Newyorská Žehlička marně čeká na kupce. Ikonická stavba byla pro jedny monstrum, jiní si kvůli ní lámali vaz

Prodej slavného newyorského mrakodrapu Flatiron Building, česky nazývaného Žehlička, ztroskotal. V minulém týdnu se dům vydražil za 190 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun). Vítěz aukce ovšem nezaplatil včas zálohu ve výši devatenácti milionů dolarů. Mrakodrap s trojúhelníkovým půdorysem byl otevřen před více než sto dvaceti lety, patří k nejoblíbenějším památkám na Manhattanu.

Nejvyšší sumu za Žehličku původně nabídl investor Jacob Garlick. Nyní má šanci mrakodrap koupit dražitel, který za něj nabídl druhou nejvyšší částku, a to 189,5 milionu dolarů. Pokud odmítne, uskuteční se nová aukce.

Aukci domu nařídil soud kvůli tomu, že jeho pět současných majitelů se už léta nedokáže dohodnout na potřebných opravách ani na tom, jak by budova měla být v budoucnu využívána. Mrakodrap je právě kvůli chybějícím opravám téměř prázdný. Dříve si ho celý pronajímalo nakladatelství Macmillan.

Plukovník proti mrakodrapu

Budova s trojúhelníkovým půdorysem měří 90 metrů. Na křižovatce Páté avenue, Broadwaye a 23. ulice byla otevřena v roce 1902. V předchozí zástavbě mimo jiné svítil první nápis ve městě sestavený z elektrických světel, propagoval deník The New York Times.

Příprava pozemků pro Žehličku se neobešla bez problémů. Většina nájemníků odešla po skončení smlouvy nebo se dohodla na peněžní náhradě, plukovník ve výslužbě Winfield Scott Proskey se ale svého bytu odmítl vzdát. Nevystěhoval se, ani když začala demolice sousedních bytů a firma se mu pokusila odpojit přívody vody a plynu. Odešel teprve, když se ukázalo, že je bez peněz, a jeho nájemní smlouva proto propadla věřitelům.

Flatiron Building navržená Danielem Burnhamem a Frederickem P. Dinkelbergem v novorenesančním stylu vznikla z popudu stavební firmy Fuller Company, která se specializovala na stavbu mrakodrapů.

Nejfotografovanější budova v New Yorku

Ve čtvrti se tehdy už stavěly několikapatrové kancelářské a obchodní budovy, původně dvacetipatrová Žehlička (dodatečně byla zvýšena ještě o jedno podlaží a penthouse) je ale převyšovala nejméně o jednou tolik. Ve své době byla nejvyšší, nicméně ne jedinou budovou s trojúhelníkovým půdorysem. Odkryt byl třeba chrám v někdejší římské provincii Británii, trojúhelníkový tvar měly už před Žehličkou i stavby v Atlantě nebo Torontu.

Newyorská trojúhelníková budova se měla jmenovat po zakladateli Fuller Company, jenže veřejnost stejně přání majitelů nerespektovala a stavbě říkala kvůli jejímu tvaru Žehlička, což se nakonec dostalo přece jen i do oficiálního názvu.

Vršek budovy zdobily dvě sochy cherubínů symbolizujících „duchy strážců“ a držících svitky obklopující tabulku se jménem George A. Fullera. Sochy se v osmdesátých letech poděly neznámo kam a po stížnostech památkářů je v novém miléniu nahradily alespoň repliky.

Manhattan
Zdroj: Reuters

Po dostavění přitahovala Flatiron Building velkou pozornost, podle The New York Times byla v prvních letech existence dokonce považována za „nejfotografovanější stavbu“ v New Yorku.

Zpočátku chtěly Žehličku na vlastní oči vidět stovky zájemců, kteří si mrakodrap prohlíželi „se zakloněnými hlavami, až se zdá, že dojde k hromadnému zlomení vazu“, jak psal New York Herald Tribune. Později ji vyhledávali zejména turisté také proto, že si z ní šlo dobře vyfotit jiné – a vyšší – mrakodrapy.

Dobré místo pro Spider-Mana a pozorování průvodů

Nicméně budova nevzbuzovala jen obdiv, odborná veřejnost byla méně shovívavá než kolemjdoucí.

Kritik (nejen) architektury Montgomery Schuyler zpochybnil praktičnost velkého množství oken. Nájemníci podle něho mají sice dost vhodných míst pro sledování průvodů, ale už ne pro zařízení místností tak, aby mohli pohodlně vyřizovat obchodní záležitosti. V různých novinách se psalo také o největším neživém narušiteli v New Yorku, monstru, ostudě města i urážce smyslu pro umění.

Žehlička naopak neurazila třeba amerického fotografa Alfreda Stieglitze, který se jako jeden z prvních věnoval uměleckému zachycení velkoměsta. Ten poznamenal, že Flatiron Building měla na New York účinek srovnatelný s účinkem Parthenonu na Athény.

Netradiční tvar budovy se zamlouval také filmařům. Objevila se třeba v titulech inspirovaných komiksovými superhrdiny, jako je série o Spider-Manovi nebo seriál The Boys. Při pronásledování Godzilly ve stejnojmenném snímku z roku 1998 budovu zničí americká armáda.

Co když ji shodí vítr?

Pokud jde o technické řešení budovy, jedni chválili jeho důmyslnost, u jiných kombinace trojúhelníkového tvaru a výšky vzbuzovala obavy z možného zřícení. Místní obyvatelé prý dokonce uzavírali sázky, jak daleko se trosky rozletí, až mrakodrap shodí vítr.

Zrádnému proudění větrů tvar budovy skutečně nahrával a spekulovalo se, že vítr proto způsobuje škody na sousedních domech. Chodci se zpočátku zdráhali podél Flatiron Building chodit kvůli obavám z poryvů.

Budova ale přes všechny černé scénáře zůstala stát. Po několika změnách majitelů v Žehličce v roce 1945 zakotvila realitní společnost Helmsley-Spear a spravovala ho až téměř do konce dvacátého století. Poté si ikonickou budovu rozdělilo několik vlastníků, což přineslo zmíněné problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 7 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 11 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 21 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...