Ambiciózní saúdskoarabské město budoucnosti je v problémech

Město NEOM se mělo stát pýchou Saudské Arábie. Ale na místě, kde měly vyrůstat supermoderní domy, jsou stále jen písek a kameny. Podle novinářů je projekt v ohrožení.

Měl to být nový div světa, oáza modernity uprostřed pouště, ukázka globální síly Saudské Arábie. Město NEOM mělo být jednou sídlem devíti milionů lidí, kteří měli proměnit neúrodný písek v nové Silicon Valley. Už roku 2030 tam mělo žít 1,2 milionu lidí. Jenže podle informací deníku Financial Times (FT) se projekt potýká s problémy a zřejmě se ocitl na pokraji kolapsu.

Velká myšlenka na velké město

Záměry byly velkolepé. Když byl projekt NEOM poprvé roku 2017 představený, měl se stát utopií 21. století – metropolí bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

NEOM byl koncipován jako rozsáhlá série fantastických urbanistických projektů rozprostřených podél pobřeží Rudého moře. Základem měl být jediný dlouhý dům, stavba nazvaná The Line dlouhá 170 kilometrů a široká jen 200 metrů.

Areál měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu slibovali autoři projektu také kontrolované a příjemné „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Příliš velké cíle

Podle FT se ale ukázaly tyto cíle být až příliš velkými a nerealistickými. The Line se totiž vyznačoval celou řadou bizarních architektonických prvků, které nebylo možné s existujícími technologiemi realizovat. Jedním z takových prvků je převrácená budova, přezdívaná „lustr“, která má viset nad „bránou“ do města, přístavem.

Jak architekti pracovali na plánech, lustr se začal jevit jako nereálný. Jeden z nich si vzpomněl, jak varoval Tareka Qaddumiho, výkonného ředitele The Line, před obtížností zavěšení třicetipatrové budovy vzhůru nohama na mostě ve výšce stovek metrů. „Uvědomujete si, že se Země otáčí? A že vysoké věže se kývají?“ řekl podle Financial Times. Lustr by se pak podle výpočtů mohl začít pohybovat jako takzvané Foucaultovo kyvadlo, nabrat rychlost a nakonec se utrhnout a zřítit do přístavu pod ním.

Projekt si zatím vyžádal už nejméně 50 miliard dolarů, ale zatím v poušti nic nevyrostlo. Jsou v ní doposud jen krátery, příkopy a piloty, tedy základy, na nichž by jednou měly vyrůst stavby. Vedení projektu NEOM už podle FT původně plánované rozměry značně omezilo, ale stále v něm plánuje pokračovat. A věří tomu, že se stane místem, které by mohlo změnit způsob, jak lidstvo přistupuje k životu.

Podle Financial Times ale lidé, kteří se na projektu osobně podílejí, ani zdaleka tak optimističtí nejsou. Je podle nich jen otázkou času, než bude projekt prohlášen za mrtvý. Velká část je sice podle nich realizovatelná technicky, ale nedává smysl ekonomicky: nedaří se přesvědčit investory, aby do NEOM i nadále posílali peníze. A zpomalování plánů vede k další nedůvěře investorů.

Stavební práce v NEOM se opravdu zpomalily; jediným místem, kde se pracuje i nadále stejným tempem je pouštní lyžařské středisko Trojena, kde se mají odehrávat Asijské zimní hry v roce 2029. Deník tvrdí, že zaměstnanci si myslí, že projekt brzy skončí, hledá se jen cesta, jak to udělat důstojně a bez skandálu. Podle FT by ale skončení projektu mohlo vážně poškodit značku Saúdské Arábie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 6 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 7 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 11 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 11 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 12 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...