Architektura strana 5 z 5

Ve věku 88 let zemřel britský architekt Richard Rogers, který proslul návrhem budovy pařížského muzea Centre Pompidou či londýnské centrály pojišťovny Lloyd's. Informovala o tom stanice BBC, podle níž byl Rogers jedním z nejvlivnějších světových architektů současnosti.

V roce 1931 koupil Tomáš Baťa ve východní Francii pět set hektarů půdy a postavil zde továrnu na výrobu obuvi, kolem níž postupně vzniklo vzorové městečko Baťaville. V roce 1991 Baťův francouzský závod, který tou dobou zaměstnával sedmnáct set lidí, navštívil štáb Československé televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

„Všestranně talentovaný Bedřich Feuerstein“ stojí na cedulce na jedné z tokijských budov. Připomíná působení českého architekta, na něhož se v jeho domovině tak trochu zapomnělo. Napravit tuto křivdu se pokouší výstava v Národním technickém muzeu (NTM). Feuersteinovu všestrannost představuje připomínkou jeho prací nejen v architektuře, ale také na divadle, ve výtvarném umění a filmu. Feuerstein byl mimo jiné za první republiky průkopníkem scénografie.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) dokončuje rekonstrukci auly Academia centra v budově Fakulty managementu a ekonomiky v Mostní ulici. Pokud to situace dovolí, mělo by se v polovině prosince v aule konat slavnostní shromáždění ke 20. výročí univerzity. Novou podobu auly navrhla architektka Eva Jiřičná, která si ji přijela prohlédnout.

Vítězem Národní ceny za architekturu za rok 2021 se stala přestavba Koleje 17. listopadu od Ladislava Kuby, Tomáše Pilaře a Martina Klimeckého z ateliéru Kuba & Pilař architekti. Kromě Grand Prix architektů ocenila pětičlenná mezinárodní porota ve složení Michiel Hofman, Anne-Francoise Jumeau, Štefan Moravčík, Ana Kučan a Jan Magasaník i nejlepší novostavby či rodinné domy. Za celoživotní dílo byl oceněn architekt Viktor Rudiš. Od roku 1993 pořádá ceny Obec architektů.

Udělení a představení titulů Stavba roku je každoročně nejvýznamnější událostí v tuzemském stavitelství a architektuře. Během slavnostního večera v Betlémské kapli v Praze vyhlásili organizátoři této prestižní architektonické soutěže deset nejzajímavějších projektů. Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, která je zároveň i vypisovatelem soutěže, se nezaměřuje pouze na soukromé projekty. Mimo nich vyhlašuje i realizace inženýrských, dopravních nebo průmyslových staveb. V rámci nominačního večera letošního 29. ročníku, který proběhl 6. září, bylo představeno 92 staveb a stavebních děl, které se soutěže zúčastnily.

V nizozemském městečku Nijmegen otevřeli nejdelší betonový most na světě, který je postavený pomocí 3D tisku. Na jeho stavbě spolupracovala nedaleká univerzita. Projekt dokázal ušetřit až čtyřicet procent materiálu, a tedy i peníze.

Začal týdenní festival Den architektury. Letos pořadatelé lákají na tři sta akcí v osmi desítkách obcí v Česku i na Slovensku. Hlavním tématem jsou tentokrát nádražní budovy a zaniklé tratě. Návštěvníci se podívají do krovů i do podzemí, na historické skvosty nebo moderní díla. Pořadatelé se zaměřili i na stopy architekta Jana Kotěry.

Na desítkách míst v Česku i na Slovensku začal festival Den architektury. O tu se Češi začínají zajímat, stále ale schází odvaha budovat netradiční stavby, domnívá se architekt a urbanista Pavel Hnilička. Architektka Eva Jiřičná je zase přesvědčena, že do tuzemské společnosti a především do úřadů ještě nepronikla tolerance, která umožňuje stavět odvážné architektonické počiny. Oba architekti byli hosty Událostí, komentářů.

Památkáři nesouhlasí se stavbou mrakodrapu Ostrava Tower, který má být vysoký až 235 metrů. Budova má stát v blízkosti historického centra města u obchodního centra Nová Karolina. Podle památkářů je v rozporu se zájmy státní památkové péče, naruší prý panorama města a údajně neodpovídá měřítku historické zástavby.

Cenu Architekt roku 2021 získal Petr Stolín. Porota ho vybrala ze čtyř finalistů. Ocenění je udělováno za mimořádný přínos v oboru v posledních pěti letech. Soutěž má zdůrazňovat úzkou profesní spojitost mezi stavebníkem a architektem.

