Nemá to být soutěž, spíše podnět k celospolečenskému dialogu, říká Česká komora architektů (ČKA) o České ceně za architekturu. Za rok 2023 ji obdržela lávka, která podle autorů z ateliéru Ehl & Koumar architekti zacelila jizvu v Litomyšli, tedy rozdělení města rušnou komunikací. Podle předsedy ČKA Jana Kasla mohou česká studia konkurovat zahraničním kolegům. Má to ovšem svá „ale“.
Český rybníček by se uzavírat neměl, na konkurenci zahraničí ale chybí peníze, míní předseda České komory architektů
8 minut
Rozhovor s Janem Kaslem o české architektuře
K velkých chystaným architektonickým projektům v Česku patří dvě stavby spojené s kulturou: Vltavská filharmonie v Praze a futuristický koncertní sál v Ostravě. Vítězné návrhy jsou dílem dánského studia Bjarke Ingels Group a amerického architekta Stevena Holla. Napovídá něco, že žádnou ze zakázek nerealizují čeští architekti?
„Volná soutěž je ideální, uzavření se do českého rybníku by k ničemu dobrému nevedlo,“ míní Jan Kasl. „Česká studia rozhodně mohou soutěžit s jakoukoliv konkurencí. Problém je, že česká architektura stále není finančně oceněná, studia na to mají málo peněz, málo času. Nemají třeba šanci najmout tolik expertů, architektů, tak podrobně se tomu věnovat. Ale jinak mohou suverénně soutěžit.“
Aby nevadila „stavba na zadním dvorku“
Uzavření v českém rybníčku během čtyř dekád minulého režimu podle Kasla přispělo k tomu, že prosazení výrazných staveb v tuzemsku je obtížnější. „A veřejnost je obecně negativně naladěna proti jakékoliv stavbě na jejím zadním dvorku,“ připouští. Nicméně dodává: „Ale lepší se to. Zrovna Litomyšl ukazuje, že jsou samosprávy a i veřejnost schopny pochopit a přijmout kvalitní architekturu.“
Poměrně ostré výměny názorů doprovázely například návrh na novou budovu Národní knihovny v Praze podle projektu Jan Kaplického. Z postavení takzvané chobotnice či blobu sešlo, realizace se nedočkal ani další, z pohledu některých opět výstřední, Kaplického nápad – „rejnok“ v Českých Budějovicích.
Sami architekti mohou podle Kasla ke zlepšení situace, jak jsou neotřelé stavby vnímány, přispět lepší komunikací. K seznámení se s architekturou mají napomoci si ocenění typu Česká cena za architekturu, které upozorňují na mimořádné projekty a mohou přispět k dialogu „o tom, co může současná architektura zemi nabídnout“.
Inspiraci v zahraničí doporučuje Jan Kasl i těm, kteří se architekty teprve stanou. „České vysoké školství v našem oboru má vysokou kvalitu, ale stále to učíme trochu jinak. Jedna známá se chystá na studium architektury na univerzitu ve Stockholmu a vím, že tam se nebude tolik malovat, ale budou se více o architektuře bavit,“ uvedl Kasl.
Možnost získávat zkušenosti na více školách, českých i zahraničních, považuje za dobrý způsob, jak získat širší pohled na obor architektura. „Není jen o krásné skice, ale je i o pochopení architektury,“ uzavřel.
