Město strana 3 z 3

Policie začala prověřovat, jestli se ministr vnitra a předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan nedopustil ve své někdejší funkci kolínského starosty trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Na dotaz České televize to uvedl kolínský okresní státní zástupce Milan Hrubý. Policie se rozhodla případ prověřit na základě trestního oznámení, které na ministra podala iniciativa Chcípl PES. Týká se uzavření smluv o právním zastupování města. Rakušan uvedl, že je připraven jakékoliv podezření přesvědčivě vyvrátit a že jej zatím policie nevyzvala, aby podal vysvětlení.

Starosta kanadské metropole Ottawa Jim Watson vyhlásil nouzový stav. Odůvodnil to tím, že demonstrace proti covidovým opatřením, které už přes týden blokují centrum města, představují nebezpečí pro obyvatele. Přístup k demonstrantům zpřísnila i policie a lidem zakázala nosit jim jídlo či palivo. Na Slovensku značně zrychlilo tempo šíření infekce, počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 ale stoupal pomaleji a je výrazně pod úrovní z období vrcholu předchozí silné vlny epidemie. Německo opět hlásí rekordní incidenci. Austrálie otevře hranice zahraničním turistům. Čína uzavřela další několikamilionové město a v Chile očkují čtvrtou dávkou všechny obyvatele starší pětapadesáti let.

Funkci ředitelky Klicperova divadla v Hradci Králové obhájila Eva Mikulková. Správní rada Klicperova divadla schválila výsledek výběrové komise a jmenovala ji na dalších šest let. Zřizovatelem Klicperova divadla jsou město Hradec Králové a Královéhradecký kraj.

Okna olomoucké univerzitní knihovny ve Zbrojnici zdobí barokní grafiky spojené s historií jezuitů, zdejší univerzity i samotného města. Jsou dílem slovenského vizuálního umělce Jaroslava Vargy, který se ve svém projektu Návrat do Nového světa věnuje dějinám jezuitského řádu a propojuje staré výjevy se současnou podobou Olomouce, konkrétně s výhledem z oken Zbrojnice. Vargovo dílo je součástí rozsáhlého výstavního projektu Muzea umění s názvem Trienále/SEFO 2021.

Recidivista Marek Vadel, který z vězení hrozil otrávením pitné vody v českých městech, si odpyká dalších pět let za mřížemi. Trest ve věznici se zvýšenou ostrahou mu ve středu pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl mužovo odvolání. Vadel se v rozeslaných dopisech snažil vyvolat dojem, že je psal člen islámské teroristické skupiny. Přiznal, že se inspiroval kriminálním seriálem Kobra 11.

Nepomuk na Plzeňsku má od Nového roku vlastní městskou policii. Cílem radnice je snížit kriminalitu i množství drobných přestupků, a to v době, kdy s nedostatkem strážníků bojuje řada měst v Česku. Nepomucké radnici se podařilo sehnat čtyři strážníky, nastupovat však budou postupně během tří měsíců. V tuto chvíli ve městě slouží jedna strážnice, která je zároveň velitelkou nově vzniklé městské policie. Na provoz služby město vyčlenilo dva a půl milionu korun.

Řečtí archeologové se domnívají, že se jim podařilo objevit dávné město Meliboia, které ve svém eposu Ílias zmínil starořecký básník Homér. Nasvědčují tomu nápisy, které archeologové objevili v novém nalezišti, uvedlo řecké ministerstvo kultury. Podrobný archeologický průzkum bude pokračovat na jaře příštího roku, informovala agentura DPA.

Plzeňský kraj vyzval všechny obce v regionu, aby dětem zastavily exekuční řízení. V celém Česku je jich stále aktivních více než 2200, z čehož v Plzeňském kraji skoro sedm set. To je nejvíc ze všech regionů. V oblasti jde o dlouholetý problém, kdy se dětské dluhy, zejména u tamního dopravního podniku, přeprodávaly soukromým firmám. Často se dluh týká i svozu a likvidace komunálního odpadu.

Mezi obyvateli vesnic či malých měst opět narůstá zájem o bydlení v bytech. Lidi k tomu nutí omezená nabídka stavebních pozemků i domů. Velký podíl na tom mají i neustále rostoucí ceny. Jen za posledních šest let zdražily rodinné domy téměř o dvě třetiny. Lidé momentálně čekají v pořadnících i na bydlení v bytovkách, stavět se tak budou další.

Kodaňská nezávislá komunita lidí vstoupila před padesáti lety na území opuštěných kasáren, kde chtěla pro děti z okolí postavit dětské hříště. Myšlenka volnosti, svobody a nezávislosti oslovila umělce, členy hnutí hippies a alternativce všeho druhu natolik, že si místo vybrali jako své útočiště. Squatteři postupně obsadili většinu budov a začali stavět i vlastní. V čele městského hnutí stál novinář a anarchista Jacob Ludvigsen, který 26. září 1971 vyhlásil oficiálně čtvrť Christianshavn za nezávislou. Obyvatelé si vymysleli svá pravidla, zavedli vlastní měnu a místu dali název Svobodné město Christiania. Tehdejší dánští vládní činitelé si se situací neuměli poradit a usnesli se, že komunitě udělí status „sociálního experimentu“. V současnosti již třetí generace squatterů může své město dále přetvářet dle svých představ.

Hodně stromů, málo péče o ně. Arboristé upozorňují na to, že bez údržby nově založené aleje a parky neobstojí a život ve městech nezlepší. Jen za poslední dva roky v nich přibylo díky státním dotacím 70 tisíc stromů. Podstatné bude, kolik jich vydrží.

