Architektura strana 3 z 5

Autor nové podoby Dolních Vítkovic, sto dvaceti realizací, plánů a studií v Praze nebo renovátor historického centra Litomyšli. Za prací architekta Josefa Pleskota se ohlíží Museum Kampa. Pleskot v prosinci oslavil sedmdesátiny, s prací ale rozhodně nekončí.

Ještě před samotným rozdělením federace se na světový seznam kulturního dědictví UNESCO dostaly památky z Československa. Připravované rozdělení státu vyvolávalo pochybnosti týkající se legislativní ochrany a péče o navrhované památky, ale i přesto padlo rozhodnutí, že se součástí kulturního dědictví stane historické centrum Telče, Českého Krumlova a Prahy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jak vzniká architektura? Muzeum umění Olomouc připravilo sondu do práce a uvažování architektů. Oboje na výstavě přibližují skici, modely, plány, technické výkresy, ale i korespondence architektů se zhotoviteli staveb – a také fungující architektonické studio přímo v galerii.

Brněnskou vilu Tugendhat, obrazy Alfonse Muchy nebo expozice Národního muzea si mohou prohlížet zájemci z celého světa. První velká digitální sbírka českého umění, designu a architektury je nově k vidění na platformě Google Arts & Culture. Projekt Srdce Česka (Heart of Czechia) vznikl pod patronátem českého předsednictví v Radě Evropské unie a je volně přístupný.

Národní galerie Praha otevřela novou stálou expozici o architektuře z let 1956 až 1989 a připravila na přelom roku nové dočasné výstavní projekty. Představí v nich tvorbu Evy Koťátkové i metodu používanou při průzkumu starého umění. K vánočním svátkům se váže tematická výstava o narození Ježíše Krista a jeho oslav. Všechny výstavy jsou přístupné od 7. prosince. Národní galerie rovněž zpřístupnila nový kreativní prostor nazvaný Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění.

Slovenští archeologové objevili na dně Dunaje nedaleko Komárna opracované kameny a dřevěné kůly. Domnívají se, že se jedná o zbytky římského mostu z počátku našeho letopočtu. Na Facebooku o tom informovala Trnavská univerzita.

Pražské panorama nejspíše čeká významná změna. Železniční most, který stojí v popředí při pohledu z Vyšehradu k Pražskému hradu, by měla ve čtyřletém horizontu nahradit nová konstrukce. To samo o sobě vyvolává diskuse, které podle architekta Davida Vávry vypukly poněkud nečekaně. Upozornil, že ani jako architekt nevěděl o soutěži, z níž vzešel vítězný návrh. Předseda hodnotící komise Pavel Ryjáček je naopak přesvědčen, že Správa železnic a město udělaly pro osvětu dost. Vávra a Ryjáček diskutovali o výměně železničního mostu v Událostech, komentářích.

Více než pět desítek rekonstrukcí, novostaveb, ale i intervencí do veřejného prostoru, ve kterých se potkává historie se současností, představují Dialogy v čase. Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera se zaměřuje na současnou architekturu na území České republiky v historickém kontextu. Částečně je rovněž poctou architektu Ricardu Bofillovi, jehož práce ovlivnily současný ráz pražské čtvrti Karlín.

Akademický senát Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) zvolil rektorem na příští čtyři roky historika umění Jindřicha Vybírala, který tuto funkci už zastával v předchozím volebním období. Vybíral byl jediným uchazečem. Kandidáta navrženého senátem jmenuje prezident.

Národní památkový ústav (NPÚ) ocenil záchranu motorového železničního vozu Slovenská strela a obnovu kostela Nejsvětější Trojice s rajským dvorem ve Fulneku, při které byly objeveny gotické nástěnné malby. Cenu Osobnost památkové péče získali in memoriam kunsthistorik Jiří Kaš a projektant Jindřich Rineš.

Česká cena za architekturu 2022 míří do rodinného domu na Kozině v Trhových Svinech. Pro sebe si ho navrhli Jiří a Barbora Weinzettlovi z Atelieru 111 architekti. Porota mluví o „výjimečném architektonickém počinu“, na němž oceňuje využití potenciálu ve vztahu města a venkova.

Hlavní cenu soutěže Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu pro rok 2022 získala přestavba bývalé trafostanice na galerijní prostor Kunsthalle Praha. V dalších kategoriích byla oceněna rekonstrukce glorietu v Růžové zahradě, rodinný dům v Lanškrouně, lávka v Nymburce, společenský sál Farního centra v Lidečku, Vývojové centrum modularity ve Vizovicích a dočasná Paluba Hamburk v Plzni. Dva oceněné projekty stojí v Praze: multifunkční Bořislavka centrum a bytový dům Rezidence Michelangelova.

