Rekonstrukce Pragerových kostek je třeba, shodli se Hlaváček a Vladimir 518

Nahrávám video

Budovy v areálu Emauz v Praze nemají stále jasnou budoucnost, přestože jsou ve špatném stavu. Vedení Prahy tvrdí, že rekonstrukce je v plánu, nicméně v rozpočtu na příští rok se s penězi na obnovu nepočítá. „Čekáme na dotaci,“ vysvětil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) v Událostech, komentářích. S propagátorem československé poválečné architektury Vladimirem 518 se shodli, že zachování takzvaných Pragerových kostek je důležité.

Pragerovy kostky dostaly neoficiální název podle jejich architekta Karla Pragera, který tři administrativní budovy navrhl do zahrady Emauzského kláštera na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Po dokončení zde sídlil Projektový ústav výstavby Prahy, dnes areál využívá Institut plánování a rozvoje (IPR), který v místě zřídil i veřejnosti přístupné Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Architektonicky cenné budovy jsou ale ve špatném stavu, plánovaná rekonstrukce se stále odkládá. 

Vedení Prahy tvrdí, že dál počítá s rekonstrukcí. V rozpočtu na příští rok, který zastupitelstvo hlavního města ve čtvrtek schválilo, se ale s penězi na obnovu nepočítá. Čekat se má na řízení o dotaci. „Máme projekt, máme dohodu v koalici, že čekáme na dotaci, a budeme hledat úspory, abychom ten projekt mohli realizovat,“ upřesnil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj a územní plán a zároveň architekt a urbanista Petr Hlaváček.

Bourat se nebude

Ujistil, že úvahy o demolici jsou bezpředmětné. „Té budovy si všichni váží,“ uvedl. „Věřím, že k rekonstrukci dojde, že bude kvalitní, ale dnešní den (čvrtek) byl ve znamení toho, že se spojilo to, že to není v rozpočtu na rok 2025, s tím, že se to bude bourat, a proti tomu se úplně ostře ohrazuji.“

Ani rapper a výtvarník Vladimir 518, který se dlouhodobě věnuje rovněž československé architektuře od konce padesátých let do sametové revoluce, nepředpokládá, že by se kdy o zbourání Pragerových kostek uvažovalo. „Je to soubor budov úplně mimo diskusi, zda bourat, či nebourat. Je to ikona. A hlavně kontinuita té budovy je absolutně výjimečná. Byla navržená a provozována jako sídlo urbanistů a architektů a po padesáti letech jsou tam stále urbanisti a architekti,“ upozornil.

O prodeji se neuvažuje

V minulosti padla zmínka o možném prodeji. „Použil jsem téma prodeje v minulém volebním období, kdy jsme byli v podobné situaci a musel jsem náměstka pro finance a odbor rozpočtu přesvědčovat, že rekonstrukce je potřebná. Argumentoval jsem právě tím, že kdyby to bylo v soukromých rukách, tak by investice nebyla efektivní. V tom je možná stopa mého tehdejšího vyjádření, které mělo úplně jiný kontext,“ vysvětlil Hlaváček.

Na debatě, kterou hlasování o aktuálním rozpočtu v souvislosti s rekonstrukcí Pragerových kostek vyvolalo, považuje za pozitivní, že tolik lidí vnímá kvalitu architektury z normalizační doby. „Jsem rád, že si takhle veřejně potvrzujeme věci a statusy, protože je důležité veřejně přislíbit a potvrdit, že máme společný cíl,“ dodal Vladimir 518. Obecně je podle něj třeba najít způsob, jak pracovat s poválečnými budovami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Policie ukázala záznam útěku zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie ve čtvrtek zveřejnila záznam z kamery, který zachycuje útěk pachatele po úterní krádeži lebky sv. Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty chce policie zařadit do celosvětové databáze odcizených předmětů.
před 53 mminutami

Na Eurovizi vystoupí Daniel Žižka. Zaujmout chce písní o životních křižovatkách

Mezinárodní písňová soutěž Eurovize vyhlíží ve čtvrtek večer druhé semifinále. V něm vystoupí i zástupce Česka Daniel Žižka. Finále sedmdesátého ročníku klání je pak naplánováno na 16. května, stejně jako předchozí kola ho hostí Vídeň. I letošní Eurovizi vysílá v přímém přenosu Česká televize.
před 58 mminutami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 4 hhodinami

Svět knihy se věnuje krimi, přivítá nobelistu Gurnaha či dříve vězněného Sansala

Začíná mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha. Dorazí nositel Nobelovy ceny Abdulrazak Gurnah nebo donedávna vězněný Boualem Sansal. Hlavním tématem je Historie a Evropa, program se soustředí také na krimi. Svůj stánek má na pražském Výstavišti i Edice ČT.
před 5 hhodinami

NS: K organizaci živé produkce je nutný souhlas nositelů autorských práv

Nejvyšší soud vyložil rozhodnutí o tom, koho lze považovat za provozovatele živého provedení díla podle autorského zákona. Podle rozhodnutí musí mít faktický organizátor živé kulturní produkce souhlas nositelů autorských práv, jinak odpovídá za neoprávněné užití díla a je povinen vydat bezdůvodné obohacení. Rozhodnutí souvisí se sporem o produkci Divadla Járy Cimrmana a potvrzuje úspěch Filipa Smoljaka, jehož otec Ladislav je spoluautorem her.
před 7 hhodinami

VideoPadesát let po operaci v Entebbe o ní vychází česky kniha Ida Netanjahua

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.
před 19 hhodinami

Peníze, vandalství, či sekta? Motiv krádeže lebky svaté Zdislavy je nejasný

Lebka svaté Zdislavy byla v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí uložena téměř sto dvacet let, než ji neznámý pachatel v úterý ukradl. Církevním představitelům a znalcům sakrálního umění není příliš jasné, co mohlo někoho k takovému činu vést. Mluví každopádně o ztrátě relikvie s velkou duchovní a historickou hodnotou.
před 23 hhodinami

Režisérek v hlavní soutěži festivalu v Cannes přibývá, letošní ročník ale zaostává

O Zlatou palmu se letos uchází pět režisérek z celkem dvaadvaceti vybraných filmů. Jejich zastoupení v soutěži přitom v posledních dvaceti letech stabilně roste.
včera v 15:53
Načítání...