Rekonstrukce Pragerových kostek je třeba, shodli se Hlaváček a Vladimir 518

24 minut
Události, komentáře o osudu Pragerových kostek
Zdroj: ČT24

Budovy v areálu Emauz v Praze nemají stále jasnou budoucnost, přestože jsou ve špatném stavu. Vedení Prahy tvrdí, že rekonstrukce je v plánu, nicméně v rozpočtu na příští rok se s penězi na obnovu nepočítá. „Čekáme na dotaci,“ vysvětil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) v Událostech, komentářích. S propagátorem československé poválečné architektury Vladimirem 518 se shodli, že zachování takzvaných Pragerových kostek je důležité.

Pragerovy kostky dostaly neoficiální název podle jejich architekta Karla Pragera, který tři administrativní budovy navrhl do zahrady Emauzského kláštera na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Po dokončení zde sídlil Projektový ústav výstavby Prahy, dnes areál využívá Institut plánování a rozvoje (IPR), který v místě zřídil i veřejnosti přístupné Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Architektonicky cenné budovy jsou ale ve špatném stavu, plánovaná rekonstrukce se stále odkládá. 

Vedení Prahy tvrdí, že dál počítá s rekonstrukcí. V rozpočtu na příští rok, který zastupitelstvo hlavního města ve čtvrtek schválilo, se ale s penězi na obnovu nepočítá. Čekat se má na řízení o dotaci. „Máme projekt, máme dohodu v koalici, že čekáme na dotaci, a budeme hledat úspory, abychom ten projekt mohli realizovat,“ upřesnil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj a územní plán a zároveň architekt a urbanista Petr Hlaváček.

Bourat se nebude

Ujistil, že úvahy o demolici jsou bezpředmětné. „Té budovy si všichni váží,“ uvedl. „Věřím, že k rekonstrukci dojde, že bude kvalitní, ale dnešní den (čvrtek) byl ve znamení toho, že se spojilo to, že to není v rozpočtu na rok 2025, s tím, že se to bude bourat, a proti tomu se úplně ostře ohrazuji.“

Ani rapper a výtvarník Vladimir 518, který se dlouhodobě věnuje rovněž československé architektuře od konce padesátých let do sametové revoluce, nepředpokládá, že by se kdy o zbourání Pragerových kostek uvažovalo. „Je to soubor budov úplně mimo diskusi, zda bourat, či nebourat. Je to ikona. A hlavně kontinuita té budovy je absolutně výjimečná. Byla navržená a provozována jako sídlo urbanistů a architektů a po padesáti letech jsou tam stále urbanisti a architekti,“ upozornil.

O prodeji se neuvažuje

V minulosti padla zmínka o možném prodeji. „Použil jsem téma prodeje v minulém volebním období, kdy jsme byli v podobné situaci a musel jsem náměstka pro finance a odbor rozpočtu přesvědčovat, že rekonstrukce je potřebná. Argumentoval jsem právě tím, že kdyby to bylo v soukromých rukách, tak by investice nebyla efektivní. V tom je možná stopa mého tehdejšího vyjádření, které mělo úplně jiný kontext,“ vysvětlil Hlaváček.

Na debatě, kterou hlasování o aktuálním rozpočtu v souvislosti s rekonstrukcí Pragerových kostek vyvolalo, považuje za pozitivní, že tolik lidí vnímá kvalitu architektury z normalizační doby. „Jsem rád, že si takhle veřejně potvrzujeme věci a statusy, protože je důležité veřejně přislíbit a potvrdit, že máme společný cíl,“ dodal Vladimir 518. Obecně je podle něj třeba najít způsob, jak pracovat s poválečnými budovami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 2 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...