Návrh kodaňského studia na podobu hlavního nádraží byl nejlepší možný, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček (STAN). Dodal, že park byl zbaven nepřehledných prostor a otevírá velké možnosti.
Hlaváček zdůraznil, že jde o sdruženou akci tří investorů – města, které má v kompetenci Havlíčkovy sady, Dopravního podniku hlavního města Prahy, který má na starosti tramvaje, a Správy železnic, která má na starosti halu.
„Dohodli jsme se, že uděláme soutěž společnou, a je zřejmé, že to byl správný návrh, protože park, který se dotýká odbavovací haly, je zbaven nepřehledných prostor, otvírá velké možnosti pro lidi, aby se zde mohli pohybovat,“ podotkl Hlaváček.
Na výtky, že odbavovací hala připomíná altán nebo haly na Blízkém východě či jihovýchodní Asii, Hlaváček podotkl, že architekti z dánského studia Henning Larsen Architects studovali historickou architekturu v Praze a všimli si „určité navýšenosti“ nebo velkého měřítka a použili to u nádraží.
„Zároveň tvoří transparentní rovinu, která spojuje park s bývalou Fantovou budovou – v tom je ten návrh průlomový,“ dodal s tím, že například v Paříži i v jiných městech jsou podobné realizace v místě bývalých hal, které podobné prvky využívají, tedy krytý veřejný prostor.
V případě interiéru Hlaváček zmínil, že návrh významně zachovává původní interiér architektky Aleny Šrámkové, kdy je transformovaný částečně do krytého veřejného prostranství. Návrh se pietně chová ke zbytku prostor, který inovuje a zbavuje je zbytečného množství obchodních ploch.
„Je to propojení současné ekologické architektury a evropského přístupu s českou tradicí,“ dodal s tím, že bude rovněž zajímavá debata především mezi investorem a památkáři.
„Já rád upozorňuji na docela známý příklad pyramidy v Louvru, která byla z určitého pohledu drastickým vstupem do historického prostředí, ta stavba se dnes stala ikonickou,“ uvedl Hlaváček a poukázal na to, že nešlo jen o estetickou stránku, ale pyramida funkčně propojila celý podzemní areál galerie.
„V současné architektuře jde o to, jak budova slouží lidem, a nejen o to, aby se zachovalo všechno, co máme z nedávné minulosti,“ dodal s tím, že jde o pohyb lidí ve městě a jak prostor využívají.
Podotkl, že nový návrh řeší i budoucí stav, kdy významně naroste počet cestujících. Zmínil také, že součástí expertiz byla i situace lidí bez domova, kteří na nádraží hledají útočiště.
„Bylo to součástí debat. Z hlediska urbanismu a architektury jsou použity všechny legitimní možné nástroje, tedy přehlednost prostoru, odstranění bočních prostor a bezesporu na společnosti zbývá, aby se nadále o ty lidi aktivně starala,“ uvedl s tím, že do zahájení stavby zbývá několik let.
„Není smyslem práce politiků někoho odněkud vyhnat, ale celý ten prostor moderovat a hledat vzájemné souznění, protože zároveň tam chtějí chodit bezpečně cestující a lidé, kteří se tam pohybují,“ uvedl.
Kasl: Je to velkolepý počin
Předseda České komory architektů Jan Kasl zmínil, že ze tří finálních návrhů jde o ten nejlepší. „Provozní řešení – schéma toku cestujících, průhledů a totální změny Sherwoodu – je velmi dobré a otázka designu zastřešení je věc, která prodělá hodně změn,“ podotkl i v souvislosti s některými kritikami, že jde o „předraženou pergolu“.
„Zrušení parkoviště a vytvoření toho velkého nástupního prostoru k Fantově budově je jistě velkolepý počin. Je jasné, že jen Dánové nebo cizinci mohli mít tu odvahu uříznout kus objektů manželů Šrámkových, architektů Dandy a Bočana. My Češi bychom k tomu těžko hledali odvahu, ale ono to odříznutí prostě pomůže,“ podotkl.
V souvislosti s památkovou ochranou Kasl zmínil, že pomůže dialog. „Na druhou stranu jsme bohužel v situaci, kdy nám architektům památkáři vedou ruku a ty kompromisy jsou nešťastné,“ uvedl s tím, že by byl rád, kdyby památková péče stanovila kompromisy ochrany a dále se do práce architektům „nepletla.“
Doufá, že památkáři nebudou architektům z dánského ateliéru říkat, jak má který detail udělat. „To prostě nikde ve světě rozumně nefunguje,“ uvedl.
