V Pompejích používali horké vápno při stavbách, ukázal výzkum. Díky samozacelujícím vlastnostem odolávaly opotřebení

Nový archeologický výzkum v jihoitalských Pompejích podpořil domněnky o používání horkého vápna při budování staveb ve starověkém Římě. Uvedl to archeologický park, který spravuje areál města zničeného erupcí Vesuvu v roce 79. Podle některých expertů je používání horkého vápna jedním z důvodů, proč řada staveb z antického Říma tak dobře odolala opotřebování a zubu času.

Nový archeologický výzkum v Pompejích se zaměřil na několik domů, které byly v období erupce v rekonstrukci. To umožnilo výzkumníkům se seznámit s řadou pomůcek a stavebních postupů běžných v prvním století na jihu Itálie a pravděpodobně také v antickém Římě. Výzkumu se zúčastnili i experti z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Podle výzkumu zedníci v Pompejích nejdříve smíchali vápno se sopečným popelem a pak směs zalili vodou. Při stavbě tak bylo kvůli chemickým reakcím vápno horké. Výzkumníci se domnívají, že v Pompejích se běžně používalo takzvané horké míchaní vápna. Pro omítku se místo toho používalo vápno hašené. „Výsledky, které vyplývají z průzkumu, svědčí o používání nehašeného vápna při stavbě zdí,“ uvedl šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. Podle něj tato technika výrazně zrychlovala výstavbu.

Na používání nehašeného vápna a takzvaného míchání za horka stavebních materiálů již poukázal výzkum Massachusettského technického institutu, Harvardovy univerzity a výzkumných středisek v Itálii a Švýcarsku v lednu loňského roku. Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti. Díky tomu tak stavby vykazovaly dobrou odolnost vůči opotřebování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Poláci pátrali po památkách z války, našli vzácný římský meč

Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.
před 54 mminutami

Evropané změnili barvu kůže později, než se předpokládalo

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.
před 1 hhodinou

Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.
před 17 hhodinami

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 21 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
včera v 11:29

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
včera v 06:30

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
18. 2. 2025
Načítání...