Architektura strana 4 z 5

Festival Den architektury, který ve skutečnosti trvá celý týden, se letos koná s mottem Nebourej, transformuj! Od 30. září do 6. října veřejnost upozorní na rekonstrukce historických budov, do kterých se podařilo citlivě vnést prvky moderní architektury. Pozornost věnuje i industriálním a sakrálním stavbám či nejnovějším budovám vystavěným s ohledem na životní prostředí. Připomene také odkaz architekta Josipa Plečnika. Hlavním dějištěm festivalu je Praha. Do Dne architektury se ale zapojilo i Brno, Ostrava, Opava, Zlín, Olomouc a další desítky měst v Česku a také na Slovensku.

Takzvané hřebíkové domy stojí jako nechtěné pomníky překotné modernizace Číny i tichá vzpoura. Patří majitelům, kteří odmítli ustoupit developerům. Zůstávají osamocené uprostřed silnic, parkovišť nebo nákupních center.

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze, uvedl v sobotu Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.

Stopadesáté výročí narození slavného architekta Leopolda Bauera si v těchto dnech připomínají hned na několika místech. Krnovský rodák za sebou nejen ve Slezsku nechal výjimečné a na svou dobu velmi moderní dílo. Jednu z jeho nejslavnějších staveb, bývalý obchodní dům Breda, se teď Opavané snaží zachránit.

Přestože historicky patří italský – ale i ruský – futurismus do počátku 20. století, jeho vliv nepolevuje a setkáváme se s ním v mnoha oblastech umění. Připomíná to i publikace Futuristické manifesty, která vyšla letos v češtině. Svazek přináší hned šestatřicet manifestů italských futuristů dotýkajících se nejen literatury a výtvarného umění, ale také architektury, hudby, kinematografie a fotografie.

Po téměř desetileté rekonstrukci se v září otevře pro prohlídky Semlerova rezidence, která je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plzeňskou bytovou realizací podle konceptu světově uznávaného architekta Adolfa Loose. Dům Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě 110 s interiérem jejich bytu z počátku 30. let 20. století patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Prohlídky pro veřejnost začnou 23. září, vstupenky ale bude možné kupovat v předprodeji už od 1. září, řekla Gabriela Darebná, mluvčí Západočeské galerie v Plzni, která rezidenci provozuje.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.

Po zlikvidované obci Pelhřimovy na Bruntálsku zbyl jako připomínka jen gotický kostel svatého Jiří. Zchátralý svatostánek je spolu s místem už několikátým rokem místem letní školy pro studenty architektury z Vysokého učení technického v Brně. Bez výdobytků civilizace se tu pokouší naplnit zadání workshopu, jímž je letos vytvoření novodobé křížové cesty. A také si lépe ozkoušet školní teorii v praxi.

Instalace ukazující odstín pražského vzduchu, nová vyhlídková věž nebo pocta Hrabalovi vznikly v hlavním městě jako součást Landscape festivalu. Akce se snaží opakovaně rozproudit debatu o úrovni veřejného prostoru mezi veřejností, architekty, developery, politiky i umělci. Prostřednictvím umělecko-architektonických intervencí zaměřuje letos pozornost na proměnu čtyř dopravních uzlů metropole. Důležitým tématem je také ekologie.

Na dvě stě staveb se přihlásilo do aktuálního ročníku České ceny za architekturu, mezinárodní porota do nominací vybrala dvacet devět z nich. Nejvíce nominovaných realizací řeší bydlení, do výběru se ale dostaly i naučná stezka, plovoucí sauna, sportovní hala, vinařství či hned dvě vyhlídky. Nejvíce nominovaných realizací je letos v Praze a Zlínském kraji, vždy po pěti. Vítěze prozradí pořádající Česká komora za architekturu v listopadu. Za celoživotní dílo už při nominačním večeru ocenila architektku a designérku Evu Jiřičnou.

Má „úžasný cit pro konstrukci stavby“ oceňuje Česká komora architektů mimo jiné na práci Evy Jiřičné. České rodačce, která se dokázala prosadit i ve světě, uděluje letos ocenění za celoživotní dílo. Poctu převezme Jiřičná od svých kolegů 23. června při vyhlášení nominací na letošní České ceny za architekturu.

