Poklepáním na základní kámen začala v Ostravě stavba nového koncertního sálu. Trvat má do roku 2027 a je spojena s rekonstrukcí Domu kultury. Slavnostního aktu se účastnil prezident Petr Pavel a také architekt Steven Holl, podle jehož návrhu se stavba provede. Koncertní sály mají v blízké budoucnosti vyrůst také v Praze a Brně.
„Hudba nás pohltí. Hudba nás dokáže obklopit. Nová hala je spirituálním darem pro budoucí generaci,“ řekl architekt Holl při slavnostním zahájení. O ostravském sále mluví jako o „perfektním akustickém nástroji v pouzdře“, z výšky nová stavba opravdu připomene pouzdro houslí. Už v roce 2021 zařadil americký magazín Architizer projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa.
Inspiraci pro stavbu hledal architekt i v hudbě Leoše Janáčka, kterou má rád už od dětství. „V kanceláři pro inspiraci každé ráno pouštíme jeho skladby i skladby dalších českých autorů“ tvrdí.
Americký architekt Steven Holl se narodil v roce 1947 v Bremertonu v americkém státě Washington. Mezi jeho významné stavby patří například budova Simmons Hall na Massachusettském technologickém institutu.
Dodal, že na koncept svého návrhu přišel společně s manželkou. „Když jsme nad tím před šesti lety začali přemýšlet, říkali jsme si, že pro koncertní sál by bylo dobré, aby se do něj vcházelo z klidné strany od parku,“ popsal.
V současnosti se do budovy dostává z rušné komunikace. Vznik klidnějšího vchodu umožní vytvoření nové struktury nad stávajícím domem navrženým v padesátých letech Jaroslavem Fragnerem. V památkově chráněném objektu je třeba zachovat cenné detaily, jako například benátské štuky kolem sloupořadí nebo nápadité stropy sálů. Naopak v novém koncertním sále architekti výrazně pracují s ocelí a prosklením.
Prezident ocenil odvahu ostravských politiků
Petr Pavel míní, že ostravský koncertní sál by mohl být inspirativní nejen z architektonického, ale i technologického hlediska. Budova šetrná k životnímu prostředí by se měla podle původně představeného návrhu vytápět tepelnými čerpadly, u prosklených částí zamezí úniku tepla speciální skla. Zajímavostí je přívod světla pomocí soustavy světlíků, které ale zároveň bude možné zatemňovat.
„Těším se na novou ostravskou filharmonii. Věřím, že se to stihne do konce mého mandátu, tak abych mohl přijet na zahajovací koncert,“ přeje si Pavel. Hotovo má být podle plánů v roce 2027, takže možné to je.
Prezident rovněž ocenil odvahu ostravských politiků, že se do takového projektu pustili. „Je dobré vidět, že Ostrava dokáže nejen revitalizovat staré stavby, které patří k jejímu obrazu, ale že se dokáže pustit i do nových projektů,“ prohlásil.
Nový komplex bude využíván jako hudební, kulturní, produkční či vzdělávací zázemí a bude zároveň sídlem Janáčkovy filharmonie.
Ostrava se o výstavbu nového sálu pokoušela v minulosti již šestkrát, nejprve v šedesátých letech devatenáctého století, naposledy v roce 1969. Současná podoba vzešla z největší architektonické soutěže v novodobé historii města. Autory vítězného návrhu jsou studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy.
Čtyři miliardy zaplatí evropská banka i město
Náklady na stavbu vycházejí zhruba na 2,8 miliardy korun, celý projekt má přijít přibližně na čtyři miliardy, uvedla koncem června náměstkyně primátora Lucie Beránková Vilamová (ANO).
Ostravští zastupitelé už rozhodli o přijetí úvěru ve výši dvou miliard korun od Evropské investiční banky (EIB). Ten je hlavním zdrojem financování, další miliony přisypou Moravskoslezský kraj či ministerstvo kultury. Město Ostrava do své kasy na stavbu našetřilo přes půl miliardy.
Právě kvůli nákladům se nápad na nový koncertní sál neobešel bez sporů. Někteří zastupitelé v minulosti kritizovali finanční náročnost projektu a s ním související velké finanční zatížení pro město. „Chtěli jsme, aby zadluženost města byla v takové hladině, aby to město zvládlo bez problémů," ujistila už dříve náměstkyně Vilamová.
- Koncertní sál má mít 1300 míst.
- Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst.
- S 515 místy se počítá v komorním multifunkčním sále.
- Přednáškový multifunkční sál nabídne 120 míst.
- Edukační centrum má mít kapacitu 200 míst.
- Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory.
Na řadě je Praha, v Brně se stavba protahuje
Ostravský koncertní sál je jednou ze tří podobných staveb, které se v Česku v současné době chystají, je z nich však nejdále.
V Brně nevyužívané podzemní garáže na rohu ulic Veselá a Besední nahradí Janáčkovo kulturní centrum. V šestipodlažní budově kromě samotného sálu pro dvanáct set posluchačů najde zázemí brněnská filharmonie. Součástí stavebních prací je i propojení s nedalekým Besedním domem. To vše přijde na zhruba 2,4 miliardy.
Jenže příprava brněnského projektu se táhne mnoho let. Současní představitelé města dříve čelili kritice opozičních zastupitelů i osobností kulturního života za to, že stavbu koncertního sálu odkládali. V poslední době Brno opakovaně narazilo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), u kterého si společnost Gardenline stěžovala na podobu zadávacího řízení. Zatím nepadl definitivní verdikt, a město tak nemohlo vybrat dodavatele.
V roce 2027, kdy by se podle harmonogramu prací měl v Ostravě otevřít nový sál, se ze stejného důvodu má kopnout i v Praze. A dalších pět let by u stanice metra Vltavská měla růst Vltavská filharmonie podle návrhu dánského studia Bjarke Ingels Group. Předloni se výdaje na realizaci odhadovaly na bezmála deset miliard korun, po zapracování připomínek občanů i města se vyšplhaly na třináct miliard.
V novém kulturním centru na břehu Vltavy budou sídlit Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. V budově vznikne také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Největší koncertní sál počítá s kapacitou osmnáct set diváků.
Nových kulturních staveb není mnoho
Nových budov pro kulturu vzniklo v Česku po roce sametové revoluci jen několik. V září 2010 se například v Zlíně otevřela budova Kongresového centra, jejíž autorkou je architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná. Nové sídlo tu našla Filharmonie Bohuslava Martinů, město prostory využívá i pro pořádání kulturních nebo společenských akcí.
Realizace se naopak nedočkal projekt jiného slavného českého architekta Jana Kaplického – Kongresové centrum Antonína Dvořáka, přezdívané podle tvaru Rejnok, mělo stát v Českých Budějovicích. Stavbu s náklady odhadovanými na dvě miliardy korun zastavili v roce 2014 radní města kvůli nejasnostem kolem investora.
Ve světě vznikla v posledních letech výrazných staveb určených hudbě celá řada. Blízko mají čeští milovníci hudby i architektury například do Hamburku, kde byla v lednu 2017 otevřena nová budova Labské filharmonie. Nová dominanta přístavního města, jejíž střecha připomíná rozbouřenou hladinu Severního moře, se přitom nerodila snadno. Plánovaná doba výstavby se protáhla na trojnásobek, několikanásobně se zvedly i náklady.
Výrazné nové budovy získaly také polská Štětínská filharmonie – stavba z roku 2014 navržená španělským ateliérem Barozzi Veiga dostala evropskou cenu Miese van der Roheho za architekturu – nebo o rok později Pařížská filharmonie od Jeana Nouvela.