Už třetím rokem funguje program Výstavba pro obce, které z něj mohou žádat o dotace nebo úvěry na budování sociálních a dostupných bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní uvažuje o jeho rozšíření tak, aby mohly peníze získat například i neziskové organizace. Někteří zástupci opozice ale tvrdí, že takový program nestačí a měl by se prosadit zákon, který by se věnoval právě sociálnímu bydlení.

Obce a města v Česku mohly letos zvednout denní poplatek za ubytování z maximálně jednadvaceti korun na padesát korun za osobu. Většina starostů ale ve snaze podpořit cestovní ruch sazby nezvedala. Některá lázeňská města nebo horská střediska to ale udělala. Nejvyšší možnou sazbu čili 50 korun si nyní za ubytování účtuje například Rožnov pod Radhoštěm, Františkovy Lázně či Lipno nad Vltavou.

Na Nábřeží sochařů u Labe v Hradci Králové stojí nové pískovcové sochy pěti umělců. Vznikly během letošního mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích na Jičínsku. Na nábřeží zůstanou dva roky a pak se vrátí do Hořic, kde by měly najít trvalé místo. Setkání sochařů se koná vždy po dvou letech. Jednatřicátý ročník sympozia, který se měl konat již loni, ale kvůli epidemii koronaviru organizátoři přeložili na letošek.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových před třemi lety uvažoval, že bývalou věznici v Trutnově nabídne v dražbě k prodeji. Do věci se však vložila trutnovská radnice s tím, že má o objekt zájem a loni se jí podařilo ho od státu získat. V uplynulých dnech vedení města obdrželo několik návrhů na rekonstrukci. Nachází se mezi nimi například přestavba na novou galerii, depozitář Muzea Podkrkonoší nebo dům technických dovedností. Radnice vybere nejzajímavější nápady a požádá o jejich další rozpracování.

Historie italského města Civita di Bagnoregio se píše už více než tři tisíce let od dob Etrusků. Ti v době jeho založení netušili, že lokalita nacházející se sto kilometrů od Říma leží na hranici vulkanického kráteru Volsini v místě se značně nestabilním podložím. Dlouhodobě,  a v posledních letech stále častěji, se tak potýká s rozsáhlou erozí jílovité půdy, v jejímž důsledku se postupně rozpadá. Sesuvy půdy měly za následek i postupné vylidňování, jen v roce 2011 tu žilo méně než dvacet stálých obyvatel. Geologové se již několik desítek let snaží o důsledné mapování a zajištění nestabilního podloží. V rámci zvýšení ochrany města a zajištění finanční podpory na zajištění podloží navrhli italští památkáři zapsat město a okolní krajinu na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zda bude památka do seznamu zahrnuta, by mělo být zřejmé v červenci tohoto roku, kdy proběhne zasedání výboru UNESCO.

Na mapě východní Ukrajiny se možná brzy objeví New York. Radnice tamního města Novhorodske ho chce právě tak přejmenovat. Znamenalo by to návrat k původnímu názvu, o který přišlo v době, kdy Ukrajina patřila ke Svazu sovětských socialistických republik. Jako slavná americká metropole získalo město název díky přistěhovalcům už v 19. století.

Zhasněme alespoň ta světla, která nepotřebujeme, vyzývají čeští astronomové. Obzvlášť během momentálního nouzového stavu a zákazu vycházení je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Typicky jde o sochy, kostely, zámky anebo i o reklamy a pouliční lampy. Větší tma by navíc pomohla astronomům k lepšímu pozorování oblohy.

Prázdné ulice a města vylidněná kvůli pandemii lákají divoká zvířata, která by se běžně k lidským obydlím nepřibližovala. Galerie ukazuje divoká zvířata z různých koutů světa, která vstoupila do prostor, které běžně obývají lidé.

Belgický Gent zbavil centrum automobilové dopravy. Přísná opatření platí už tři roky a radnice je pyšná na čistý vzduch a menší počet nehod. Asi třetině lidí se to ale nelíbí. Poukazují hlavně na problémy chudších nebo méně pohyblivých. Pěší zóny v centrech měst zavedli i v Británii, Německu, Finsku a dalších zemích. Koketuje s tím i Praha.

Turecké úřady pokračují v demolici starobylého města Hasankeyf na jihovýchodě země. Obec osídlenou 12 tisíc let brzy zatopí voda z nedaleké přehrady. Proti výstavbě vodního díla bezvýsledně protestovali tamní obyvatelé, historici i sousední Irák. Turecko tvrdí, že mu vedle výroby elektřiny jde také o rozvoj regionu, který obývají hlavně Kurdové.

Velká belgická města zakázala vjezd starším dieselovým vozům, uvedla rozhlasová stanice BRF. Do Bruselu, Antverp a Gentu nemohou od začátku letošního roku vjíždět auta, která nesplňují vyšší emisní normu než Euro 3, informovala agentura DPA.

Vyrazit na ulici Sboru národní bezpečnosti, projít se po nábřeží Bedřicha Engelse nebo projet rudou trasou metra C až k ulici Vítězného února. Před třiceti lety třeba i takto mohl vypadat 17. listopad v Praze. Po revoluci se vlna masivního přejmenovávání ulic, náměstí, nábřeží, sadů i jednoho města ale týkala celé republiky. Změny v názvech nepřišly ze dne na den. Přejmenovávalo se postupně, často pod odborným dohledem historiků. Někde se lidé bouřili a sepisovali petice. Nejvíce ulic bylo přejmenováno začátkem 90. let.

Archeologové z Izraelského památkového úřadu zkoumají pozůstatky velkého, až pět tisíc let starého města nedaleko Tel Avivu. Na místě v období pozdní doby bronzové mohlo žít podle odhadů až šest tisíc lidí. První nálezy naznačují, že už tehdy sídlila v oblasti organizovaná a sociálně rozvrstvená společnost.