Únik do soukromí i touha po kreativitě. V architektuře konce 80. let se vyčerpaly socialistické ideály

Nahrávám video

Vychází závěrečný díl edice knih o architektuře osmdesátých let, které na Fakultě architektury ČVUT připravuje Petr Vorlík s týmem. Svazek s názvem Ambice popisuje náladu mezi architekty a odbornou veřejností koncem dekády, kdy se socialistické ideály vyčerpaly a v oboru kvetla diskuse o jeho budoucnosti.

Témata, jimiž se architekti na konci osmdesátých let zaobírali, jsou podle Vorlíka do značné míry obrazem toho dění ve společnosti. „Je v nich hodně z normalizační rezignace, úniku do soukromí, ale samozřejmě i hledání alternativních cest, jak se z toho vymanit a jak naplnit touhu po nějaké větší kreativitě,“ uvádí.

Architekturu osmdesátých let lze podle něj rozdělit do tří linií. V jedné je panelová výstavba sídlišť, v druhé pak exkluzivní prorežimní stavby typu tiskárny Rudého práva, hotelu Praha či Nové scény, na něž byla podle Vorlíka upřena maximální pozornost.

„Pro nás je vlastně nejzajímavější třetí linie někde uprostřed, což jsou veřejné stavby menšího a středního měřítka, v nichž architekti nebyli tolik podřízení výrobě jako u sídlišť a zároveň na ně nebyla upřena pozornost jako u exkluzivních staveb. Tam se vlastně dělo to nejzajímavější a to, co bylo pak podstatné i v devadesátých letech,“ míní.

Sídliště už nestačila pokrýt poptávku

Zajímavé jsou podle Vorlíka třeba sportovní stavby. „Měly vlastně jakousi exkluzivní pozici v tom smyslu, že byly spojeny s důrazem na prezentaci sportu na mezinárodní scéně, takže z té doby třeba pochází tenisový stadion na Štvanici, harrachovské skokanské můstky či veslařský areál v Račicích,“ uvádí s tím, že výtečné byly třeba některé sportovní bazény, které reagovaly na úspory energií.

Každá z knih v edici se věnuje nějakému podtématu včetně nepostavených projektů či fenoménu improvizace. V té poslední řeší reakci architektury a společnosti na hospodářskou krizi, kdy se objevují témata ekologie či modernizace činžovních domů. „Začalo se ukazovat, že sídliště už nestačí pokrýt poptávku po bytové výstavbě. Začaly se tak opravovat čtvrtě z devatenáctého a dvacátého století v rámci vládního programu,“ uvádí Vorlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
před 18 hhodinami

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
včera v 11:19

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
včera v 10:45

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
20. 5. 2026

České studio chystá videohru ze světa Pána prstenů

České videoherní Warhorse Studios, které stojí za vznikem série Kingdom Come: Deliverance, pracuje na dvou nových hrách. Jedna bude dalším přírůstkem do série Kingdom Come a druhá bude zasazená do fantasy světa Středozemě od britského spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. V obou případech to bude RPG hra (role-playing game, hra na hrdiny) s otevřeným světem.
20. 5. 2026Aktualizováno20. 5. 2026

„Něco, co české poezii chybělo." Ortenovu cenu zasáhlo Házeliště granátů

Laureátkou 39. ročníku ceny Jiřího Ortena se stala básnířka Nela Bártová. Ocenění, určené mladým autorům prozaických či básnických děl ve věku do třiceti let, obdržela za sbírku Házeliště granátů.
20. 5. 2026
Načítání...