Diskusi vzbudila rekonstrukce obchodního domu Máj v Praze, schyluje se k bourání obchodního domu Prior v Brně a mluví se také o potřebě opravy hotelu a vysílače na Ještědu. Všechny tyto stavby vznikly v časech normalizace, a bývají proto vnímány s despektem. „Jsou buď dobré, nebo špatné,“ uvedl architekt Václav Aulický hlavní kritérium, kterým by se při jejich hodnocení mělo řídit.
Václav Aulický byl mimo jiné spoluautorem komplexu Transgas v centru Prahy, který byl nedávno zbourán. Patřil k takzvaným brutalistním památkám, stejně jako třeba obchodní dům Prior v Brně, který rovněž čeká demolice. Vznikly v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
Podobné stavby podle Aulického doplácejí neprávem na dobu svého vzniku. „Ty stavby nejsou ani komunistické, ani socialistické. Vznikly v nějaké době a jsou buď dobré, nebo špatné,“ míní.
Při úvahách o další budoucnosti takových budov je podle něho třeba rozlišovat, o jakou stavbu jde. A neplést si mínění jednotlivců, „co se mně líbí, nebo nelíbí“, s objektivitou, kterou by měly zajistit rozhodující orgány státní správy.
„Nedívám se na záměry developerů a podnikatelů, že oni jsou příčinou. Mají své zájmy, musejí investovat peníze, musí jim to něco vynést, ale od toho máme ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, stavební úřady a tak dále, kde se rozhoduje, jestli je ta stavba natolik hodnotná, že se má zbourat nebo předělat, nebo ne,“ říká Aulický.
Obchodní dům má vyhovět měnícím se potřebám
K památkám ze sedmdesátých let, které se podařilo uchovat, patří obchodní dům Máj na pražské Národní třídě, který se nedávno otevřel po rekonstrukci. Nová podoba interiérů se stala terčem kritiky, když si vysloužila přirovnání ke kasinu či cirkusu. Kontroverze budí rovněž pohyblivé sochy od Davida Černého umístěné na budově zvenčí. Jsou kombinací motýlů a stíhaček.
„Obchodní dům je bedýnka na obchod a měl by umět vyhovět klidně i každý rok jiným potřebám. Mění se zájmy, a ten objekt musí být udělaný tak, aby to unesl. A obchodní dům Máj to určitě unese, že se to zatraktivní, jak někdo říká, pouťově, to je vnitřek, ale venek je zachovaný, to je důležité,“ podotýká Aulický.
K objektům Davida Černého podotýká, že mnoho jeho věcí se mu líbí. Koneckonců po Aulického nejznámější stavbě, tedy žižkovské věži, „šplhají“ obří mimina právě od tohoto umělce.
Z památek z dob socialismu se v posledních dnech znovu mluví o potřebě opravy horského hotelu a vysílače na Ještědu, které slouží od začátku sedmdesátých let. Aulický připomíná, že to je třeba při rekonstrukci zohlednit. „Mělo by být zachováno do důsledku všechno, včetně Binarova interiéru, nejen Hubáčkova a Patrmanova samotného objektu,“ upozorňuje architekt. Památka na Ještědu potřebuje kompletní rekonstrukci včetně infrastruktury. Náklady na rekonstrukci podle odhadu projektantů přesáhnou půl miliardy korun.
