Architektura strana 5 z 5

Český národní komitét (ČNK) ICOMOS, tedy Mezinárodní rada pro památky a sídla, kritizuje rekonstrukci hradu Helfštýn na Přerovsku. Práce podle odborníků provázely četné zásahy do autentické hmoty stavby včetně bourání pozdně gotického zdiva. Ochranné zastřešení údajně stavbu nechrání a do konstrukcí zatéká, uvedl v tiskové zprávě mluvčí organizace Jan Štoll. Rekonstrukce přitom loni získala hlavní cenu jedné z největších tuzemských architektonických soutěží.

Na začátku roku 1992 procházela budova pražského Rudolfina poslední fází rozsáhlé rekonstrukce. Deník ČST divákům připomněl rozmanitou historii stavby, která svého času sloužila též jako sídlo československého parlamentu a nově měla poskytnout stálou scénu České filharmonii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Skanzen v Chanovicích na Klatovsku obnovuje roubenou chalupu s chlévy z konce 18. století. Pochází z Třebýciny na Klatovsku a skanzen ji měl od roku 1995 jako dar v depozitáři, řekl ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Luboš Smolík, které skanzen s dvaceti objekty lidové architektury z Pošumaví spravuje. Renovaci a instalaci chalupy nyní podpořil téměř sedmi miliony korun evropský program IROP. Od srpna 2023 se díky tomu stavba stane novou součástí prohlídkového okruhu muzea v přírodě.

Ve středu začala rekonstrukce části Průmyslového paláce, která vyhořela v roce 2008. Obnovu historické dominanty Výstaviště Praha Holešovice provázely přes deset let potíže kvůli soudnímu sporu o pojistce kvůli chybám ve vypsání zakázky. Náklady na obnovu by měly vyjít na zhruba 2,64 miliardy korun. Dostavba vyhořelého křídla i oprava dalších částí paláce má být podle plánů dokončena v roce 2024.

Tuzemské národní kulturní památky (NKP) se po středečním jednání vlády rozrostly o soubor nazvaný Broumovská skupina kostelů, které jsou v Královéhradeckém kraji. Jejich autory jsou významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července. O rozhodnutí vlády informoval na sociálních sítích ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Potíže restituentů při navracení komunisty zabaveného majetku líčí reportáž z 21. ledna 1992. Majitel zámku Stránov uvádí, že o navrácení požádal téměř před rokem, ale úřady si dávají na čas.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jedna z dominant Luhačovic, sluneční a vodoléčebné lázně, bude znovu vypadat jako v době svého vzniku v roce 1902. Místo vodoléčby z nich sice bude muzeum, restaurátoři ale v komplexu navzájem propojených staveb obnoví všechny zdobné detaily tak typické pro secesní tvorbu architekta Dušana Jurkoviče.

Nebylo by lepší za ty peníze postavit něco jiného? A není secesní stavba v moderní době spíš nevkusná dekorace? ptali se kritici Obecního domu v Praze. Stavba považovaná za „perlu secesní architektury“ je ve skutečnosti spíš palácem než domem. Veřejnost velkolepost výzdoby a řemeslné zručnosti, které měly být dokladem, co Češi dovedou, mohla poprvé obdivovat před sto deseti lety. O pár roků později se stal Obecní dům svědkem zásadní události v českých dějinách.

Ve věku 88 let zemřel britský architekt Richard Rogers, který proslul návrhem budovy pařížského muzea Centre Pompidou či londýnské centrály pojišťovny Lloyd's. Informovala o tom stanice BBC, podle níž byl Rogers jedním z nejvlivnějších světových architektů současnosti.

V roce 1931 koupil Tomáš Baťa ve východní Francii pět set hektarů půdy a postavil zde továrnu na výrobu obuvi, kolem níž postupně vzniklo vzorové městečko Baťaville. V roce 1991 Baťův francouzský závod, který tou dobou zaměstnával sedmnáct set lidí, navštívil štáb Československé televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

„Všestranně talentovaný Bedřich Feuerstein“ stojí na cedulce na jedné z tokijských budov. Připomíná působení českého architekta, na něhož se v jeho domovině tak trochu zapomnělo. Napravit tuto křivdu se pokouší výstava v Národním technickém muzeu (NTM). Feuersteinovu všestrannost představuje připomínkou jeho prací nejen v architektuře, ale také na divadle, ve výtvarném umění a filmu. Feuerstein byl mimo jiné za první republiky průkopníkem scénografie.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) dokončuje rekonstrukci auly Academia centra v budově Fakulty managementu a ekonomiky v Mostní ulici. Pokud to situace dovolí, mělo by se v polovině prosince v aule konat slavnostní shromáždění ke 20. výročí univerzity. Novou podobu auly navrhla architektka Eva Jiřičná, která si ji přijela prohlédnout.

