Pražská Galerie Jaroslava Fragnera se věnuje kapitole z dějin architektury, která zabírá podstatnou část severoamerického stavitelství. American framing neboli rámová konstrukce dřevostaveb tvoří základ devadesáti procent zámořských rodinných domů. Technologie ale umožňuje stavbu mnohem širšího spektra staveb.
Stačilo umět máchnout kladivem. Výstava seznamuje s oblíbeným způsobem stavění v USA
Výstava American framing v Galerii Jaroslava Fragnera (zdroj: ČT24)
Rámová konstrukce je jedním ze symbolů Ameriky už bezmála dvě století. Na způsobu, jakým se na Středozápadě Spojených států začalo v polovině devatenáctého století stavět, se toho přitom příliš nezměnilo. Rámová konstrukce poskytla osadníkům amerického venkova jednoduchou a levnou stavební metodu, k níž nepotřebovali vyspělé technické dovednosti.
Dům z katalogu
Smrk, borovice nebo jedle byly levnými a dostupnými stavebními materiály a snadno se převážely. S měkkým a lehkým dřevem navíc nebylo obtížné pracovat. „Pár lidí to sbilo hřebíky, nepotřebovali umět víc než máchnout kladivem, složit to dohromady a postavit si stodolu, dům nebo cokoliv jiného,“ popisuje architekt a kurátor výstavy Paul Andersen.
Praktická ukázka je vidět i před Galerií Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí. Dělníci tu za pár hodin postavili průřez střechou. Ta mohla zakrývat třeba běžný dům od společnosti Sears, Roebuck & Co, jehož model taky návštěvníci najdou na výstavě. „Každý rok navrhli pět nebo šest domů, které jste si mohli koupit prostřednictvím katalogu. Všechny části byly doručeny až na váš pozemek a tam jste si dům postavili,“ dodává architekt a rovněž kurátor Paul Preisnner.
Změna možná
Tímto způsobem vznikají ve Spojených státech obytné domy v chudších čtvrtích i rozlehlé vily hollywoodských celebrit. Američané tak ale stavěli i vojenské pozorovatelny, skladiště, kostely, mobilní domy. Po zemětřesení v San Franciscu v roce 1906 vznikly z rámových konstrukcí nouzové přístřešky pro utečence. To, že některé domky stále stojí, svědčí o jejich vysoké odolnosti. Další výhodou rámové konstrukce je podle autorů výstavy možnost měnit dispozice budovy ještě během stavby.
„Můžete přesouvat stěny, vytvářet nové otvory pro dveře či okna, s nimiž jste zpočátku nepočítali. Když dům stojí a vy se lépe zorientujete v prostoru a dojdou vám důsledky dřívějších rozhodnutí, můžete přikročit k úpravám, což není něco, co můžete levně a jednoduše udělat u jiných druhů konstrukcí,“ vysvětluje Preisnner.
Rámové konstrukci se daří i v Česku, i tady díky ní vzniká řada rodinných domů. Podle amerických architektů má ale metoda mnohem větší potenciál. Ukázat se ho pokusili už loni na bienále architektury v Benátkách, pro nějž výstava původně vznikla. V pražské „Fragnerce“ je k vidění do 26. června.