Venkov a město jako „dva vesmíry“. Volební výsledky se tradičně liší napříč Slovenskem

3 minuty
Události: Volby ve slovenských městech a na venkově
Zdroj: ČT24

Tradičně velké rozdíly ve volebních výsledcích vykazují hlasy z venkova a měst. To dokládají i výsledky z loňských parlamentních voleb, kdy ve větších městech vítězila hlavně současná opoziční strana Progresívne Slovensko. Naopak v menších obvodech triumfovaly vládní strany. S podporovateli odlišných politických proudů natáčel na Slovensku štáb ČT.

Celý život tráví Jozef Gair v obci Zlatno v Nitranském kraji. Vesnice pamatuje partyzánské boje, i proto se tento muž obává aktuální války na sousední Ukrajině. Podle něj by se konflikt měl řešit mírovou cestou. „Je to lepší než zbrojit. Potom chybějí peníze,“ myslí si.

Současný penzista očekává, že se nová hlava státu za Slováky ve světě postaví. „Prezident musí být na svůj stát hrdý – a ne že se budeme chodit někde ptát do zahraničí, co máme doma dělat,“ soudí Gair.

Strana jednoho z prezidentských favoritů Petera Pellegriniho měla ve Zlatnu dokonce druhý nejvyšší podíl v celém Slovensku – skoro čtyřicet procent. Podle místních to není náhoda, lídr Hlasu–SD totiž do obce s necelými dvěma stovkami obyvatel jezdí pravidelně, skoro s každým tam prý osobně mluvil.

Konkrétně při pamětním pochodu a pietě k výročí partyzánské války. Na osobní setkání s politiky venkov podle analytiků dá, a to mnohem víc než digitální městský lid. Juraj Mičo z Bratislavy tvrdí, že by měl být prezident hlavně morální autoritou. „Jde o to, aby nový prezident zastával morální principy, aby byl v těchto principech konzistentní. Aby nepřevlékal kabáty,“ tvrdí.

Vadí mu hlavně úpadek hodnot, korupce i vliv dezinformací. „To, co se tady budovalo několik desítek let samostatného Slovenska, se teď hází do koše,“ shrnul svůj pohled. O svém kandidátovi má prý jasno – chce prozápadní osobnost bez kauz.

Venkov a město jsou podle expertů na Slovensku dva vesmíry, které si na první pohled už politicky nerozumí. To potvrzuje i sociolog a ředitel agentury Focus Martin Slosiark, který uvádí příklad z prezidentských voleb roku 2019. „Zatímco Zuzana Čaputová měla lepší výsledek ve velkoměstském prostředí, v tom rurálnějším – v obcích pod pět tisíc obyvatel – dominoval Maroš Šefčovič.

Rozdělení dokládá i volební mapa z loňských parlamentních voleb. Oproti zbytku vyčnívá hlavně trojice větších měst Bratislava, Košice, Banská Bystrica.

Výsledky parlamentních voleb na Slovensku z roku 2023
Zdroj: Štatistický úrad Slovenskej republiky

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 4 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...