V Paříži dokončili práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

V Příbrami vzbudilo emoce bourání tří historických domů na Václavském náměstí. Podle kritiků šlo o urbanisticky cennou zástavbu a demolici bylo možné předejít. Nemovitosti patří firmě Meinland, jejímž jednatelem je bývalý starosta a nyní radní Jindřich Vařeka (ANO). Podle něj byly domy v havarijním stavu a hrozilo, že se zřítí. Rekonstrukce podle něj nebyla proveditelná, kritiku proto odmítá. V proluce chce jeho společnost vybudovat novou stavbu s byty a komerčními prostory, která bude zvenčí připomínat původní objekty.

Nejvyšší budovu v Česku, brněnský mrakodrap, čeká proměna. Nový vlastník vyhlásil soutěž pro studenty architektury z Vysokého učení technického v Brně. Vítězný návrh se může stát předlohou pro plánovanou přestavbu. V loňském roce změnila věž jméno z AZ Tower na N Tower.

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Vyhořelé křídlo pražského Průmyslového paláce dostaví pro město konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem. Náklady dostavby jsou zhruba 2,64 miliardy korun. Kromě dostavby vyhořelého křídla konsorcium zrekonstruuje druhé křídlo a střední trakt. Práce začnou letos, skončit mají do roku 2024. Výběr dodavatele v pondělí schválili pražští radní. Vítězné konsorcium tvoří firmy Metrostav-DIZ, Avers a Syner. Jeho dostavbu dlouhodobě provázely potíže.

Sedmý ročník festivalu Open House Praha otevře o víkendu osmdesát běžně nepřístupných budov a prostorů. Mottem festivalu je Architektura pro všechny, prohlídky jsou totiž určené pro širokou veřejnost včetně rodin s dětmi a osob se zrakovým a sluchovým postižením. Vstup do všech otevřených budov je zdarma bez nutnosti předchozí registrace. Jedním z nejzajímavějších míst je Umělecká zahrada v Nuslích, kde vznikla celá řada nejznámějších pražských soch.

Stát prodal most pod Lipenskou přehradou v havarijním stavu. Za pět tisíc korun ho koupil vlastník jiné nemovitosti u Lipna, památkáři oceňované vily ve stylu art deco. Tu už opravuje. Před sto lety si ji nechal postavit tehdejší majitel papíren.

I když dominantou stavebnictví osmdesátých let byla hlavně panelová sídliště, přes všechna úskalí se dostalo i na experimenty. Osobní vzpomínky architektů, ale třeba i vedoucího stavebního úřadu na tehdejší dobu shromáždil v knize rozhovorů historik architektury Petr Vorlík.

V Berlíně se pro návštěvníky otevřelo Humboldtovo fórum. Centrum pro kulturu, umění a vědu sídlí v nové budově, která vyrostla v několika uplynulých letech na místě někdejšího sídla pruských králů a německých císařů a jejíž fasáda je replikou vnější podoby původního panovnického zámku.

Proměna brněnského Mendlova náměstí, ze kterého se má stát otevřené prostranství pro trávení volného času a odpočinek, začne na podzim. Místo poblíž výstaviště se mění už nyní. Rekonstrukce dopravně zatížené oblasti zahrnuje práce na vodovodu, kanalizaci, horkovodech a dalších sítích. Předpokládaná investice města na celou oblast je 155 milionů korun, hotovo má být na konci léta 2022, řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Komplex pro plynovod Transgas, hotel, v němž se scházela komunistická smetánka, nebo dům, kde vařila první pražská „čína“, jsou stavby, které už v Praze nestojí. Historička a předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková i tyto příklady zařadila do knihy s lakonickým názvem Zbořeno. Připomíná architektonicky hodnotné budovy, jež za třicet let od sametové revoluce zmizely z povrchu hlavního města. Zachycuje i spory a snahy o jejich – marnou – záchranu.

Rekonstrukce vnějšku Fantovy budovy se zpozdí o čtyři měsíce. Důvodem je nečekaná oprava kola se zlatými křídly na vrcholu věže budovy. České televizi to řekl David Měska, garant Národního památkového ústavu pro technické památky. Neplánovaná oprava prodražila celkovou částku na rekonstrukci o 12 milionů. Spolu s opravou vnějšku budovy pražského hlavního nádraží probíhá zároveň i rekonstrukce vnitřních prostor.

Secesní Arnoldova vila v Brně si má i po plánované rekonstrukci za necelých 120 milionů korun zachovat autenticitu. Úplně nové tak bude v budově pouze zázemí pro návštěvníky. Úkolem je dům jako kulturní památku konzervovat, řekl ve středu architekt Zdeněk Přibyl. Arnoldova vila byla v roce 2010 prohlášena kulturní památkou, v současnosti ale patří mezi ty nejvíce ohrožené.