V metru komínové roury, lavičky ze sloupů pro chmelnice. Architektura v osmdesátých letech často stála na improvizaci

Nahrávám video

Jak tvořili architekti v době, kdy je omezovala nabídka materiálů, strnulost systému nebo upřednostňování kvantity nad kvalitou? Improvizací se zabývá zatím poslední titul knižní edice zaměřené na architekturu osmdesátých let, již editorsky sestavili Petr Vorlík a Jan Zikmund.

V televizním zpravodajství k zahájení provozu další části linky metra C v listopadu 1980 padlo, že „vzácní hosté při symbolické první jízdě viděli výsledek soustředěného úsilí“. Bylo to ale úsilí, které se mohlo projevit i v nečekané kreativitě. Stěny tehdejší stanice Budovatelů (dnešní Chodov) nechali Jiří Dušek a Jan Marek obložit keramickými komínovými rourami, rozříznutými napůl. Dnes je to jeden z řady příkladů toho, jak si v osmdesátých letech museli architekti poradit s omezenými možnostmi.

„Měli velmi malý sortiment výrobků, ze kterých tu architekturu mohli skládat, navíc samozřejmě země nebyla v úplně dobré hospodářské situaci, takže měli často i poměrně malé rozpočty,“ uvádí architekt a pedagog Petr Vorlík.

Ti, kteří chtěli přesto tvořit neobvyklou architekturu, šli cestou improvizace. Standardní stavební prvky používali novými způsoby, ať už to byla právě keramika, jeklové profily, nebo panelové systémy. Když chtěli například architekti Vladimír Štulc a Jan Vrana obložit svou budovu jeslí barevnou keramikou, museli si sehnat modrou, která se ale vyráběla jen pro bazény. Jiří Mojžíš zase postavil lavičky ze sloupů určených pro chmelnice.

Za improvizací byla ambice

Nedostatek dětských hřišť byl zase tématem pro televizi i časopis Mladý svět. Vybudovat si je lidé museli často sami. Improvizoval i sochař Kurt Gebauer, když s pomocí místních stavěl svou Minikrajinu na ostravských Fifejdách. „Dával jsem třeba flašku rumu nějakýmu buldozeristovi, aby mi nahrnul trochu hlíny,“ vzpomínal Gebauer před čtyřmi lety.

„Všichni znají, že se používaly skleničky od marmelády nebo hořčice na běžné pití, a to samé dělali architekti ve své praxi. Ale povznesli to na něco víc a na konci byla často velmi výtvarná a ambiciózní díla,“ dodává Vorlík.

Kniha o improvizaci je čtvrtým příspěvkem do série. Vzniknout má ještě pátá, závěrečná – přesto je podle Vorlíka zkoumání architektury osmdesátých let stále na počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
14:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
17:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 3 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 5 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 8 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 15 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
včera v 13:24

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
včera v 10:48

Evropský pohled