Ambiciózní saúdskoarabské město budoucnosti je v problémech

Město NEOM se mělo stát pýchou Saudské Arábie. Ale na místě, kde měly vyrůstat supermoderní domy, jsou stále jen písek a kameny. Podle novinářů je projekt v ohrožení.

Měl to být nový div světa, oáza modernity uprostřed pouště, ukázka globální síly Saudské Arábie. Město NEOM mělo být jednou sídlem devíti milionů lidí, kteří měli proměnit neúrodný písek v nové Silicon Valley. Už roku 2030 tam mělo žít 1,2 milionu lidí. Jenže podle informací deníku Financial Times (FT) se projekt potýká s problémy a zřejmě se ocitl na pokraji kolapsu.

Velká myšlenka na velké město

Záměry byly velkolepé. Když byl projekt NEOM poprvé roku 2017 představený, měl se stát utopií 21. století – metropolí bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

NEOM byl koncipován jako rozsáhlá série fantastických urbanistických projektů rozprostřených podél pobřeží Rudého moře. Základem měl být jediný dlouhý dům, stavba nazvaná The Line dlouhá 170 kilometrů a široká jen 200 metrů.

Areál měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu slibovali autoři projektu také kontrolované a příjemné „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Příliš velké cíle

Podle FT se ale ukázaly tyto cíle být až příliš velkými a nerealistickými. The Line se totiž vyznačoval celou řadou bizarních architektonických prvků, které nebylo možné s existujícími technologiemi realizovat. Jedním z takových prvků je převrácená budova, přezdívaná „lustr“, která má viset nad „bránou“ do města, přístavem.

Jak architekti pracovali na plánech, lustr se začal jevit jako nereálný. Jeden z nich si vzpomněl, jak varoval Tareka Qaddumiho, výkonného ředitele The Line, před obtížností zavěšení třicetipatrové budovy vzhůru nohama na mostě ve výšce stovek metrů. „Uvědomujete si, že se Země otáčí? A že vysoké věže se kývají?“ řekl podle Financial Times. Lustr by se pak podle výpočtů mohl začít pohybovat jako takzvané Foucaultovo kyvadlo, nabrat rychlost a nakonec se utrhnout a zřítit do přístavu pod ním.

Projekt si zatím vyžádal už nejméně 50 miliard dolarů, ale zatím v poušti nic nevyrostlo. Jsou v ní doposud jen krátery, příkopy a piloty, tedy základy, na nichž by jednou měly vyrůst stavby. Vedení projektu NEOM už podle FT původně plánované rozměry značně omezilo, ale stále v něm plánuje pokračovat. A věří tomu, že se stane místem, které by mohlo změnit způsob, jak lidstvo přistupuje k životu.

Podle Financial Times ale lidé, kteří se na projektu osobně podílejí, ani zdaleka tak optimističtí nejsou. Je podle nich jen otázkou času, než bude projekt prohlášen za mrtvý. Velká část je sice podle nich realizovatelná technicky, ale nedává smysl ekonomicky: nedaří se přesvědčit investory, aby do NEOM i nadále posílali peníze. A zpomalování plánů vede k další nedůvěře investorů.

Stavební práce v NEOM se opravdu zpomalily; jediným místem, kde se pracuje i nadále stejným tempem je pouštní lyžařské středisko Trojena, kde se mají odehrávat Asijské zimní hry v roce 2029. Deník tvrdí, že zaměstnanci si myslí, že projekt brzy skončí, hledá se jen cesta, jak to udělat důstojně a bez skandálu. Podle FT by ale skončení projektu mohlo vážně poškodit značku Saúdské Arábie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 18 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...