Únik do soukromí i touha po kreativitě. V architektuře konce 80. let se vyčerpaly socialistické ideály

Nahrávám video

Vychází závěrečný díl edice knih o architektuře osmdesátých let, které na Fakultě architektury ČVUT připravuje Petr Vorlík s týmem. Svazek s názvem Ambice popisuje náladu mezi architekty a odbornou veřejností koncem dekády, kdy se socialistické ideály vyčerpaly a v oboru kvetla diskuse o jeho budoucnosti.

Témata, jimiž se architekti na konci osmdesátých let zaobírali, jsou podle Vorlíka do značné míry obrazem toho dění ve společnosti. „Je v nich hodně z normalizační rezignace, úniku do soukromí, ale samozřejmě i hledání alternativních cest, jak se z toho vymanit a jak naplnit touhu po nějaké větší kreativitě,“ uvádí.

Architekturu osmdesátých let lze podle něj rozdělit do tří linií. V jedné je panelová výstavba sídlišť, v druhé pak exkluzivní prorežimní stavby typu tiskárny Rudého práva, hotelu Praha či Nové scény, na něž byla podle Vorlíka upřena maximální pozornost.

„Pro nás je vlastně nejzajímavější třetí linie někde uprostřed, což jsou veřejné stavby menšího a středního měřítka, v nichž architekti nebyli tolik podřízení výrobě jako u sídlišť a zároveň na ně nebyla upřena pozornost jako u exkluzivních staveb. Tam se vlastně dělo to nejzajímavější a to, co bylo pak podstatné i v devadesátých letech,“ míní.

Sídliště už nestačila pokrýt poptávku

Zajímavé jsou podle Vorlíka třeba sportovní stavby. „Měly vlastně jakousi exkluzivní pozici v tom smyslu, že byly spojeny s důrazem na prezentaci sportu na mezinárodní scéně, takže z té doby třeba pochází tenisový stadion na Štvanici, harrachovské skokanské můstky či veslařský areál v Račicích,“ uvádí s tím, že výtečné byly třeba některé sportovní bazény, které reagovaly na úspory energií.

Každá z knih v edici se věnuje nějakému podtématu včetně nepostavených projektů či fenoménu improvizace. V té poslední řeší reakci architektury a společnosti na hospodářskou krizi, kdy se objevují témata ekologie či modernizace činžovních domů. „Začalo se ukazovat, že sídliště už nestačí pokrýt poptávku po bytové výstavbě. Začaly se tak opravovat čtvrtě z devatenáctého a dvacátého století v rámci vládního programu,“ uvádí Vorlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 16 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 18 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.