Takzvané hřebíkové domy stojí jako nechtěné pomníky překotné modernizace Číny i tichá vzpoura. Patří majitelům, kteří odmítli ustoupit developerům. Zůstávají osamocené uprostřed silnic, parkovišť nebo nákupních center.
Hřebíkové domy stojí v Číně jako vzpoura proti developerům
Horizont ČT24: Hřebíkové domy v Číně jako symbol vzpoury (zdroj: ČT24)
Skromný venkovský domek uprostřed záplavy betonu ční jako hřebík zaražený uprostřed obřího nákupního centra. Nedaleko něj další. Dvě rodiny přežívají dál uprostřed ruchu a lidí, kteří do místa míří za nákupy. „Už mi to nepřijde zvláštní. Ty domy tu jsou už celou věčnost,“ komentuje místní žena. „Řekl bych, že ho majitel odmítl nechat zdemolovat, zřejmě se nedohodli na odškodnění,“ míní další z obyvatel.
Dříve stálo na parkovišti deset podobných domů. Osm majitelů se s developerskou společností dohodlo.
„Nikdy mi nenabídli pořádnou sumu. Pokud mi přijdou s rozumnou sumou peněz, odejdu,“ říká muž, který svůj dům dál drží. Bydlí v něm už čtyřicet let. Majitelka druhého domu se zatím také nikam nechystá. Na několika čtverečních metrech strávila většinu života. „Vždy jsem tu žila. Narodila jsem se tu,“ podotýká.
Když nemůžeš zdemolovat dům, stav okolo něj
Developerská horečka v Číně sice v posledních letech poněkud ochladla, i tak ale stihla proměnit zemi. Ta má ale zároveň poměrně přísný zákon, který umožňuje majitelům domů bránit se, pokud si změnu nepřejí. Zrodil se tak fenomén hřebíkových domů. Celosvětovou pozornost vzbudil v roce 2008, kdy se někteří starousedlíci postavili do cesty snahám vlády připravit zemi na pompézní zahájení olympijských her.
Neústupnost majitelů ale naráží na neústupnost developerů. A objevilo se rčení: když nemůžeš zdemolovat dům, stav okolo něj. Tak se zrodila například budova uprostřed silničního tahu, nebo jiná, kompletně obestavěná kruhovým objezdem.