Spokojené děti v jeslích, milí úředníci nebo radostné sídliště jsou záměry takzvané architektury péče. Koncept představuje architektka a autorka letošní architektonické ročenky Česká architektura 2021–2022 Pavla Melková, která přináší výběr nejpozoruhodnějších českých staveb posledních dvou let.

Impozantní dvousvazková publikace Architektura 58–89 nabízí příběh české architektury z této doby, jejích osobností i projektů – na téměř čtrnácti stech stranách najdeme přes čtyřicet osobností či skupin tuzemské architektury, a k tomu ještě jedenáct diskuzí s teoretiky či filozofy. Není to žádná lehká četba, oba svazky váží skoro šest kilo.

Jak tvořili architekti v době, kdy je omezovala nabídka materiálů, strnulost systému nebo upřednostňování kvantity nad kvalitou? Improvizací se zabývá zatím poslední titul knižní edice zaměřené na architekturu osmdesátých let, již editorsky sestavili Petr Vorlík a Jan Zikmund.

Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na podobu nové budovy filharmonie v Praze se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group. Výsledky v úterý vyhlásili zástupci hlavního města a jeho Institutu plánování a rozvoje. Budova by podle plánů vedení města měla být hotová v roce 2032, náklady se odhadují asi na šest miliard korun. Nové kulturní centrum s několika sály, které by mělo být i sídlem České filharmonie, má stát u stanice metra Vltavská. Tam se na venkovní výstavě mohou zájemci od 19. května do 30. června s vítězným návrhem seznámit.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

Kromě slavné vily na pražských Hradčanech postavil český sochař, grafik a architekt František Bílek (1872–1941) podle vlastních návrhů také dům v rodném Chýnově nedaleko Tábora. Od roku 1990 budovu vlastní Galerie hlavního města Prahy. V Chýnově lze navštívit také místní hřbitov, kde je Bílek pochován.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pražská Galerie Jaroslava Fragnera se věnuje kapitole z dějin architektury, která zabírá podstatnou část severoamerického stavitelství. American framing neboli rámová konstrukce dřevostaveb tvoří základ devadesáti procent zámořských rodinných domů. Technologie ale umožňuje stavbu mnohem širšího spektra staveb.

V Řetězové ulici v historickém jádru Prahy začala rekonstrukce domu U Tří divých mužů. Na začátku 20. století zde existovala kavárna Montmartre, bohémská krčma a kabaret, kde se před první světovou válkou scházeli pražští intelektuálové a umělci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Hlavní město Japonska přijde o jednu ze svých ikonických staveb. Po 50 letech od jejího dokončení začíná demolice věže Nakagin. Tu tvoří bezmála 150 betonových buněk o deseti čtverečních metrech. Každá z nich slouží jako samostatný byt –⁠ s postelí, koupelnou a dalšími dobovými technologiemi.

Přízemní a podzemní úrovně pozdně secesní památky na rohu Václavského náměstí v Praze byly v letech 1991 až 1996 přeměněny na obchodní centrum. Jedním ze zvažovaných projektů bylo i zřízení minipivovaru v prostorách bývalých lázní.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nejstarší pražské překlenutí Vltavy, Karlův most, počátkem 90. let dospěl do fáze nutných oprav. Do mostu zatékala voda, tvořily se trhliny v klenbách a deformace. Bylo třeba mostu dát novou izolaci. Za povšimnutí stojí i to, že obsahově aktuální reportáž začíná i končí historií mostu, v níž se divák dozví informace o přilehlé soše Bruncvíka nebo o založení mostu Karlem IV.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ústí nad Orlicí bude pokračovat v projektu revitalizace parku u Roškotova divadla. Součástí je i plánovaná demolice takzvané Janderovy vily, proti čemuž vznikla petice organizovaná dvěma opozičními zastupiteli. Posudek Národního památkového ústavu, který si odpůrci bourání vyžádali, i stavebně-historický průzkum však ukázaly, že budova není historicky ani architektonicky hodnotná, informoval v úterý starosta Petr Hájek (sdružení Oušťáci).