Vítězem Národní ceny za architekturu za rok 2021 se stala přestavba Koleje 17. listopadu od Ladislava Kuby, Tomáše Pilaře a Martina Klimeckého z ateliéru Kuba & Pilař architekti. Kromě Grand Prix architektů ocenila pětičlenná mezinárodní porota ve složení Michiel Hofman, Anne-Francoise Jumeau, Štefan Moravčík, Ana Kučan a Jan Magasaník i nejlepší novostavby či rodinné domy. Za celoživotní dílo byl oceněn architekt Viktor Rudiš. Od roku 1993 pořádá ceny Obec architektů.

Udělení a představení titulů Stavba roku je každoročně nejvýznamnější událostí v tuzemském stavitelství a architektuře. Během slavnostního večera v Betlémské kapli v Praze vyhlásili organizátoři této prestižní architektonické soutěže deset nejzajímavějších projektů. Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, která je zároveň i vypisovatelem soutěže, se nezaměřuje pouze na soukromé projekty. Mimo nich vyhlašuje i realizace inženýrských, dopravních nebo průmyslových staveb. V rámci nominačního večera letošního 29. ročníku, který proběhl 6. září, bylo představeno 92 staveb a stavebních děl, které se soutěže zúčastnily.

V nizozemském městečku Nijmegen otevřeli nejdelší betonový most na světě, který je postavený pomocí 3D tisku. Na jeho stavbě spolupracovala nedaleká univerzita. Projekt dokázal ušetřit až čtyřicet procent materiálu, a tedy i peníze.

Začal týdenní festival Den architektury. Letos pořadatelé lákají na tři sta akcí v osmi desítkách obcí v Česku i na Slovensku. Hlavním tématem jsou tentokrát nádražní budovy a zaniklé tratě. Návštěvníci se podívají do krovů i do podzemí, na historické skvosty nebo moderní díla. Pořadatelé se zaměřili i na stopy architekta Jana Kotěry.

Na desítkách míst v Česku i na Slovensku začal festival Den architektury. O tu se Češi začínají zajímat, stále ale schází odvaha budovat netradiční stavby, domnívá se architekt a urbanista Pavel Hnilička. Architektka Eva Jiřičná je zase přesvědčena, že do tuzemské společnosti a především do úřadů ještě nepronikla tolerance, která umožňuje stavět odvážné architektonické počiny. Oba architekti byli hosty Událostí, komentářů.

Památkáři nesouhlasí se stavbou mrakodrapu Ostrava Tower, který má být vysoký až 235 metrů. Budova má stát v blízkosti historického centra města u obchodního centra Nová Karolina. Podle památkářů je v rozporu se zájmy státní památkové péče, naruší prý panorama města a údajně neodpovídá měřítku historické zástavby.

Cenu Architekt roku 2021 získal Petr Stolín. Porota ho vybrala ze čtyř finalistů. Ocenění je udělováno za mimořádný přínos v oboru v posledních pěti letech. Soutěž má zdůrazňovat úzkou profesní spojitost mezi stavebníkem a architektem.

V Paříži dokončili práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

V Příbrami vzbudilo emoce bourání tří historických domů na Václavském náměstí. Podle kritiků šlo o urbanisticky cennou zástavbu a demolici bylo možné předejít. Nemovitosti patří firmě Meinland, jejímž jednatelem je bývalý starosta a nyní radní Jindřich Vařeka (ANO). Podle něj byly domy v havarijním stavu a hrozilo, že se zřítí. Rekonstrukce podle něj nebyla proveditelná, kritiku proto odmítá. V proluce chce jeho společnost vybudovat novou stavbu s byty a komerčními prostory, která bude zvenčí připomínat původní objekty.

Nejvyšší budovu v Česku, brněnský mrakodrap, čeká proměna. Nový vlastník vyhlásil soutěž pro studenty architektury z Vysokého učení technického v Brně. Vítězný návrh se může stát předlohou pro plánovanou přestavbu. V loňském roce změnila věž jméno z AZ Tower na N Tower.

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.