Společnost GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, je na prodej. Proces prodeje spustil jediný vlastník – konsorcium investorů vedené společností Macquarie Asset Management (MAM). Píšou to pondělní Hospodářské noviny (HN) s odkazem na čtyři zdroje z finančních a poradenských kruhů i energetiky. Ocenění firmy může být ve vyšších desítkách miliard korun.
Největší distributor plynu v Česku GasNet je na prodej, píší Hospodářské noviny
Události: Společnost GasNet je údajně na prodej (zdroj: ČT24)
GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území České republiky kromě Prahy a Jihočeského kraje, spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů, má více než 2,3 milionu zákazníků, na distribuci se podílí z osmdesáti procent. Společnost v tuzemsku provozuje také čtyři čerpací stanice pro kamiony na zkapalněný zemní plyn.
Proces prodeje firmy se má podle informací HN řídit z Londýna, kde sídlí konsorcium investorů vedené australskou společností Media Asset Management (MAM). Do konsorcia dále patří British Columbia Investment Management Corporation a Allianz Capital Partners. Všechny firmy odmítly informaci o prodeji komentovat, napsaly HN. MAM odmítlo také vyjádření pro ČT.
Podíl GasNetu na distribuci plynu v Česku
Podle energetického konzultanta Jiřího Gavora, který je zároveň ředitelem Asociace nezávislých dodavatelů energií, by se žádné výkyvy na trhu očekávat neměly. „Nebude to znamenat žádnou podstatnou změnu, distribuce plynu je regulovaná činnost, to znamená, že poplatky určuje Energetický regulační úřad bez ohledu na to, kdo je provozovatelem,“ uvedl.
ANO navrhuje státní intervenci
V koupi GasNetu by se podle opozičního ANO měl angažovat stát, odborníci odhadují hodnotu transakce na vyšší desítky miliard korun. „Investice se vrátí, možná to bude za deset let, možná za dvacet let, ale v dobách krize má stát daleko lepší manévrovací prostor proto, aby byl schopen například pracovat s cenami energií,“ prohlásil místopředseda ANO Karel Havlíček.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) se ovšem k takovým návrhům staví skepticky. „Na takovou otázku vám nemohu odpovědět, bylo by to ode mě neodpovědné, ať je to jakkoliv, moje odpověď by mohla mít na tu transakci vliv,“ opáčil. „Případnou nabídku bychom – jako je u podobných záležitostí obvyklé – posoudili z hlediska ekonomické výhodnosti a energetické bezpečnosti a podle toho postupovali dál,“ uvedlo k věci ministerstvo průmyslu a obchodu.
Stát vlastní stoprocentní podíl třeba ve společnosti ČEPS, která provozuje elektrickou přenosovou soustavu. Získat větší kontrolu chce také nad další energetickou infrastrukturou. Ve společnosti ČEZ je stát nejvýznamnější akcionář, drží téměř sedmdesátiprocentní podíl.
Analytik Gavor také připomněl, že v současnosti patří mezi státní priority spíše plná kontrola nad jadernou energetikou. „Určitě se nám nové jaderné bloky budou stavět podstatně levněji a jednodušeji,“ doplnil. Podle člena sněmovního hospodářského výboru Michala Kučery (TOP 09) je celý proces „poměrně velice složitý, komplikovaný, a co se týká právě té možné částky, je v tuto chvíli nejasné“.
Majoritní podíly převzala firma od Němců
Konsorcium kupovalo majoritu 50,04 procenta v roce 2019 od německé energetické skupiny RWE za 1,8 miliardy eur (tehdy 46,2 miliardy korun). RWE tehdy firmu ocenilo na 3,6 miliardy eur (při nynějším kurzu asi 85 miliard korun). Macquarie už dřív drželo v GasNetu o něco méně než polovinu. Do firmy vstoupilo v roce 2013, když získalo 35 procent, a postupně podíl navýšilo. Aktuálně je konsorcium jediným vlastníkem společnosti.
Rozjezd prodeje aktiv v Česku se dá podle ředitele Patria Corporate Finance Petra Dědečka vysvětlit koncem investičního horizontu hlavního fondu Macquarie. „Loni prodali i plynárenská aktiva v Rakousku a Německu,“ podotkl pro HN. Cenu očekává lehce pod desetinásobkem provozního zisku EBITDA, který se u GasNetu pohybuje nad devíti miliardami korun.
Výsledek transakce bude pozorně sledovat stát, prodej podobně strategického majetku podléhá schvalování podle zákona o prověřování zahraničních investic, připomíná list.
Firmě GasNet v loňském roce klesl čistý zisk na 1,89 miliardy korun, což je meziročně o 35 procent méně. Snížily se i tržby podniku, meziročně o sedm procent na 14,4 miliardy korun. V hospodaření se podle společnosti výrazně projevily důsledky konfliktu na Ukrajině a s nimi související energetická krize.