Ambiciózní saúdskoarabské město budoucnosti je v problémech

Město NEOM se mělo stát pýchou Saudské Arábie. Ale na místě, kde měly vyrůstat supermoderní domy, jsou stále jen písek a kameny. Podle novinářů je projekt v ohrožení.

Měl to být nový div světa, oáza modernity uprostřed pouště, ukázka globální síly Saudské Arábie. Město NEOM mělo být jednou sídlem devíti milionů lidí, kteří měli proměnit neúrodný písek v nové Silicon Valley. Už roku 2030 tam mělo žít 1,2 milionu lidí. Jenže podle informací deníku Financial Times (FT) se projekt potýká s problémy a zřejmě se ocitl na pokraji kolapsu.

Velká myšlenka na velké město

Záměry byly velkolepé. Když byl projekt NEOM poprvé roku 2017 představený, měl se stát utopií 21. století – metropolí bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

NEOM byl koncipován jako rozsáhlá série fantastických urbanistických projektů rozprostřených podél pobřeží Rudého moře. Základem měl být jediný dlouhý dům, stavba nazvaná The Line dlouhá 170 kilometrů a široká jen 200 metrů.

Areál měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu slibovali autoři projektu také kontrolované a příjemné „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Příliš velké cíle

Podle FT se ale ukázaly tyto cíle být až příliš velkými a nerealistickými. The Line se totiž vyznačoval celou řadou bizarních architektonických prvků, které nebylo možné s existujícími technologiemi realizovat. Jedním z takových prvků je převrácená budova, přezdívaná „lustr“, která má viset nad „bránou“ do města, přístavem.

Jak architekti pracovali na plánech, lustr se začal jevit jako nereálný. Jeden z nich si vzpomněl, jak varoval Tareka Qaddumiho, výkonného ředitele The Line, před obtížností zavěšení třicetipatrové budovy vzhůru nohama na mostě ve výšce stovek metrů. „Uvědomujete si, že se Země otáčí? A že vysoké věže se kývají?“ řekl podle Financial Times. Lustr by se pak podle výpočtů mohl začít pohybovat jako takzvané Foucaultovo kyvadlo, nabrat rychlost a nakonec se utrhnout a zřítit do přístavu pod ním.

Projekt si zatím vyžádal už nejméně 50 miliard dolarů, ale zatím v poušti nic nevyrostlo. Jsou v ní doposud jen krátery, příkopy a piloty, tedy základy, na nichž by jednou měly vyrůst stavby. Vedení projektu NEOM už podle FT původně plánované rozměry značně omezilo, ale stále v něm plánuje pokračovat. A věří tomu, že se stane místem, které by mohlo změnit způsob, jak lidstvo přistupuje k životu.

Podle Financial Times ale lidé, kteří se na projektu osobně podílejí, ani zdaleka tak optimističtí nejsou. Je podle nich jen otázkou času, než bude projekt prohlášen za mrtvý. Velká část je sice podle nich realizovatelná technicky, ale nedává smysl ekonomicky: nedaří se přesvědčit investory, aby do NEOM i nadále posílali peníze. A zpomalování plánů vede k další nedůvěře investorů.

Stavební práce v NEOM se opravdu zpomalily; jediným místem, kde se pracuje i nadále stejným tempem je pouštní lyžařské středisko Trojena, kde se mají odehrávat Asijské zimní hry v roce 2029. Deník tvrdí, že zaměstnanci si myslí, že projekt brzy skončí, hledá se jen cesta, jak to udělat důstojně a bez skandálu. Podle FT by ale skončení projektu mohlo vážně poškodit značku Saúdské Arábie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...