Ambiciózní saúdskoarabské město budoucnosti je v problémech

Město NEOM se mělo stát pýchou Saudské Arábie. Ale na místě, kde měly vyrůstat supermoderní domy, jsou stále jen písek a kameny. Podle novinářů je projekt v ohrožení.

Měl to být nový div světa, oáza modernity uprostřed pouště, ukázka globální síly Saudské Arábie. Město NEOM mělo být jednou sídlem devíti milionů lidí, kteří měli proměnit neúrodný písek v nové Silicon Valley. Už roku 2030 tam mělo žít 1,2 milionu lidí. Jenže podle informací deníku Financial Times (FT) se projekt potýká s problémy a zřejmě se ocitl na pokraji kolapsu.

Velká myšlenka na velké město

Záměry byly velkolepé. Když byl projekt NEOM poprvé roku 2017 představený, měl se stát utopií 21. století – metropolí bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

NEOM byl koncipován jako rozsáhlá série fantastických urbanistických projektů rozprostřených podél pobřeží Rudého moře. Základem měl být jediný dlouhý dům, stavba nazvaná The Line dlouhá 170 kilometrů a široká jen 200 metrů.

Areál měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu slibovali autoři projektu také kontrolované a příjemné „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Příliš velké cíle

Podle FT se ale ukázaly tyto cíle být až příliš velkými a nerealistickými. The Line se totiž vyznačoval celou řadou bizarních architektonických prvků, které nebylo možné s existujícími technologiemi realizovat. Jedním z takových prvků je převrácená budova, přezdívaná „lustr“, která má viset nad „bránou“ do města, přístavem.

Jak architekti pracovali na plánech, lustr se začal jevit jako nereálný. Jeden z nich si vzpomněl, jak varoval Tareka Qaddumiho, výkonného ředitele The Line, před obtížností zavěšení třicetipatrové budovy vzhůru nohama na mostě ve výšce stovek metrů. „Uvědomujete si, že se Země otáčí? A že vysoké věže se kývají?“ řekl podle Financial Times. Lustr by se pak podle výpočtů mohl začít pohybovat jako takzvané Foucaultovo kyvadlo, nabrat rychlost a nakonec se utrhnout a zřítit do přístavu pod ním.

Projekt si zatím vyžádal už nejméně 50 miliard dolarů, ale zatím v poušti nic nevyrostlo. Jsou v ní doposud jen krátery, příkopy a piloty, tedy základy, na nichž by jednou měly vyrůst stavby. Vedení projektu NEOM už podle FT původně plánované rozměry značně omezilo, ale stále v něm plánuje pokračovat. A věří tomu, že se stane místem, které by mohlo změnit způsob, jak lidstvo přistupuje k životu.

Podle Financial Times ale lidé, kteří se na projektu osobně podílejí, ani zdaleka tak optimističtí nejsou. Je podle nich jen otázkou času, než bude projekt prohlášen za mrtvý. Velká část je sice podle nich realizovatelná technicky, ale nedává smysl ekonomicky: nedaří se přesvědčit investory, aby do NEOM i nadále posílali peníze. A zpomalování plánů vede k další nedůvěře investorů.

Stavební práce v NEOM se opravdu zpomalily; jediným místem, kde se pracuje i nadále stejným tempem je pouštní lyžařské středisko Trojena, kde se mají odehrávat Asijské zimní hry v roce 2029. Deník tvrdí, že zaměstnanci si myslí, že projekt brzy skončí, hledá se jen cesta, jak to udělat důstojně a bez skandálu. Podle FT by ale skončení projektu mohlo vážně poškodit značku Saúdské Arábie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 6 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 9 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 12 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 14 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.