Architektura strana 3 z 5

Americký architekt polského původu Daniel Libeskind poprvé prorazil s Židovským muzeem v Berlíně, které s mnoha komplikacemi začalo vznikat v roce 1989. Svým provokativním stylem pak uspěl v desítkách dalších soutěžích – jen muzea postavil v Amsterdamu, Ontariu, Drážďanech, San Franciscu nebo Manchesteru. Jeho nejznámějším projektem je pak nejspíš návrh na renovaci newyorského Ground Zero, místa, kde do 11. září 2001 stály mrakodrapy World Trade Center. V rozhovoru pro ČT, který vedl redaktor Jaroslav Zoula, Libeskind popsal, jaké zvraty provázel den, kdy měl být vyhlášený vítěz této soutěže.

V Olomouci se poprvé v novodobé historii otevřel veřejnosti Červený kostel na třídě Svobody v centru města. Bývalý depozitář knih Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL) se po dva a půl roku trvající rekonstrukci proměnil v moderní kulturní centrum se sálem pro dvě stě lidí. Bude hostit nejen výstavy, přednášky, ale i projekty Moravské filharmonie či místních divadel. Náklady na opravu byly 172 milionů korun, z dotací se Olomouckému kraji vrátilo 133 milionů korun, řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). Otevření kostela bude doprovázet pětidenní festival.

Prodej slavného newyorského mrakodrapu Flatiron Building, česky nazývaného Žehlička, ztroskotal. V minulém týdnu se dům vydražil za 190 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun). Vítěz aukce ovšem nezaplatil včas zálohu ve výši devatenácti milionů dolarů. Mrakodrap s trojúhelníkovým půdorysem byl otevřen před více než sto dvaceti lety, patří k nejoblíbenějším památkám na Manhattanu.

Vychází závěrečný díl edice knih o architektuře osmdesátých let, které na Fakultě architektury ČVUT připravuje Petr Vorlík s týmem. Svazek s názvem Ambice popisuje náladu mezi architekty a odbornou veřejností koncem dekády, kdy se socialistické ideály vyčerpaly a v oboru kvetla diskuse o jeho budoucnosti.

Koncentrát tisíce let architektury nebo město nad městem. Tak o Pražském hradu mluví odborníci na architekturu. Nejde přitom o pouhé muzeum. Dodnes je Hrad sídlem prezidenta a místem, kde se odehrávají nejdůležitější ústavní akty. Experti pro ČT popsali, zda by Hradu prospěla přestavba či dostavba a kam by se případné úsilí mělo upřít.

Laureátem Pritzkerovy ceny, nejvyššího ocenění ve světě architektury, je devětašedesátiletý Brit David Chipperfield. „V éře přílišné komercionalizace, přehnaného designu a přehánění dokáže vždy dosáhnout rovnováhy,“ uvedli o Chipperfieldových stavbách organizátoři Pritzkerovy ceny. Styl oceněného architekta podle nich čelí klimatické krizi, proměňuje sociální vztahy a oživuje města.

Už nyní je to jedna z nejdražších staveb svého druhu v zemi. Lávka přes Labe v Hradci Králové ale i těsně před otevřením dál zdražuje. Na úterní jednání radních míří návrh na zvýšení ceny o dalších bezmála pět milionů korun. Cena měla být před devíti lety 34 milionů, teď se vyšplhala na víc než pětinásobek, a to na celkem 175 milionů s daní.

Rusko-ukrajinská válka trvá už skoro rok. Česká televize celou dobu přináší i příběhy těch, kdo kvůli ruské agresi přišli o domov. Mezi stovky tisíc uprchlíků patří i Anna Voďanická. S dětmi opustila svou vlast a vzdala se místa úspěšné architektky.

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

Autor nové podoby Dolních Vítkovic, sto dvaceti realizací, plánů a studií v Praze nebo renovátor historického centra Litomyšli. Za prací architekta Josefa Pleskota se ohlíží Museum Kampa. Pleskot v prosinci oslavil sedmdesátiny, s prací ale rozhodně nekončí.

Ještě před samotným rozdělením federace se na světový seznam kulturního dědictví UNESCO dostaly památky z Československa. Připravované rozdělení státu vyvolávalo pochybnosti týkající se legislativní ochrany a péče o navrhované památky, ale i přesto padlo rozhodnutí, že se součástí kulturního dědictví stane historické centrum Telče, Českého Krumlova a Prahy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jak vzniká architektura? Muzeum umění Olomouc připravilo sondu do práce a uvažování architektů. Oboje na výstavě přibližují skici, modely, plány, technické výkresy, ale i korespondence architektů se zhotoviteli staveb – a také fungující architektonické studio přímo v galerii.

