Na konci roku na účtech obcí a krajů leželo 480 miliard, což je o 77 miliard více než v roce 2022. Vyplývá to ze souhrnných dat, která získala Česká televize. Ministerstvo financí mluví o extrémní kumulaci prostředků a samosprávám vyčítá, že peníze nevyužívá na investice nebo poskytování veřejných služeb. Zástupci obcí a krajů tyto výhrady odmítají. Hejtmani budou také ve čtvrtek na jednání Asociace krajů v Praze rozhodovat o podpoře společného návrhu na změnu rozdělování daní mezi státem a regiony. Podle dřívější dohody s ministrem financí vláda požaduje většinovou shodu krajů pro novelu, kterou by pak poslala do sněmovny.
„Myslím, že by mohly investovat více. Ale říkám, je to průměr, takže museli bychom to skutečně posuzovat individuálně,“ okomentoval čísla ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková podotýká, že obce a města nestagnují a rozvíjejí se. „Možná ne tak rychle, jak by chtěla vláda,“ dodává Vladyková.
Více podpořit obce, aby nahromaděné prostředky investovaly, doporučuje státu jako jedno z prorůstových opatření i Národní ekonomická rada vlády. A radí radikálně zkrátit povolovací lhůty, které nové projekty brzdí.
Například Rokycany mají přes čtrnáct tisíc obyvatel a na účtech zhruba 790 milionů. „Máme čtyři velké akce, které musíme udělat. A ty když zrealizujeme, tak budeme velmi chudé město,“ vysvětluje starosta Tomáš Rada (nestr.). Jedním z největších projektů je rekonstrukce kulturního centra, která vyjde až na pět set padesát milionů, připravovala se pět let.
Zhruba 600 milionů mají naspořeno Klatovy. „Pokud se chystáme k investicím ve výši několika set milionů, tak není jiné cesty, než abychom si investice dokonale připravili a to včetně financování,“ podotýká starosta Klatov Rudolf Salvetr (ODS).
K poslednímu prosinci měly kraje na účtech 93 miliard korun. V případě obcí a měst to bylo 387 miliard – o 55 miliard více než v roce 2022. „Byl to první rok po volbách, byla dlouhá nejistota o tom, jaké budou finanční prostředky vlivem konsolidačního balíčku a došlo k nárůstu výběru DPH, ale to bylo vlivem inflace,“ vysvětluje také Vladyková.
Stanjura chce o penězích debatovat
Ministr financí Zbyněk Stanjura chce v příštích týdnech zahájit se samosprávami o nevyužitých prostředcích debatu. „Jestli by peníze, které leží ladem, nemohl používat stát, dejme tomu za solidní úrok, to znamená tak, abychom snížili celkové náklady státu na státní dluh,“ navrhuje Stanjura.
S tím souhlasí také ekonomka Raiffeisenbank a členka NERVu Helena Horská. „Nedává smysl mít schodek v centrálním rozpočtu a z toho schodku dotovat přebytkové rozpočty obcí a krajů. Je potřeba najít rovnováhu,“ míní.
Podle opozice by k větším investicím pomohlo snížení byrokracie. „Stát by měl udělat i administrativní opatření taková, aby to třeba pro menší subjekty bylo jednodušší získávat dotace a žádat o ně,“ dodává místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Máte města, která si mohou dovolit aparáty, a máme i malé obce,“ upozorňuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová a navrhuje, aby těmto menším sídlům se zvládáním byrokratické zátěže pomohla například Národní rozvojová banka.
„Není důvod neinvestovat, doba teď není nikterak zlá a obce, pokud jsou dobrými hospodáři, tak si určitě zaslouží mít volné prostředky na svých účtech a investovat,“ uvedl také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Na investice by kraje mohly mít už příští rok ještě víc peněz. Koalice chce totiž navýšit podíl, který ze sdílených daní regiony dostávají.
Hejtmani budou jednat ve čtvrtek
O podpoře návrhu o rozpočtovém určení daní budou už ve čtvrtek jednat hejtmani. Ti očekávají, že se pro vysloví deset nebo jedenáct z nich. Konečný materiál podle nich odpovídá návrhu, který loni kabinetu poslala šestice krajů.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové za Liberecký kraj) obsahuje i další kompromis, na kterém kraje pracovaly poslední dva měsíce. Půta je podle svých slov optimista, očekává podporu jedenácti krajů. „Pokud jde o další věci materiálu, který bude vláda předkládat do sněmovny, to je otázka na ministry. My budeme předkládat ten návrh bez školství, bez dalších věcí, které by někdo požadoval,“ řekl.
Pardubický hejtman Martin Netolický míní, že by poměr při hlasování mohl skončit pro návrh na deseti ku čtyřem nebo jedenácti ku třem. Podle dřívějšího vyjádření Stanjury chce kabinet na návrhu pracovat tak, aby nový způsob rozdělení daní mohl začít fungovat od roku 2025 nebo 2026.
Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje způsob, jakým stát rozděluje vybrané daně mezi státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí. Celkem šest krajů předložilo loni návrh jeho změn. Usilují o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje, podobně jako při rozdělování části daňového výnosu obcím. Návrh změny rozpočtového určení daní postupně předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj.
