Architektura strana 4 z 5

Na dvě stě staveb se přihlásilo do aktuálního ročníku České ceny za architekturu, mezinárodní porota do nominací vybrala dvacet devět z nich. Nejvíce nominovaných realizací řeší bydlení, do výběru se ale dostaly i naučná stezka, plovoucí sauna, sportovní hala, vinařství či hned dvě vyhlídky. Nejvíce nominovaných realizací je letos v Praze a Zlínském kraji, vždy po pěti. Vítěze prozradí pořádající Česká komora za architekturu v listopadu. Za celoživotní dílo už při nominačním večeru ocenila architektku a designérku Evu Jiřičnou.

Má „úžasný cit pro konstrukci stavby“ oceňuje Česká komora architektů mimo jiné na práci Evy Jiřičné. České rodačce, která se dokázala prosadit i ve světě, uděluje letos ocenění za celoživotní dílo. Poctu převezme Jiřičná od svých kolegů 23. června při vyhlášení nominací na letošní České ceny za architekturu.

Spokojené děti v jeslích, milí úředníci nebo radostné sídliště jsou záměry takzvané architektury péče. Koncept představuje architektka a autorka letošní architektonické ročenky Česká architektura 2021–2022 Pavla Melková, která přináší výběr nejpozoruhodnějších českých staveb posledních dvou let.

Impozantní dvousvazková publikace Architektura 58–89 nabízí příběh české architektury z této doby, jejích osobností i projektů – na téměř čtrnácti stech stranách najdeme přes čtyřicet osobností či skupin tuzemské architektury, a k tomu ještě jedenáct diskuzí s teoretiky či filozofy. Není to žádná lehká četba, oba svazky váží skoro šest kilo.

Jak tvořili architekti v době, kdy je omezovala nabídka materiálů, strnulost systému nebo upřednostňování kvantity nad kvalitou? Improvizací se zabývá zatím poslední titul knižní edice zaměřené na architekturu osmdesátých let, již editorsky sestavili Petr Vorlík a Jan Zikmund.

Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na podobu nové budovy filharmonie v Praze se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group. Výsledky v úterý vyhlásili zástupci hlavního města a jeho Institutu plánování a rozvoje. Budova by podle plánů vedení města měla být hotová v roce 2032, náklady se odhadují asi na šest miliard korun. Nové kulturní centrum s několika sály, které by mělo být i sídlem České filharmonie, má stát u stanice metra Vltavská. Tam se na venkovní výstavě mohou zájemci od 19. května do 30. června s vítězným návrhem seznámit.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

Kromě slavné vily na pražských Hradčanech postavil český sochař, grafik a architekt František Bílek (1872–1941) podle vlastních návrhů také dům v rodném Chýnově nedaleko Tábora. Od roku 1990 budovu vlastní Galerie hlavního města Prahy. V Chýnově lze navštívit také místní hřbitov, kde je Bílek pochován.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pražská Galerie Jaroslava Fragnera se věnuje kapitole z dějin architektury, která zabírá podstatnou část severoamerického stavitelství. American framing neboli rámová konstrukce dřevostaveb tvoří základ devadesáti procent zámořských rodinných domů. Technologie ale umožňuje stavbu mnohem širšího spektra staveb.

V Řetězové ulici v historickém jádru Prahy začala rekonstrukce domu U Tří divých mužů. Na začátku 20. století zde existovala kavárna Montmartre, bohémská krčma a kabaret, kde se před první světovou válkou scházeli pražští intelektuálové a umělci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Hlavní město Japonska přijde o jednu ze svých ikonických staveb. Po 50 letech od jejího dokončení začíná demolice věže Nakagin. Tu tvoří bezmála 150 betonových buněk o deseti čtverečních metrech. Každá z nich slouží jako samostatný byt –⁠ s postelí, koupelnou a dalšími dobovými technologiemi.

