Architektura strana 5 z 5

V Paříži dokončili práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

V Příbrami vzbudilo emoce bourání tří historických domů na Václavském náměstí. Podle kritiků šlo o urbanisticky cennou zástavbu a demolici bylo možné předejít. Nemovitosti patří firmě Meinland, jejímž jednatelem je bývalý starosta a nyní radní Jindřich Vařeka (ANO). Podle něj byly domy v havarijním stavu a hrozilo, že se zřítí. Rekonstrukce podle něj nebyla proveditelná, kritiku proto odmítá. V proluce chce jeho společnost vybudovat novou stavbu s byty a komerčními prostory, která bude zvenčí připomínat původní objekty.

Nejvyšší budovu v Česku, brněnský mrakodrap, čeká proměna. Nový vlastník vyhlásil soutěž pro studenty architektury z Vysokého učení technického v Brně. Vítězný návrh se může stát předlohou pro plánovanou přestavbu. V loňském roce změnila věž jméno z AZ Tower na N Tower.

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Vyhořelé křídlo pražského Průmyslového paláce dostaví pro město konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem. Náklady dostavby jsou zhruba 2,64 miliardy korun. Kromě dostavby vyhořelého křídla konsorcium zrekonstruuje druhé křídlo a střední trakt. Práce začnou letos, skončit mají do roku 2024. Výběr dodavatele v pondělí schválili pražští radní. Vítězné konsorcium tvoří firmy Metrostav-DIZ, Avers a Syner. Jeho dostavbu dlouhodobě provázely potíže.

Sedmý ročník festivalu Open House Praha otevře o víkendu osmdesát běžně nepřístupných budov a prostorů. Mottem festivalu je Architektura pro všechny, prohlídky jsou totiž určené pro širokou veřejnost včetně rodin s dětmi a osob se zrakovým a sluchovým postižením. Vstup do všech otevřených budov je zdarma bez nutnosti předchozí registrace. Jedním z nejzajímavějších míst je Umělecká zahrada v Nuslích, kde vznikla celá řada nejznámějších pražských soch.

Stát prodal most pod Lipenskou přehradou v havarijním stavu. Za pět tisíc korun ho koupil vlastník jiné nemovitosti u Lipna, památkáři oceňované vily ve stylu art deco. Tu už opravuje. Před sto lety si ji nechal postavit tehdejší majitel papíren.

I když dominantou stavebnictví osmdesátých let byla hlavně panelová sídliště, přes všechna úskalí se dostalo i na experimenty. Osobní vzpomínky architektů, ale třeba i vedoucího stavebního úřadu na tehdejší dobu shromáždil v knize rozhovorů historik architektury Petr Vorlík.

V Berlíně se pro návštěvníky otevřelo Humboldtovo fórum. Centrum pro kulturu, umění a vědu sídlí v nové budově, která vyrostla v několika uplynulých letech na místě někdejšího sídla pruských králů a německých císařů a jejíž fasáda je replikou vnější podoby původního panovnického zámku.

Proměna brněnského Mendlova náměstí, ze kterého se má stát otevřené prostranství pro trávení volného času a odpočinek, začne na podzim. Místo poblíž výstaviště se mění už nyní. Rekonstrukce dopravně zatížené oblasti zahrnuje práce na vodovodu, kanalizaci, horkovodech a dalších sítích. Předpokládaná investice města na celou oblast je 155 milionů korun, hotovo má být na konci léta 2022, řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Komplex pro plynovod Transgas, hotel, v němž se scházela komunistická smetánka, nebo dům, kde vařila první pražská „čína“, jsou stavby, které už v Praze nestojí. Historička a předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková i tyto příklady zařadila do knihy s lakonickým názvem Zbořeno. Připomíná architektonicky hodnotné budovy, jež za třicet let od sametové revoluce zmizely z povrchu hlavního města. Zachycuje i spory a snahy o jejich – marnou – záchranu.

Rekonstrukce vnějšku Fantovy budovy se zpozdí o čtyři měsíce. Důvodem je nečekaná oprava kola se zlatými křídly na vrcholu věže budovy. České televizi to řekl David Měska, garant Národního památkového ústavu pro technické památky. Neplánovaná oprava prodražila celkovou částku na rekonstrukci o 12 milionů. Spolu s opravou vnějšku budovy pražského hlavního nádraží probíhá zároveň i rekonstrukce vnitřních prostor.

Secesní Arnoldova vila v Brně si má i po plánované rekonstrukci za necelých 120 milionů korun zachovat autenticitu. Úplně nové tak bude v budově pouze zázemí pro návštěvníky. Úkolem je dům jako kulturní památku konzervovat, řekl ve středu architekt Zdeněk Přibyl. Arnoldova vila byla v roce 2010 prohlášena kulturní památkou, v současnosti ale patří mezi ty nejvíce ohrožené.

