Na účtech obcí a krajů leží rekordní množství peněz. Ministerstvo financí chce o jejich využití debatovat

5 minut
Události: Finance na účtech obcí a měst
Zdroj: ČT24

Na konci roku na účtech obcí a krajů leželo 480 miliard, což je o 77 miliard více než v roce 2022. Vyplývá to ze souhrnných dat, která získala Česká televize. Ministerstvo financí mluví o extrémní kumulaci prostředků a samosprávám vyčítá, že peníze nevyužívá na investice nebo poskytování veřejných služeb. Zástupci obcí a krajů tyto výhrady odmítají. Hejtmani budou také ve čtvrtek na jednání Asociace krajů v Praze rozhodovat o podpoře společného návrhu na změnu rozdělování daní mezi státem a regiony. Podle dřívější dohody s ministrem financí vláda požaduje většinovou shodu krajů pro novelu, kterou by pak poslala do sněmovny.

„Myslím, že by mohly investovat více. Ale říkám, je to průměr, takže museli bychom to skutečně posuzovat individuálně,“ okomentoval čísla ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková podotýká, že obce a města nestagnují a rozvíjejí se. „Možná ne tak rychle, jak by chtěla vláda,“ dodává Vladyková.

Více podpořit obce, aby nahromaděné prostředky investovaly, doporučuje státu jako jedno z prorůstových opatření i Národní ekonomická rada vlády. A radí radikálně zkrátit povolovací lhůty, které nové projekty brzdí.

Například Rokycany mají přes čtrnáct tisíc obyvatel a na účtech zhruba 790 milionů. „Máme čtyři velké akce, které musíme udělat. A ty když zrealizujeme, tak budeme velmi chudé město,“ vysvětluje starosta Tomáš Rada (nestr.). Jedním z největších projektů je rekonstrukce kulturního centra, která vyjde až na pět set padesát milionů, připravovala se pět let.

Zhruba 600 milionů mají naspořeno Klatovy. „Pokud se chystáme k investicím ve výši několika set milionů, tak není jiné cesty, než abychom si investice dokonale připravili a to včetně financování,“ podotýká starosta Klatov Rudolf Salvetr (ODS).

K poslednímu prosinci měly kraje na účtech 93 miliard korun. V případě obcí a měst to bylo 387 miliard – o 55 miliard více než v roce 2022. „Byl to první rok po volbách, byla dlouhá nejistota o tom, jaké budou finanční prostředky vlivem konsolidačního balíčku a došlo k nárůstu výběru DPH, ale to bylo vlivem inflace,“ vysvětluje také Vladyková.

Stanjura chce o penězích debatovat

Ministr financí Zbyněk Stanjura chce v příštích týdnech zahájit se samosprávami o nevyužitých prostředcích debatu. „Jestli by peníze, které leží ladem, nemohl používat stát, dejme tomu za solidní úrok, to znamená tak, abychom snížili celkové náklady státu na státní dluh,“ navrhuje Stanjura.

S tím souhlasí také ekonomka Raiffeisenbank a členka NERVu Helena Horská. „Nedává smysl mít schodek v centrálním rozpočtu a z toho schodku dotovat přebytkové rozpočty obcí a krajů. Je potřeba najít rovnováhu,“ míní.

Podle opozice by k větším investicím pomohlo snížení byrokracie. „Stát by měl udělat i administrativní opatření taková, aby to třeba pro menší subjekty bylo jednodušší získávat dotace a žádat o ně,“ dodává místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

„Máte města, která si mohou dovolit aparáty, a máme i malé obce,“ upozorňuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová a navrhuje, aby těmto menším sídlům se zvládáním byrokratické zátěže pomohla například Národní rozvojová banka.

„Není důvod neinvestovat, doba teď není nikterak zlá a obce, pokud jsou dobrými hospodáři, tak si určitě zaslouží mít volné prostředky na svých účtech a investovat,“ uvedl také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Na investice by kraje mohly mít už příští rok ještě víc peněz. Koalice chce totiž navýšit podíl, který ze sdílených daní regiony dostávají.

Hejtmani budou jednat ve čtvrtek

O podpoře návrhu o rozpočtovém určení daní budou už ve čtvrtek jednat hejtmani. Ti očekávají, že se pro vysloví deset nebo jedenáct z nich. Konečný materiál podle nich odpovídá návrhu, který loni kabinetu poslala šestice krajů.

Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové za Liberecký kraj) obsahuje i další kompromis, na kterém kraje pracovaly poslední dva měsíce. Půta je podle svých slov optimista, očekává podporu jedenácti krajů. „Pokud jde o další věci materiálu, který bude vláda předkládat do sněmovny, to je otázka na ministry. My budeme předkládat ten návrh bez školství, bez dalších věcí, které by někdo požadoval,“ řekl.

Pardubický hejtman Martin Netolický míní, že by poměr při hlasování mohl skončit pro návrh na deseti ku čtyřem nebo jedenácti ku třem. Podle dřívějšího vyjádření Stanjury chce kabinet na návrhu pracovat tak, aby nový způsob rozdělení daní mohl začít fungovat od roku 2025 nebo 2026.

Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje způsob, jakým stát rozděluje vybrané daně mezi státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí. Celkem šest krajů předložilo loni návrh jeho změn. Usilují o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje, podobně jako při rozdělování části daňového výnosu obcím. Návrh změny rozpočtového určení daní postupně předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 9 hhodinami

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
včera v 08:55

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...