Přízemní a podzemní úrovně pozdně secesní památky na rohu Václavského náměstí v Praze byly v letech 1991 až 1996 přeměněny na obchodní centrum. Jedním ze zvažovaných projektů bylo i zřízení minipivovaru v prostorách bývalých lázní.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nejstarší pražské překlenutí Vltavy, Karlův most, počátkem 90. let dospěl do fáze nutných oprav. Do mostu zatékala voda, tvořily se trhliny v klenbách a deformace. Bylo třeba mostu dát novou izolaci. Za povšimnutí stojí i to, že obsahově aktuální reportáž začíná i končí historií mostu, v níž se divák dozví informace o přilehlé soše Bruncvíka nebo o založení mostu Karlem IV.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ústí nad Orlicí bude pokračovat v projektu revitalizace parku u Roškotova divadla. Součástí je i plánovaná demolice takzvané Janderovy vily, proti čemuž vznikla petice organizovaná dvěma opozičními zastupiteli. Posudek Národního památkového ústavu, který si odpůrci bourání vyžádali, i stavebně-historický průzkum však ukázaly, že budova není historicky ani architektonicky hodnotná, informoval v úterý starosta Petr Hájek (sdružení Oušťáci).

Český národní komitét (ČNK) ICOMOS, tedy Mezinárodní rada pro památky a sídla, kritizuje rekonstrukci hradu Helfštýn na Přerovsku. Práce podle odborníků provázely četné zásahy do autentické hmoty stavby včetně bourání pozdně gotického zdiva. Ochranné zastřešení údajně stavbu nechrání a do konstrukcí zatéká, uvedl v tiskové zprávě mluvčí organizace Jan Štoll. Rekonstrukce přitom loni získala hlavní cenu jedné z největších tuzemských architektonických soutěží.

Na začátku roku 1992 procházela budova pražského Rudolfina poslední fází rozsáhlé rekonstrukce. Deník ČST divákům připomněl rozmanitou historii stavby, která svého času sloužila též jako sídlo československého parlamentu a nově měla poskytnout stálou scénu České filharmonii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Skanzen v Chanovicích na Klatovsku obnovuje roubenou chalupu s chlévy z konce 18. století. Pochází z Třebýciny na Klatovsku a skanzen ji měl od roku 1995 jako dar v depozitáři, řekl ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Luboš Smolík, které skanzen s dvaceti objekty lidové architektury z Pošumaví spravuje. Renovaci a instalaci chalupy nyní podpořil téměř sedmi miliony korun evropský program IROP. Od srpna 2023 se díky tomu stavba stane novou součástí prohlídkového okruhu muzea v přírodě.

Ve středu začala rekonstrukce části Průmyslového paláce, která vyhořela v roce 2008. Obnovu historické dominanty Výstaviště Praha Holešovice provázely přes deset let potíže kvůli soudnímu sporu o pojistce kvůli chybám ve vypsání zakázky. Náklady na obnovu by měly vyjít na zhruba 2,64 miliardy korun. Dostavba vyhořelého křídla i oprava dalších částí paláce má být podle plánů dokončena v roce 2024.

Tuzemské národní kulturní památky (NKP) se po středečním jednání vlády rozrostly o soubor nazvaný Broumovská skupina kostelů, které jsou v Královéhradeckém kraji. Jejich autory jsou významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července. O rozhodnutí vlády informoval na sociálních sítích ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Potíže restituentů při navracení komunisty zabaveného majetku líčí reportáž z 21. ledna 1992. Majitel zámku Stránov uvádí, že o navrácení požádal téměř před rokem, ale úřady si dávají na čas.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jedna z dominant Luhačovic, sluneční a vodoléčebné lázně, bude znovu vypadat jako v době svého vzniku v roce 1902. Místo vodoléčby z nich sice bude muzeum, restaurátoři ale v komplexu navzájem propojených staveb obnoví všechny zdobné detaily tak typické pro secesní tvorbu architekta Dušana Jurkoviče.

Nebylo by lepší za ty peníze postavit něco jiného? A není secesní stavba v moderní době spíš nevkusná dekorace? ptali se kritici Obecního domu v Praze. Stavba považovaná za „perlu secesní architektury“ je ve skutečnosti spíš palácem než domem. Veřejnost velkolepost výzdoby a řemeslné zručnosti, které měly být dokladem, co Češi dovedou, mohla poprvé obdivovat před sto deseti lety. O pár roků později se stal Obecní dům svědkem zásadní události v českých dějinách.