Pokračují přípravy Vltavské filharmonie – jedné z nejambicióznějších pražských staveb posledních dekád. Zástupci vítěze architektonické soutěže, dánského studia Bjarke Ingels Group, nyní novou dominantu projektují a přijeli do Prahy projednat další postup. Hotová by Vltavská filharmonie měla být za devět let.
Rozpracováno z šedesáti procent. Odborníci projednávají stavbu Vltavské filharmonie
Odborníci projednávají v Praze stavbu Vltavské filharmonie (zdroj: ČT24)
O Vltavské filharmonii jednala v těchto dnech v Praze více než dvacítka odborníků, dalších šedesát z celého světa se připojilo online. „Jsme v šedesátiprocentní rozpracovanosti, to znamená, že barák a design si sedá a noříme se do technických složitostí jak objektu, tak především lokality Vltavská,“ prozradil architekt a vedoucí projektového týmu Martin Krupauer.
Podobu budovy podle dánského studia inspirovala česká krajina, a především Vltava od jejích pramenů přes města, jimiž protéká, až po samotnou Prahu, její náměstí, ulice, náplavky i panoramata.
„Ačkoliv se jedná o místo takzvané vysoké kultury, chtěli bychom, aby bylo místem kultury všech lidí. Budova nemá jasnou přední a zadní část. Vyzve k cestě od řeky na samotný vrchol stavby, odkud můžete vidět Prahu. Měla by být otevřena všem návštěvníkům budovy,“ popisuje Vltavskou filharmonii architekt a partner Bjarke Ingels Group.
Jako kdysi Národní divadlo
Situace dle odborného týmu připomíná stavbu Národního divadla, které na konci devatenáctého století vznikalo v opomíjené zátopové oblasti. Příklady z celého světa dokazují, že právě kulturní dům dokáže změnit dějiny čtvrti a potažmo celého města. „Není v Praze místo, kde byste měli metro, autobus, tramvaj, taxík, koleje, koleje na letiště a řeku s lodí,“ připomíná Krupauer o lokalitě Vltavská.
„Vltavská filharmonie má obrovský potenciál město vystřelit o úroveň výš, jak v hudbě, tak i třeba v turistickém ruchu a ekonomice,“ nepochybuje náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček (STAN).
Výstavba nového kulturního centra u Vltavy je součástí proměny lokality Bubny-Zátory. Na místě, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice a kde bylo mimo jiné nákladové nádraží a překladové haly, Praha plánuje vznik čtvrti až pro 25 tisíc lidí.
Magistrát podle nedávného vyjádření náměstka primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) pracuje na ekonomickém modelu fungování filharmonie. Ten bude řešit přesné využití prostor nebo to, jestli město na provoz filharmonie zřídí zvláštní organizaci či společnost. Od toho se podle Pospíšila bude odvíjet i další postup ohledně financování stavby. Vedení magistrátu chce na stavbu získat státní příspěvek a zvažuje i zapojení soukromých investorů.
Deset miliard nestačí
Původně se počítalo s celkovými náklady ve výši necelých šesti miliard, poté byla suma navýšena na téměř deset miliard. Zvýšená cena oproti odhadu z loňského ledna je podle dokumentu, který loni v červnu schválili městští radní, dána zdražením stavebních prací a materiálů, originalitou vybraného návrhu nebo nárůstem podlahové plochy o patnáct procent.
Kromě nákladů na samotnou stavbu pak město navíc odhaduje, že bude muset investovat do dalších zásahů v okolí Vltavské, jako jsou úpravy nábřeží, vestibulu metra nebo dopravní řešení. Odhad bude podle dokumentu dále zpřesňován s tím, jak bude příprava projektu pokračovat. Záleží mimo jiné na řešení přilehlé komunikace, zda bude zahloubena pod novou budovu, nebo odkloněna, což by vyšlo levněji.
O stavbě Vltavské filharmonie a rozvoji okolního nevyužitého území se lidé více dozvědí v informačním centru, které plánuje otevřít koncem příštího roku. „Mělo by sloužit i jako vyhlídka na přilehlá staveniště a multifunkční prostor pro pořádaní akcí pro veřejnost jako výstavy, prezentace či dětské akce,“ uvedla mluvčí projektu Adéla Kovářová.
Hotovo má být v roce 2032
Stavba Vltavské filharmonie má podle harmonogramu začít v roce 2027 a hotovo má být o pět let později. V plánovaném areálu má působit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Česká filharmonie nebo hudební oddělení Městské knihovny v Praze.
Kulturní funkci doplní i kavárny, restaurace a obchodní prostory. Podle dřívějších informací se počítá se třemi sály – koncertním pro 1800 diváků, menším pro komorní hudbu s kapacitou pěti set míst a multifunkčním pro ostatní žánry a typy akcí, na něž může přijít až sedm stovek osob.
Ateliér Bjarke Ingels Group, který je autorem vítězného návrhu, vznikl po začátku nového milénia v Kodani pod vedením dánského architekta Bjarkeho Ingelse, pobočky má ale po celém světě.
Mnohé návrhy studia BIG jsou typické použitím průkopnických technologií a často vynikají popíráním konvencí. Je tomu tak třeba v případě Amager Bakke, spalovny odpadů v Kodani, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka či Lego House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice. Portfolio ateliéru zahrnuje návrhy obytných budov, muzeí nebo výstavních center.