Rekonstrukce Pragerových kostek je třeba, shodli se Hlaváček a Vladimir 518

Nahrávám video
Události, komentáře o osudu Pragerových kostek
Zdroj: ČT24

Budovy v areálu Emauz v Praze nemají stále jasnou budoucnost, přestože jsou ve špatném stavu. Vedení Prahy tvrdí, že rekonstrukce je v plánu, nicméně v rozpočtu na příští rok se s penězi na obnovu nepočítá. „Čekáme na dotaci,“ vysvětil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) v Událostech, komentářích. S propagátorem československé poválečné architektury Vladimirem 518 se shodli, že zachování takzvaných Pragerových kostek je důležité.

Pragerovy kostky dostaly neoficiální název podle jejich architekta Karla Pragera, který tři administrativní budovy navrhl do zahrady Emauzského kláštera na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Po dokončení zde sídlil Projektový ústav výstavby Prahy, dnes areál využívá Institut plánování a rozvoje (IPR), který v místě zřídil i veřejnosti přístupné Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Architektonicky cenné budovy jsou ale ve špatném stavu, plánovaná rekonstrukce se stále odkládá. 

Vedení Prahy tvrdí, že dál počítá s rekonstrukcí. V rozpočtu na příští rok, který zastupitelstvo hlavního města ve čtvrtek schválilo, se ale s penězi na obnovu nepočítá. Čekat se má na řízení o dotaci. „Máme projekt, máme dohodu v koalici, že čekáme na dotaci, a budeme hledat úspory, abychom ten projekt mohli realizovat,“ upřesnil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj a územní plán a zároveň architekt a urbanista Petr Hlaváček.

Bourat se nebude

Ujistil, že úvahy o demolici jsou bezpředmětné. „Té budovy si všichni váží,“ uvedl. „Věřím, že k rekonstrukci dojde, že bude kvalitní, ale dnešní den (čvrtek) byl ve znamení toho, že se spojilo to, že to není v rozpočtu na rok 2025, s tím, že se to bude bourat, a proti tomu se úplně ostře ohrazuji.“

Ani rapper a výtvarník Vladimir 518, který se dlouhodobě věnuje rovněž československé architektuře od konce padesátých let do sametové revoluce, nepředpokládá, že by se kdy o zbourání Pragerových kostek uvažovalo. „Je to soubor budov úplně mimo diskusi, zda bourat, či nebourat. Je to ikona. A hlavně kontinuita té budovy je absolutně výjimečná. Byla navržená a provozována jako sídlo urbanistů a architektů a po padesáti letech jsou tam stále urbanisti a architekti,“ upozornil.

O prodeji se neuvažuje

V minulosti padla zmínka o možném prodeji. „Použil jsem téma prodeje v minulém volebním období, kdy jsme byli v podobné situaci a musel jsem náměstka pro finance a odbor rozpočtu přesvědčovat, že rekonstrukce je potřebná. Argumentoval jsem právě tím, že kdyby to bylo v soukromých rukách, tak by investice nebyla efektivní. V tom je možná stopa mého tehdejšího vyjádření, které mělo úplně jiný kontext,“ vysvětlil Hlaváček.

Na debatě, kterou hlasování o aktuálním rozpočtu v souvislosti s rekonstrukcí Pragerových kostek vyvolalo, považuje za pozitivní, že tolik lidí vnímá kvalitu architektury z normalizační doby. „Jsem rád, že si takhle veřejně potvrzujeme věci a statusy, protože je důležité veřejně přislíbit a potvrdit, že máme společný cíl,“ dodal Vladimir 518. Obecně je podle něj třeba najít způsob, jak pracovat s poválečnými budovami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
14:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 9 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 12 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
včera v 17:31

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
včera v 17:22

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
včera v 15:42

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30
Načítání...