
Zhoršující se bezpečnost novinářů včetně zastrašování a útoků jsou však podle Komise jedním ze závažných trendů ve více unijních státech. Komise poukázala na nedávnou smrt dvou žurnalistů v Řecku a v Nizozemsku. „To je nepřijatelné. Zpráva vyzývá k rozhodným krokům ke zlepšení svobody a plurality médií,“ prohlásila Jourová.
EK chce úřad pro boj proti praní špinavých peněz
Komise také navrhla vytvoření nového Úřadu proti praní špinavých peněz (AMLA). Měl by koordinovat činnost orgánů členských zemí, vytvořit jednotný systém dohledu pro celou Unii a zároveň přímo sledovat operace „nejrizikovějších finančních institucí“, u nichž hrozí nelegální operace. Uplatňování pravidel proti praní peněz se má zároveň nově rozšířit i na trh s kryptoměnami jako je bitcoin.
Komise chce také znesnadnit nekalé finanční operace s využitím hotovosti, které komplikuje jejich odhalení. Nejvyšší povolené transakce s hotovými penězi proto nemají v zemích EU přesáhnout deset tisíc eur (255 tisíc korun). Zhruba dvě třetiny členských států již uplatňují své vlastní limity a země, které je mají pod stanovenou částkou, je nebudou muset měnit.
Aby návrhy dostaly závaznou podobu, musí je nejprve schválit členské země a Evropský parlament, což může trvat i několik let.