Designéři si všímají rostoucího zájmu o art deco. Světu se představilo před sto lety v Paříži. Dekorativní styl dopřál luxusně působící design i těm, kteří si opravdový luxus nemohli dovolit. Návrat art deca spojují někteří znalci designu s podobností současné a tehdejší doby – érou Velkého Gatsbyho, ale později také obav a krize.
Art deco významně oprášila loňská olympiáda v Paříži. Poutal na ni plakát právě v tomto stylu. „Nechtěl jsem, aby to bylo něco nudného jako plakát jen s logem a datem, jak to obvykle bývá. Chtěl jsem vyprávět příběh. Chtěl jsem, aby to bylo hodně veselé, protože to bude obrovská party. Chtěl jsem, aby to bylo radostné,“ vysvětlil jeho autor Ugo Gattoni.
Na pestrobarevně vyvedeném výjevu se na jedno místo vešla Eiffelova věž, národní stadion, Seina i vlna připomínající Tahiti, které hostilo závod surfařů. „Je to plakát, který by měl fungovat za sto let,“ přál si jeho autor.
Jednoduchý luxus
Podobně jako po sto letech v současném designu a módě funguje art deco. To se prosazovalo ve dvacátých a třicátých letech minulého století, kdy vytvářelo přechod mezi secesí a funkcionalismem, kořeny mělo i v kubismu. Název byl až mnohem později odvozen od Mezinárodní výstavy dekorativního a průmyslového umění (Exposition Internationale des Arts Décoratifs et Industriels Modernes), která se konala v Paříži v roce1925 a kde se art deco poprvé šířeji představilo. Uznání se tehdy dostalo i art decu první republiky, neboť Československo obdrželo – po Francii – nejvíce cen.
Tento dekorativní styl chtěl vytvářet eleganci symbolizující bohatství a sofistikovanost. Zpočátku bylo art deco určeno především pro zámožnější část společnosti, ale získalo si postupně velkou oblibu u široké veřejnosti a díky sériové výrobě mohli mít doma na poličce kávový servis ve styl art deco i ti méně majetní.
Charakteristické jsou jednoduché, čisté tvary, jasné barvy, geometrické či stylizované ornamenty. A i při použití drahých materiálů jako zlato či slonovina odrážely předměty ve stylu art deco často obdiv k věcem vyráběným moderními stroji – důrazem na jednoduchost, opakování prvků, plošnost a zájmem o umělé materiály jako bakelit či železobeton. Dekorativní nápady vycházely i třeba z indiánských a egyptských motivů, což podporovala dobová popularita archeologie.
Art deco se uplatňovalo v užitém umění, interiérové tvorbě, módě i architektuře. Architektonickými doklady tohoto stylu jsou třeba Empire State Building v New Yorku nebo pražský palác Adria.
Art deco opět táhne, shodují se britští designéři
Současný design zaznamenává oživení zájmu o art deco. Od jeho vzniku uplynulo téměř století, ale tento dekorativní styl je opět v módě, psal loni mimo jiné britský list The Times.
„Bylo synonymem pro půvab a luxus, není divu, že nás to k němu znovu táhne,“ poznamenal Jamie Watkins z londýnského designérského studia Divine Savages. Spolu se svým partnerem Tomem Kennedym vytvořili třeba potisk Deco Martini, pohrávající si s motivy vějíře a koktejlové skleničky. Má vyvolat představu večírků ve stylu Velkého Gatsbyho, tedy románu Francise Scotta Fitzgeralda nabízejícího pohled na opulentní život zbohatlíků „jazzového věku“.
I vyhledávaná britská designérka Hollie Bowdenová vyjádřila pro The Standard potěšení, že „konečně povoluje svěrák nábytku z padesátých a šedesátých let, který držel designéry všude po světě“. Všímá si, že naopak roste zájem o investice do kousků ve stylu art deco či secese. V interiéru je doporučuje kombinovat s ocelí a sklem.
Beyoncé, Oppenheimer i Musk
Na americké kulturní scéně se loni sešel z více stran zájem o původem polskou, ale ve Francii žijící výtvarnici Tamaru de Lempickou, která tvořila ve stylu art deco. Na Broadwayi o ní vznikl muzikál a sanfranciské De Young Museum jí připravilo první plnohodnotnou retrospektivu ve Spojených státech. Navíc aukční síň Sotheby's uspořádala Lempické výstavu a prodej jejích děl.
Také v módě zažívá estetika dvacátých let renesanci. Na podzimních přehlídkách luxusních značek evokovaly toto období prodloužené chlapecké siluety, tvíd, peří, samet či perly. A celebrity jako Zendaya, Gigi Hadid, Beyoncé a Demi Lovato přenesly půvab art deco éry do současnosti účesy vytvarovanými na takzvaný bob nebo typické vlny, všímá si agentura AP.
Kritik umění a architektury Antonio Pacheco v článku pro The New York Review of Architecture upozorňuje, že art deco se objevuje všude možně: od kulis dobového dramatu Oppenheimer, které se stalo diváckým hitem a zároveň nejlepším filmem roku 2023 podle cen Oscar, až po vyjádření Elona Muska. Vlivný podnikatel předloni při změně sociální sítě Twitter na X prohlásil, že jestli má mít X k něčemu stylem nejblíže, „mělo by to být samozřejmě art deco“.
Vliv bouřlivější nálady, nebo složitější doby?
Pacheco zároveň zasazuje návrat art deca do širších souvislostí. Odkazuje na slova amerického průmyslového designéra Normana Bela Geddese z počátku třicátých let, tedy po vypuknutí velké hospodářské krize.
„Žijeme a pracujeme pod tlakem s obrovským výdejem energie. Cítíme, že život v naší době je naléhavější, složitější a nesourodější než kdykoli předtím,“ cituje Pacheco dojmy, které se sice vztahují k době před sto lety, ale jsou podle kritika „až děsivě povědomé“.
Také úvaha v magazínu Vogue se na comeback art deca pokouší podívat s odstupem. Přirovnání ale hledá nikoliv ve třicátých letech, nýbrž o desetiletí dříve. Nástup art deca se totiž kryje s uvolněním po konci první světové války, kdy se lidé chtěli bavit a také oslavovat pokrok a moderní výdobytky.
Současný trend pak magazín spojuje s „obecným posunem nálady“, která se promítla i do designu. Utlumila se už totiž postpandemická doba, kdy vkus ovlivňovala snaha vyrovnat stres okolního světa, a design proto tíhl k minimalismu, interiérům v béžové barvě a nábytku s měkkými křivkami. A art deco změně této nálady v „bouřlivější“ lépe odpovídá.
Zájem o technologie a budoucnost
Nicméně časopis Forbes psal už v roce 2020, tedy v časech pandemie , že designéři si všímají opětovného zájmu svých klientů o art deco. Forbes si tento trend potvrzoval v rozhovoru s Alessandrou Woodovou, historičkou designu, která zároveň působí i v praxi. Také ona má pro rostoucí zájem o art deco své vysvětlení.
„Možná, že dnešní interpretace art deco je paralelou k posedlosti naší kultury technologií a budoucností a naznačuje nově objevený zájem o drobný luxus v domácnosti. Nebo z kulturního hlediska toužíme po odvážných a dramatických prostorech, které by nahradily organický modernismus, jenž vládl trendům po celá léta,“ podělila se o svůj pohled v rozhovoru.
