Architektem roku je Ivan Kroupa. „Říká, co si myslí, a dělá, co musí“

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku 2023, získal architekt Ivan Kroupa. Čestné uznání poroty obdržel in memoriam Jiří Zhoř. Architektem, respektive Architektou obcí byla vyhlášena Anna Šlapetová, která stojí za současnou podobou Dolních Břežan.

Cena Architekt roku ve skutečnosti zohledňuje uplynulých pět let. Udílí se osobě či osobám, které se za toto období svým přístupem významně zasloužily o architekturu v Česku. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už se jedná o navrhování staveb či teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost.

K dílům Ivana Kroupy – Architekta roku 2023 – patří například českobudějovická Karmáškova tiskárna, pražské centrum DOX nebo technologická budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Podepsán je rovněž pod Hemodialyzačním centrem pražské nemocnice Bulovka.

Každá Kroupova stavba je podle mínění porotců ikonou s nejvyšší architektonickou hodnotou, jasně čitelným rukopisem. Prostorová řešení jdou ruku v ruce s precizním výběrem materiálů v jejich syrové podobě. Kroupa říká, co si myslí, a dělá, co musí, tvoří minimalisticky, ale expresivně, ocenila porota.

Kroupa vystudoval v osmdesátých letech architekturu na pražské ČVUT, navázal získáváním zkušeností v Londýně, Paříži a Barceloně. Nezávislou praxi zahájil krátce po sametové revoluci. Působil také jako pedagog jednak na své alma mater, jednak na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Za přínos architektuře byl už před čtyřmi lety oceněn ministerstvem kultury. 

Ivan Kroupa je autorem přestavby pražské továrny na Centrum DOX
Zdroj: Jan Slavík/Centrum DOX

Ocenění pro Jiřího Zhoře a Annu Šlapetovou

Jiří Zhoř, který zemřel v roce 2022, si čestné uznání in memoriam podle poroty zasloužil, protože byl nejen na české scéně ojedinělým tvůrcem. Zaměřoval se zejména na interiéry, odborníci vyzdvihují v jeho návrzích detailní provedení a tvůrčí přístup. 

Z mnoha jeho prací porota připomněla dvě brněnské existující realizace v pasáži Komerční banky na náměstí Svobody, osově symetricky umístěné ateliéry módního salonu a kadeřnictví.

Architektka obcí 2023 Anna Šlapetová má, s pomocí tamních starostů – zesnulého Věslava Michalika a jeho nástupce Matěje Nováka – zásluhu na tom, že se Dolním Břežanům podařilo postupně opustit roli vesnické „noclehárny“ na periferii Prahy. Vzniklo nové centrum obce s náměstím a parkem, škola s tělocvičnou, základní umělecká škola, zvelebil se veřejný prostor kolem obecního úřadu a revitalizoval se zámek, postaven byl nový parkovací dům i hřbitov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...