Za čistější vzduch. Ministerstvo životního prostředí spouští poslední vlnu kotlíkových dotací

Během září a října začne většina krajů přijímat žádosti o dotace na výměnu kotlů. Jde o třetí a zároveň poslední vlnu takzvaných kotlíkových dotací. Letos budou moci žadatelé využít elektronický systém. Oproti druhé vlně dotací se podpora tentokrát nebude vztahovat na kombinované kotle na uhlí a biomasu.

Během inverzních dnů zimních měsíců se v údolí kopcovité krajiny Ústeckého kraje drží kouř i celé dny. Meteorologové pravidelně sledují místa, ve kterých se kvalita ovzduší prudce snižuje po 16. hodině, kdy se lidé vrací z práce domů a začínají topit. Ke zlepšení by měla přispět výměna zastaralých kotlů. Kraj na ně začal přispívat před šesti lety.

„V řadě především těch menších obcí jsou lokální kotlíky zdaleka největším původcem rakovinotvorného benzopyrenu, tedy látky vznikající při nedokonalém spalování a vázané na prach. Několik desítek let starý kotel na uhlí vypustí ročně i metrák prachu a na něj jsou navázány tyto karcinogenní látky,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Kotlíkové dotace
Zdroj: SFŽP/MŽP

Důraz na tři kraje

Ministerstvo pro poslední kotlíkové dotace vyčlenilo tři kraje, které dlouhodobě trpí zhoršenou kvalitou ovzduší a v domácnostech s nízkým příjmem v nich žije více obyvatel. Kromě Ústeckého kraje půjde o Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

„Poskytujeme v nich i takzvané kotlíkové půjčky, které umožní až stoprocentní předfinancování ceny kotle. Žadatel tak nemusí mít na účtu ani korunu. Zapojí se do toho i obce, kterým pak peníze z kotlíkových dotací zůstanou, pokud mají dobré projekty na zlepšení životního prostředí,“ dodal ministr Brabec.

Třetí vlna kotlíkových dotací
Zdroj: SFŽP

Uhlím si žadatelé už nezatopí

Nejčastěji si lidé z předchozích vln dotací pořizovali kombinované kotle na tuhá paliva, tedy uhlí a biomasu, které ale letos podporu nemají. „Existuje seznam výrobků, které jsou v rámci tohoto programu vedeny. Pokud se někdo rozhoduje, jaký si pořídit kotel, tepelné čerpadlo, tak ať se podívá na seznam vedený při Státním fondu životního prostředí,“ řekl ředitel fondu Petr Valdman.

Žádosti na třetí fázi kotlíkových dotací začne Ústecký kraj přijímat 16. září, tentokrát elektronicky. Poté, co úřad potvrdí přijetí žádosti, budou muset žadatelé dokumenty ještě poslat doporučeně nebo je přinést na podatelnu. Úředníci očekávají velký zájem. Průměrná výška dotace přesahuje 100 tisíc korun.

Většina krajů začne žádosti sbírat v říjnu

Příjem žádostí o dotace otevře většina krajů v říjnu, třeba ve Zlínském kraji začne jejich sběr  15. října. Zájemci o příspěvek se ale mohou do programu nově registrovat už od úterý předvyplněním potřebných formulářů. Stejně jako v Ústeckém kraji půjde na nové kotle 160 milionů korun. Vůbec prvním krajem, ve kterém ale mohli lidé o dotace usilovat, byl Moravskoslezský kraj. Příjem žádostí v něm skončil už v květnu a o příspěvek požádalo 10 tisíc lidí.

I úřad Středočeského kraje spustil výzvu dříve, už v červnu. Ve středních Čechách je o kotlíkové dotace tradičně velký zájem, předchozí rozebrali během dvou minut a i letos poptávka opět převýšila nabídku. „Nyní bereme žádosti do takzvaného zásobníku, což je nástroj pro to, aby v případě navýšení dotací ministerstva životního prostředí mohli lidé žádat dopředu,“ přiblížil náměstek hejtmana Gabriel Kovács (ANO).

Ministerstvo životního prostředí proplatí během třetí vlny kotlíkových dotací z peněz Evropské unie přes tři miliardy korun. Plánuje za ně vyměnit zhruba 30 tisíc zastaralých neekologických kotlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Zlínský kraj

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Zlín si připomíná 150. výročí narození Tomáše Bati

Zlín si připomíná 150 let od narození Tomáše Bati. Ten založil obuvnickou firmu, která zaměstnávala tisíce lidí nejen v tehdejším Československu. Památník Tomáše Bati ve Zlíně otevřel novou expozici Vysněné město, vzpomínkové akce se konaly u Baťovy sochy v Otrokovicích i u hrobu na zlínském Lesním hřbitově. Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile. Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO.
1. 4. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Majitelé psů si letos místy výrazně připlatí

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.
25. 3. 2026
Načítání...