Rekonstrukce Pragerových kostek je třeba, shodli se Hlaváček a Vladimir 518

24 minut
Události, komentáře o osudu Pragerových kostek
Zdroj: ČT24

Budovy v areálu Emauz v Praze nemají stále jasnou budoucnost, přestože jsou ve špatném stavu. Vedení Prahy tvrdí, že rekonstrukce je v plánu, nicméně v rozpočtu na příští rok se s penězi na obnovu nepočítá. „Čekáme na dotaci,“ vysvětil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) v Událostech, komentářích. S propagátorem československé poválečné architektury Vladimirem 518 se shodli, že zachování takzvaných Pragerových kostek je důležité.

Pragerovy kostky dostaly neoficiální název podle jejich architekta Karla Pragera, který tři administrativní budovy navrhl do zahrady Emauzského kláštera na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Po dokončení zde sídlil Projektový ústav výstavby Prahy, dnes areál využívá Institut plánování a rozvoje (IPR), který v místě zřídil i veřejnosti přístupné Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Architektonicky cenné budovy jsou ale ve špatném stavu, plánovaná rekonstrukce se stále odkládá. 

Vedení Prahy tvrdí, že dál počítá s rekonstrukcí. V rozpočtu na příští rok, který zastupitelstvo hlavního města ve čtvrtek schválilo, se ale s penězi na obnovu nepočítá. Čekat se má na řízení o dotaci. „Máme projekt, máme dohodu v koalici, že čekáme na dotaci, a budeme hledat úspory, abychom ten projekt mohli realizovat,“ upřesnil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj a územní plán a zároveň architekt a urbanista Petr Hlaváček.

Bourat se nebude

Ujistil, že úvahy o demolici jsou bezpředmětné. „Té budovy si všichni váží,“ uvedl. „Věřím, že k rekonstrukci dojde, že bude kvalitní, ale dnešní den (čvrtek) byl ve znamení toho, že se spojilo to, že to není v rozpočtu na rok 2025, s tím, že se to bude bourat, a proti tomu se úplně ostře ohrazuji.“

Ani rapper a výtvarník Vladimir 518, který se dlouhodobě věnuje rovněž československé architektuře od konce padesátých let do sametové revoluce, nepředpokládá, že by se kdy o zbourání Pragerových kostek uvažovalo. „Je to soubor budov úplně mimo diskusi, zda bourat, či nebourat. Je to ikona. A hlavně kontinuita té budovy je absolutně výjimečná. Byla navržená a provozována jako sídlo urbanistů a architektů a po padesáti letech jsou tam stále urbanisti a architekti,“ upozornil.

O prodeji se neuvažuje

V minulosti padla zmínka o možném prodeji. „Použil jsem téma prodeje v minulém volebním období, kdy jsme byli v podobné situaci a musel jsem náměstka pro finance a odbor rozpočtu přesvědčovat, že rekonstrukce je potřebná. Argumentoval jsem právě tím, že kdyby to bylo v soukromých rukách, tak by investice nebyla efektivní. V tom je možná stopa mého tehdejšího vyjádření, které mělo úplně jiný kontext,“ vysvětlil Hlaváček.

Na debatě, kterou hlasování o aktuálním rozpočtu v souvislosti s rekonstrukcí Pragerových kostek vyvolalo, považuje za pozitivní, že tolik lidí vnímá kvalitu architektury z normalizační doby. „Jsem rád, že si takhle veřejně potvrzujeme věci a statusy, protože je důležité veřejně přislíbit a potvrdit, že máme společný cíl,“ dodal Vladimir 518. Obecně je podle něj třeba najít způsob, jak pracovat s poválečnými budovami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rozeznal, že příčinou války je poslušnost, říká autorka esejů o Haškovi

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšly před více než sto lety a dodnes zůstávají zásadním románem české literatury. Spisovatelka Sylvie Richterová se zkoumání díla a osobnosti Jaroslava Haška věnuje dekády. Její eseje teď vyšly knižně pod titulem Humor jako zvláštní rozměr vědomí.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Batolata mají své první divadlo v Česku, na představení můžou i jinam

Nedaleko pražského Kačerova začalo fungovat první divadlo pro batolata v Česku. Prostor nazvaný KUK chce střídat inscenace pro nejmenší diváky s hernou. Pro děti ve věku 0+ hrají i jiné tuzemské scény, i když jejich repertoár necílí primárně na batolata. V kladenském divadle vedlo jedno takové představení dokonce ke sporům.
5. 6. 2025

Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.
5. 6. 2025
Načítání...