V Českých Budějovicích vystavují projekty architektonických „nomádů“ z Barcelony

Nahrávám video

V Domě umění v Českých Budějovicích začala výstava španělského ateliéru Barozzi Veiga. Architektonické studio z Barcelony je v Česku známé především díky druhému místu v soutěži o návrh Vltavské filharmonie v Praze. Na výstavě v Českých Budějovicích jsou k vidění kresby, fotografie i modely dalších projektů z tvorby ateliéru.

„V nadsázce je považuju za jakési nomády. Ne ve smyslu, že by se přemisťovali oni se svým ateliérem, ale aktivitami, protože dosud nedělali nic v Barceloně, kde působí,“ podotýká k ateliéru kurátor Michal Škoda.

Ceněné stavby pro víno i hudbu

Architektonické studio založili Fabrizio Barozzi a Alberto Veiga v Barceloně v roce 2004. Od té doby vytvořili řadu návrhů nejen ve Španělsku, ale i v zahraničí. Jak veřejných zakázek, tak soukromých projektů.

K ceněným patří například vinařské centrum ve španělském regionu Ribera del Duero. Vzniklo na místě starých hradeb, jejichž fragmenty autoři také použili. Stejně jako zdivo a portál kostela ze sedmnáctého století. Do svého návrhu začlenili i historický objekt rekonstruované nemocnice.

„Naše práce se přirozeně za posledních patnáct let vyvíjela, ale to, co zůstalo neměnné, je skutečnost, že naše projekty, stejně jako romány, mají tendenci začínat obrazem, vzpomínkou na nějaký okamžik nebo nějakým prožitým pocitem, fragmentem, detailem zdi, světlem určujícím místo nebo zkušeností se stárnutím materiálu,“ cituje budějovický Dům umění přístup ateliéru.

Návrh na Vltavskou filharmonii

Barozzi a Veiga jsou podepsáni i pod Muzeem umění ve švýcarském Churu či pod filharmonií v polském Štětíně. Za štíhlou stavbou odkazující k plachtám lodí obdrželi cenu Miese van der Rohe – cenu Evropské unie za současnou architekturu.

Koncertní sál podle jejich návrhu mohl stát i v Praze. Soutěže na novou budovu Vltavské filharmonie se účastnili spolu s českým Atelierem M1, nakonec skončili druzí. Realizace podle vítězného návrhu dánského studia Bjarke Ingels Group by v hlavním městě měla stát za deset let.

„Jejich tvorba je pestrá, přitom má jasný rukopis: Je pro ně typický – a zároveň to považuji za důležitý prvek ve svém pohledu na architekturu – kontext místa. Je neuvěřitelné, jak dokáží načíst prostředí, nejen to, v kterém se v danou chvíli pohybujou, ale i vzhledem k paměti místa a dalším souvislostem,“ dodává kurátor Michal Škoda.

Přístup ateliéru Barozzi Veiga dobře vyjadřuje i název výstavy: O kontinuitě. V českobudějovickém Domě umění si lze do 13. listopadu prohlížet realizované projekty i ty v přípravě, a to prostřednictvím kreseb, fotografií a modelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 6 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 11 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 15 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...