Státní cenu za literaturu letos získala jedenačtyřicetiletá spisovatelka Kateřina Tučková. Porota ji ocenila za román Bílá Voda a přihlédla i k její dosavadní literární tvorbě, která otvírá málo známá historická a společenská témata a pomáhá je zpřístupňovat veřejnosti. Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za překlady Charlese Nodiera a Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak z nedělního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Studenti Fakulty stavební na pražské ČVUT se jako první v Evropě učí navrhovat architekturu ve virtuální realitě. Už třetí semestr tak pracují nejen s prostorem, ale přímo v prostoru. Virtuální realita pomáhá pochopit architekturu i „nearchitektům“, například při představování konkrétního návrhu. Do budoucna může znamenat nejen změnu prezentace architektury, ale vůbec přístupu k ní.

V Domě umění v Českých Budějovicích začala výstava španělského ateliéru Barozzi Veiga. Architektonické studio z Barcelony je v Česku známé především díky druhému místu v soutěži o návrh Vltavské filharmonie v Praze. Na výstavě v Českých Budějovicích jsou k vidění kresby, fotografie i modely dalších projektů z tvorby ateliéru.

Festival Den architektury, který ve skutečnosti trvá celý týden, se letos koná s mottem Nebourej, transformuj! Od 30. září do 6. října veřejnost upozorní na rekonstrukce historických budov, do kterých se podařilo citlivě vnést prvky moderní architektury. Pozornost věnuje i industriálním a sakrálním stavbám či nejnovějším budovám vystavěným s ohledem na životní prostředí. Připomene také odkaz architekta Josipa Plečnika. Hlavním dějištěm festivalu je Praha. Do Dne architektury se ale zapojilo i Brno, Ostrava, Opava, Zlín, Olomouc a další desítky měst v Česku a také na Slovensku.

Takzvané hřebíkové domy stojí jako nechtěné pomníky překotné modernizace Číny i tichá vzpoura. Patří majitelům, kteří odmítli ustoupit developerům. Zůstávají osamocené uprostřed silnic, parkovišť nebo nákupních center.

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze, uvedl v sobotu Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.

Stopadesáté výročí narození slavného architekta Leopolda Bauera si v těchto dnech připomínají hned na několika místech. Krnovský rodák za sebou nejen ve Slezsku nechal výjimečné a na svou dobu velmi moderní dílo. Jednu z jeho nejslavnějších staveb, bývalý obchodní dům Breda, se teď Opavané snaží zachránit.

Přestože historicky patří italský – ale i ruský – futurismus do počátku 20. století, jeho vliv nepolevuje a setkáváme se s ním v mnoha oblastech umění. Připomíná to i publikace Futuristické manifesty, která vyšla letos v češtině. Svazek přináší hned šestatřicet manifestů italských futuristů dotýkajících se nejen literatury a výtvarného umění, ale také architektury, hudby, kinematografie a fotografie.

Po téměř desetileté rekonstrukci se v září otevře pro prohlídky Semlerova rezidence, která je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plzeňskou bytovou realizací podle konceptu světově uznávaného architekta Adolfa Loose. Dům Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě 110 s interiérem jejich bytu z počátku 30. let 20. století patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Prohlídky pro veřejnost začnou 23. září, vstupenky ale bude možné kupovat v předprodeji už od 1. září, řekla Gabriela Darebná, mluvčí Západočeské galerie v Plzni, která rezidenci provozuje.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.

Po zlikvidované obci Pelhřimovy na Bruntálsku zbyl jako připomínka jen gotický kostel svatého Jiří. Zchátralý svatostánek je spolu s místem už několikátým rokem místem letní školy pro studenty architektury z Vysokého učení technického v Brně. Bez výdobytků civilizace se tu pokouší naplnit zadání workshopu, jímž je letos vytvoření novodobé křížové cesty. A také si lépe ozkoušet školní teorii v praxi.

Instalace ukazující odstín pražského vzduchu, nová vyhlídková věž nebo pocta Hrabalovi vznikly v hlavním městě jako součást Landscape festivalu. Akce se snaží opakovaně rozproudit debatu o úrovni veřejného prostoru mezi veřejností, architekty, developery, politiky i umělci. Prostřednictvím umělecko-architektonických intervencí zaměřuje letos pozornost na proměnu čtyř dopravních uzlů metropole. Důležitým tématem je také ekologie.