Jak politika ovlivňuje architekturu, se zamýšlí výstava, kterou připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze ve spolupráci s UMPRUM. Pod názvem Duch, který pracuje, si všímá staveb z let 1918 až 1945 jak těch, které na politické zadání a z veřejných rozpočtů vznikly, tak i těch, jimž naopak politické zájmy nebo změny vzniknout nedovolily.

Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná změnit. Rozhodla o tom světová organizace UNESCO. Ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu, mohou tak být vysoké maximálně 54 metrů. Na setkání s novináři to řekl Dušan Kunovský, majitel developerské společnosti Central Group, která areál vlastní.

V Plzni začíná poslední etapa oprav hlavního nádraží. Správa železnic za ni zaplatí 700 milionů korun. Celkově si všechny fáze rekonstrukce vyžádaly sedm miliard, a jde tak o největší probíhající železniční stavbu v Česku. Všechno má být hotovo do dvou let.

Sluneční a vodoléčebné lázně se mají opět stát jednou z dominant Luhačovic. Rekonstrukce jim vrátí podobu z doby vzniku v roce 1902. Historické unikáty začíná komplex architekta Dušana Jurkoviče ukazovat už teď, během opravy.

Venkovní výstava v zámeckém parku v Lánech na Kladensku připomíná sté výročí koupě lánského zámku pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Zakladatal samostatného Československa Lány využíval jako nové letní sídlo a pro zdejší stavební úpravy angažoval hvězdu meziválečné architektury, slovinského umělce Jože Plečnika.

Památkáři ve středu otevřeli pro veřejnost opravený horní zámek ve Vimperku. Zámecký areál nabízí dvě prohlídkové trasy, sály Muzea Vimperska s originálem díla Josefa Váchala Šumava umírající a romantická. Obnovená je i středověká Vlčkova věž a dvě kaple. Pro návštěvníky bude zámek přístupný celoročně. Náklady byly téměř 137 milionů korun, většinu pokryla dotace z fondů Evropské unie.

Little Island je název malého plovoucího ostrova, který vyrostl na pilířích bývalého mola 54 v ústí řeky Hudson. Stalo se tak díky několika miliardové investici mediálního magnáta Barryho Dillera. Ostrov je spojen cestou s módní čtvrtí Meatpacking District, otevření parku pro veřejnost proběhlo během pátku a stovky obyvatel toho okamžitě využily k relaxaci. Aby nedošlo k přetížení parku, reguluje se počet jeho návštěvníků. Součástí je i nový amfiteátr pro téměř sedm set osob. Na návrhu ostrova se podílely architektonické ateliéry Mathews Nielsen Landscape Architects a Heatherwick Studio.

Výroba vody ze suchého pouštního vzduchu, 3D tisk, český design, umění a technologie. To vše má světu představit český pavilon na výstavě Expo v Dubaji. Kvůli pandemii začne s ročním zpožděním 1. října. Při rozhodování o finálních úpravách interiérů pavilonu pomáhá i jeho model převedený do virtuální reality. Hostem Událostí, komentářů byl generální komisař české účasti na výstavě Jiří František Potužník.

Museum Boijmans Van Beuningen je jednou z nejstarších kulturních institucí v Nizozemsku. Její historie se datuje až do roku 1849. V roce 2006 se muzeum rozhodlo zmodernizovat svůj depozitář a začalo s výstavbou nové budovy podle návrhu ateliéru MVRDV. Stavba připomínající obří zrcadlovou misku má poskytnout kvalitní podmínky pro uchovávání uměleckých děl a zároveň rozšířit výstavní prostory. V šedesát metrů vysoké a zhruba čtyřicet metrů široké budově budou umělecké předměty rozmístěny v pěti podlažích. Pokud se stavitelům podaří dodržet časový plán, měl by být nový kulturní stánek otevřen letos na podzim.

Vystoupit v proslulé newyorské Carnegie Hall je snem a metou mnoha umělců, podmínky jsou ale tvrdé. Dramaturgie síně se soustředí především na vážnou hudbu, šanci však mají i interpreti lehčích žánrů – rocku, popu či muzikálu. První návštěvníky přijala koncertní síň před 130 lety, 5. května 1891, tehdy ještě pod jménem Music Hall. Zahajovací koncert řídil Petr Iljič Čajkovskij, vstupné stálo maximálně jeden dolar. Po dvou letech byl objekt přejmenován na počest mecenáše Andrewa Carnegieho. V současnosti patří budova mezi nejznámější kulturní stánky nejen ve Spojených státech amerických, ale na celém světě.

V klidné krajině, ukrytý mezi horami, visí nad řekou Paiva největší visutý most světa pro pěší. Architektonická perlička byla otevřena ve čtvrtek, kdy se po ní prošli první odvážlivci. Most je zavěšen na ocelových lanech ve výšce 175 metrů nad řekou a skrze lávku je vidět dolů. Délka mostu je 516 metrů. Oblast posetá skalami je součástí geoparku Arouca, který je od roku 2012 na seznamu UNESCO. Místní doufají, že atrakce za 2,3 milionu eur pomůže oživit zdejší region.