Stopadesáté výročí narození slavného architekta Leopolda Bauera si v těchto dnech připomínají hned na několika místech. Krnovský rodák za sebou nejen ve Slezsku nechal výjimečné a na svou dobu velmi moderní dílo. Jednu z jeho nejslavnějších staveb, bývalý obchodní dům Breda, se teď Opavané snaží zachránit.
Vytvořil vždy nové řešení a tím i identitu místa. Architekt Bauer proměňoval Slezsko
3 minuty
Události v kultuře: Jak architekt Bauer proměňoval Slezsko
Kdysi největší obchodní dům v Československu s názvem Breda, Kostel sv. Hedviky s pohnutým osudem, Lázeňský dům v Jeseníku nebo Obchodní a živnostenská komora. To je jen malý výčet prací Leopolda Bauera.
„Je obdivuhodný tím, že dokázal vždy nalézt nové neotřelé řešení, ale zároveň svým stylem vždy vyjadřoval určitou identitu místa, regionu,“ myslí si historik Slezského zemského muzea Pavel Šopák.
Když v Krnově vychodil reálku, na konci 19. století začal studovat Akademii výtvarného umění ve Vídni u věhlasného Otty Wagnera, zakladatele secese. „To nebylo, že by kopíroval nějaký historický detail anebo nějakou historickou morfologii. Vždy se k podnětům snažil přistoupit jako k pouhé materii, kterou on jako tvůrce přetváří a upravuje pro potřebu moderní doby,“ doplňuje Šopák.
Dílo Leopolda Bauera
Mrakodrap nad ulicemi
Do Slezska se z Vídně rád vracel. I do svého rodného města, kde postavil několik staveb. Nejen tamní Střelecký dům zmínil David Vávra v cyklu Šumná města. Za svou zhruba osmatřicet let dlouhou pracovní kariéru postavil desítky budov, jiné zůstaly pouze na papíře.
Podle Šopáka by tak byl největší Bauerovou realizací reprezentační palác Ostravy navrhovaný v roce 1930 s věží, která by zářila jako mrakodrap. Jednou z posledních staveb Leopolda Bauera je kostel svaté Hedviky v Opavě. Zkolaudovaný byl v roce 1938. Na své vysvěcení si ale musel počkat dlouhých 56 let. A to nejprve kvůli fašistickému a později komunistickému režimu.