Brněnskou vilu Tugendhat, obrazy Alfonse Muchy nebo expozice Národního muzea si mohou prohlížet zájemci z celého světa. První velká digitální sbírka českého umění, designu a architektury je nově k vidění na platformě Google Arts & Culture. Projekt Srdce Česka (Heart of Czechia) vznikl pod patronátem českého předsednictví v Radě Evropské unie a je volně přístupný.

Národní galerie Praha otevřela novou stálou expozici o architektuře z let 1956 až 1989 a připravila na přelom roku nové dočasné výstavní projekty. Představí v nich tvorbu Evy Koťátkové i metodu používanou při průzkumu starého umění. K vánočním svátkům se váže tematická výstava o narození Ježíše Krista a jeho oslav. Všechny výstavy jsou přístupné od 7. prosince. Národní galerie rovněž zpřístupnila nový kreativní prostor nazvaný Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění.

Slovenští archeologové objevili na dně Dunaje nedaleko Komárna opracované kameny a dřevěné kůly. Domnívají se, že se jedná o zbytky římského mostu z počátku našeho letopočtu. Na Facebooku o tom informovala Trnavská univerzita.

Pražské panorama nejspíše čeká významná změna. Železniční most, který stojí v popředí při pohledu z Vyšehradu k Pražskému hradu, by měla ve čtyřletém horizontu nahradit nová konstrukce. To samo o sobě vyvolává diskuse, které podle architekta Davida Vávry vypukly poněkud nečekaně. Upozornil, že ani jako architekt nevěděl o soutěži, z níž vzešel vítězný návrh. Předseda hodnotící komise Pavel Ryjáček je naopak přesvědčen, že Správa železnic a město udělaly pro osvětu dost. Vávra a Ryjáček diskutovali o výměně železničního mostu v Událostech, komentářích.

Více než pět desítek rekonstrukcí, novostaveb, ale i intervencí do veřejného prostoru, ve kterých se potkává historie se současností, představují Dialogy v čase. Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera se zaměřuje na současnou architekturu na území České republiky v historickém kontextu. Částečně je rovněž poctou architektu Ricardu Bofillovi, jehož práce ovlivnily současný ráz pražské čtvrti Karlín.

Akademický senát Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) zvolil rektorem na příští čtyři roky historika umění Jindřicha Vybírala, který tuto funkci už zastával v předchozím volebním období. Vybíral byl jediným uchazečem. Kandidáta navrženého senátem jmenuje prezident.

Národní památkový ústav (NPÚ) ocenil záchranu motorového železničního vozu Slovenská strela a obnovu kostela Nejsvětější Trojice s rajským dvorem ve Fulneku, při které byly objeveny gotické nástěnné malby. Cenu Osobnost památkové péče získali in memoriam kunsthistorik Jiří Kaš a projektant Jindřich Rineš.

Česká cena za architekturu 2022 míří do rodinného domu na Kozině v Trhových Svinech. Pro sebe si ho navrhli Jiří a Barbora Weinzettlovi z Atelieru 111 architekti. Porota mluví o „výjimečném architektonickém počinu“, na němž oceňuje využití potenciálu ve vztahu města a venkova.

Hlavní cenu soutěže Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu pro rok 2022 získala přestavba bývalé trafostanice na galerijní prostor Kunsthalle Praha. V dalších kategoriích byla oceněna rekonstrukce glorietu v Růžové zahradě, rodinný dům v Lanškrouně, lávka v Nymburce, společenský sál Farního centra v Lidečku, Vývojové centrum modularity ve Vizovicích a dočasná Paluba Hamburk v Plzni. Dva oceněné projekty stojí v Praze: multifunkční Bořislavka centrum a bytový dům Rezidence Michelangelova.

Státní cenu za literaturu letos získala jedenačtyřicetiletá spisovatelka Kateřina Tučková. Porota ji ocenila za román Bílá Voda a přihlédla i k její dosavadní literární tvorbě, která otvírá málo známá historická a společenská témata a pomáhá je zpřístupňovat veřejnosti. Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za překlady Charlese Nodiera a Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak z nedělního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Studenti Fakulty stavební na pražské ČVUT se jako první v Evropě učí navrhovat architekturu ve virtuální realitě. Už třetí semestr tak pracují nejen s prostorem, ale přímo v prostoru. Virtuální realita pomáhá pochopit architekturu i „nearchitektům“, například při představování konkrétního návrhu. Do budoucna může znamenat nejen změnu prezentace architektury, ale vůbec přístupu k ní.

V Domě umění v Českých Budějovicích začala výstava španělského ateliéru Barozzi Veiga. Architektonické studio z Barcelony je v Česku známé především díky druhému místu v soutěži o návrh Vltavské filharmonie v Praze. Na výstavě v Českých Budějovicích jsou k vidění kresby, fotografie i modely dalších projektů z tvorby ateliéru.