Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po zákrocích proti demonstracím na podporu Alexeje Navalného odsoudil brutální násilí a represe proti svobodě slova v Rusku. Podle jeho stranického kolegy a vicepremiéra Jana Hamáčka je postup ruské vlády proti Navalnému „obrovskou ostudou Ruské federace“, která ukazuje obavu režimu z nestability a vlastních občanů. Kritika zazněla i z dalších zemí.
Petříček a Hamáček odsoudili potlačení demonstrací v Rusku. Kritika zní i ze světa
Události: Kritika Kremlu (zdroj: ČT24)
Petříček uvedl, že podle odhadů nevládních organizací bylo při protestech zadrženo asi 3400 lidí včetně Navalného manželky. „To je i na tak velkou zemi, jakou je Rusko, neuvěřitelné číslo,“ poznamenal. Téma podle něj bude náplní pondělního jednání Rady EU a Česko bude požadovat rozšíření sankčního seznamu EU o lidi, kteří se podíleli na zatčení Navalného.
Podle portálu OVD-Info, který se zabývá monitoringem policejních zákroků, bylo po celém Rusku ve zhruba 90 městech zadrženo nejméně 3618 lidí, nejvíce v Moskvě a Petrohradě. Ruské úřady už vyšetřují násilnosti na straně demonstrantů i policistů. Odhady o počtu účastníků se ale značně rozcházejí, oficiální ruská čísla uvádějí 4000 lidí, agentura AP hovoří o 15 tisících a agentura Reuters o 40 tisících účastníků.
„V Rusku dlouhodobě sledujeme setrvalý tlak na občanskou společnost, na svobodu projevu, omezování jakékoliv kritiky vládní garnitury,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce (OVM). Je podle něj na místě, aby EU debatovala o dlouhodobějších vztazích a více využívala svou ekonomickou sílu k tlaku na Kreml.
Senátor Pavel Fischer (nestr.) v OVM zdůraznil, že režim Vladimira Putina samotným procesem s Navalným i sobotním zásahem porušuje dohody, ke kterým se sám zavázal. Kritizoval Miloše Zemana a Andreje Babiše (ANO), že policejní zásah neodsoudili. „U prezidenta už jsme si na to zvykli, u premiéra je to překvapení,“ poznamenal.
Hamáček v televizi Prima o Rusech prohlásil, že jsou naštvaní. Připomněl, že vyrazili v sobotu demonstrovat i v místech, kde mrazy spadly až na minus 50 stupňů Celsia. „Ten zásah byl brutální a ještě pokračuje, pokud vím. Takto se nechová stát, který se nebojí vlastních občanů,“ uvedl a poukázal na dění v Bělorusku, které je podle něj situaci v Rusku podobné.
Itálie by podpořila sankce proti Rusku
Americká ambasáda už v sobotu zveřejnila informace o protestech, za což si vysloužila obvinění Kremlu z vměšování do vnitřních záležitostí. Washington následně vyzval Moskvu k propuštění zadržených demonstrantů a novinářů a odsoudil „brutální metody“, které proti nim místní policie použila. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí také volal po bezpodmínečném propuštění Navalného.
K situaci se vyjádřila i Velká Británie, která Rusko vyzvala k respektování lidských práv a dala najevo hluboké znepokojení nad zadržením mírumilovných protestujících. Šéf diplomacie EU Josep Borrell vyjádřil politování nad „masivním zatýkáním“ a „neúměrným použitím síly“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian považuje událost za projev odklonu k autoritářství. „Zpochybňování právního státu zadržováním, kolektivním a preventivním, je nepřijatelné,“ prohlásil.
Itálie by podpořila sankce EU proti Rusku, oznámil ministr Luigi Di Maio. „Jasně odsuzujeme skutečnost, že opoziční vůdce byl zatčen po příletu na letišti a jsme připraveni ke všem diplomatickým opatřením, včetně případných sankcí Evropské unie,“ řekl Di Maio televizi RAI.
Pro unijní sankce, konkrétně zacílené na Putina, se vyslovil i Manfred Weber, který vede největší europarlamentní frakci, Evropskou lidovou stranu. „Je nepřijatelné, aby se ruské vedení pokoušelo dělat krátký proces se sílícími protesty zatčením tisíců demonstrantů,“ řekl německý politik mediální skupině RND. „Ministři zahraničí v EU tomu nesmějí znovu ustoupit a zůstat u obecných výzev,“ dodal. EU by podle něj měla znemožnit finanční transakce z Putinova okolí.
Kromě toho by měla podle Webera zůstat na stole hrozba zastavením projektu plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit dodávky z Ruska do Německa. Evropský parlament už ve čtvrtek vyzval k zastavení dokončovacích prací v reakci na zatčení Navalného. Kancléřka Angela Merkelová ale projekt nadále podporuje.
Litevský prezident Gitanas Nauséda označil upírání práva na politickou opozici za návrat do Stalinské epochy.
Stovky lidí v sobotu za propuštění Navalného demonstrovaly i v různých evropských městech, včetně Berlína, Paříže nebo Prahy.
Ojedinělý soud
Akce na podporu opozičního politika se začaly svolávat poté, co ho soud poslal do vazby. Viní ho, že porušil dřívější podmíněný trest tím, že se nehlásil na policii v Moskvě. V té době se v Německu léčil z otravy, kterou mu podle vyšetřování novinářů ze skupiny Bellingcat způsobili agenti tajné služby FSB při jeho cestě na Sibiř. Druhé obvinění se týká údajné zpronevěry finančních darů pro Fond boje proti korupci.
Navalného zadrželi rovnou na letišti po příletu z Německa. Po krátké době se s ním přímo na policejní stanici konal soud, což je naprosto ojedinělý postup i v ruských podmínkách, podle mnoha právníků v rozporu se zákonem. Politikovi uložil třicetidenní vazbu do projednání obou kauz.
Putinův palác
Dynamiku protestu zesílil film z dílny Navalného týmu nazvaný Palác pro Putina. Ten za tři dny na YouTube nasbíral 65 milionů zhlédnutí. Ve dvou hodinách popisuje, jak se z okruhu Putinových přátel stala nejbohatší elita země, a obviňuje řadu vysoce postavených činitelů, že podvodnými metodami ze státních peněz staví prezidentovi obří palác na černomořském pobřeží. Jeho cenu odhadl na sto miliard rublů (asi 29 miliard korun).
Navalnyj tvrdí, že získal plán paláce i detailní informace o jeho vybavení a vytvořil jeho 3D model. Diváky provází místnostmi, v nichž jsou herní automaty, modely vláčků, místo pro striptýz, a zamíří i do Putinovy ložnice. Ukazuje nábytek, který se v luxusních západoevropských obchodech prodává po milionech korun za kus.
Ukazuje také údajné účty za nákup vybavení, kde jsou například pozlacené záchodové štětky v hodnotě desítek tisíc korun. Právě štětky si vzali někteří demonstranti v sobotu s sebou jako symbol protestu.
Film se věnuje i rozlehlému pozemku, který oficiálně patří tajné službě FSB a nad nímž je bezletová zóna i zakázaná oblast na moři. Přesto se Fondu boje proti korupci povedlo po náročné tajné operaci napočtvrté pustit nad palác dron s kamerou. Natočil velkou polopodzemní halu zřejmě s hokejovým hřištěm, vlastní přístav, řadu budov pro hosty či personál, nebo terasu na skále nad mořem, kam vede tunel z paláce.