Po letech stavebních průtahů se v Hamburku otevírá Labská filharmonie. Jako první bude návštěvníkům sloužit vyhlídková terasa, postupně se přidá luxusní hotel, restaurace a v lednu konečně i to nejdůležitější – velký koncertní sál pro více než 2000 posluchačů. Katedrála hudby, která se v průběhu stavby desetinásobně prodražila, se chce svou jedinečností zařadit vedle Opery v Sydney a stát se turistickým lákadlem severoněmeckého hanzovního města.
„Dům na pomezí: mezi nebem a zemí, mezi přístavem a městem. Dům stojící v proudu, omývaný přílivem a odlivem. Jako by měl každým okamžikem zvednout kotvu a zmizet v modravé dáli,“ popsal hamburskou stavbu server Die Zeit.
Stavba Labské filharmonie začala v roce 2007 a podle původních plánů měla být dokončena o tři roky později. Průtahy při stavbě a následný právní spor o povinnosti nést náklady ale vedly k mnohaletému zpoždění. Symbolické předání stavby městu se tak nakonec uskutečnilo až koncem letošního října, šest let po původním termínu.
Jedinečná stavba za jedinečnou cenu
Se stavebními průtahy neúměrně vzrostla cena budovy. Celkové náklady dosáhly 865,6 milionu eur (23,4 miliardy korun), z toho Hamburk zaplatil 789 milionů eur. Podle původního plánu přitom měly být náklady zhruba 300 milionů eur (8,1 miliardy Kč) a město mělo hradit 77 milionů eur.
Podle hamburského starosty Olafa Scholze byly zveřejňované odhady od počátku nereálné, protože radnice podcenila plánování a během stavby se objevilo mnoho problémů, na které nebyla připravena. „Věřím, že nadšení z jedinečné architektury nakonec v lidech převáží nad dojmem předražené stavby,“ řekl Scholz s tím, že koncertní síně v Labské filharmonii vyvolávají v návštěvníkovi podobný dojem jako návštěva katedrály.
„Jsem přesvědčen, že i kdybychom od počátku znali konečnou cenu, Labskou filharmonii bychom postavili. A kdyby radnice v minulosti pečlivěji plánovala, mohly být náklady i o třetinu nižší,“ míní primátor.
List Die Welt připomíná, že osudem podobně výjimečných staveb je, že náklady jdou předem jen stěží spočítat. Jako příklad uvádí drážďanský kostel Frauenkirche, který byl zničen během náletů za druhé světové války. Část peněz na jeho obnovu se vybrala v celonárodní sbírce, zbytek doplatilo město. Mnoho kritiků navrhovalo peníze spíš než do drahé obnovy kostela poslat potřebným, z Frauenkirche se ale nakonec stal symbol Drážďan a důvod, proč sem většina turistů vůbec jezdí. Částka poskytnutá na rekonstrukci se tak drážďanské pokladně už dávno mnohonásobně vrátila.
S něčím podobným ted počítají i v Hamburku. Už nyní podle Scholze zaznamenává Hamburk přes 13 milionů turistických noclehů ročně a jejich počet se zvyšuje každý rok o desetinu. „Věřím, že ve 20. letech budeme mít přes 20 milionů přenocování ročně a že k tomu pomůže i posílená image Hamburku jako města hudby.“ Efektní budova proto dostane jednu z hlavních rolí v hamburské reklamní kampani.
Architektonický počin desetiletí
Podle serveru týdeníku Die Zeit je budova Labské filharmonie ohromující stavbou, jedním z nejvýraznějších a nejvíc překvapujících architektonických počinů posledních desetiletí. Srovnatelná s olympijskými stavbami v Mnichově či Filharmonií v Berlíně. Všechny spojuje důvěra v tvorbu. „Mělo začít něco nového – a začalo,“ píše Die Zeit.
Budova tyčící se do výšky 110 metrů je už teď dominantou hanzovního města a nepostradatelnou součástí hamburského panoramatu.
Jedinečná poloha na břehu Labe hned vedle rušného hamburského přístavu ale ztížila práci architektům z basilejského studia Herzog & de Meuron. Aby zajistili posluchačům nerušený zážitek z hudby, museli dva koncertní sály usadit na pružiny a zvukově je izolovat od zbytku budovy. O to, aby byla akustika na světové úrovni, se postaral Japonec Yasuhisa Toyota, který ladil zvuk i v renovované opeře v Sydney.
První koncert proběhne v lednu
K otevření Labské filharmonie 11. ledna 2017 se připravuje dvoutýdenní slavnost, během níž vystoupí v hanzovním městě symfonické orchestry z Hamburku, Chicaga i Vídně nebo berlínská industriální kapela Einstürzende Neubauten, která patří mezi nejpopulárnější německé skupiny. Po festivalu začne standardní provoz a Labská filharmonie bude nabízet hudbu z celého světa.
„Na zkrácenou sezonu 2016 až 2017, tedy na pět měsíců, plánujeme devět tematických hudebních festivalů. Budeme mít například pět dnů s newyorskými hudebními tělesy nebo hudební festival zaměřený na syrskou hudbu,“ nastínil šéf filharmonie Christoph Lieben-Seutter.
Katedrála melodií i luxusu
Kromě chrámu kultury je Labská filharmonie stejně tak chrámem luxusu. Místní hotel uspokojí i ty nejnáročnější (potažmo nejmovitější) zájemce. Nabízí 244 pokojů a apartmánů, od 46 až po 162 metrů čtverečních. Z většiny z nich si budou moci návštěvníci užívat výhled na přístav, Labe i historickou část města. Pro fajnšmekry je dokonce k dispozici apartmán v 19. patře, který nabízí doslova panoramatickou podívanou: 270stupňová vyhlídka ovšem přijde na více než 3000 euro za noc.
Hosty do hotelu přiveze nejdelší eskalátor v západní Evropě, měří rovných 82 metrů. Pro chvíle odpočinku je připraven dvacetimetrový bazén, tak velkým se nemůže pochlubit žádný jiný hotel v Hamburku. A jak ujišťuje místní marketingový ředitel, nechybí ani „bar s nejkrásnějším výhledem na město“. A komu by bylo přenocování v místním hotelu málo, může si koupit jeden ze čtyřicítky zdejších luxusních bytů.
Jako první je zájemcům zpřístupněna vyhlídková terasa ve výšce 40 metrů. Najednou dokáže pojmout asi 1200 lidí, ale i to je ve srovnání s ohromným zájmem málo, a proto se lidé musí registrovat na určitý termín a zaplatit dvě eura. Po opadnutí největšího zájmu by měla být vyhlídka zdarma.
