Majitel souboru Transgas na pražské Vinohradské třídě může budovy zbourat. Proti rozhodnutí o demolici se totiž nikdo neodvolal, uvedla mluvčí Prahy 2 Lenka Prokopová. Firma HB Reavis, které komplex patří, chce na místě vybudovat několik nových staveb. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků.
Proti demolici Transgasu se nikdo neodvolal, budovy mohou jít k zemi
„Do dnešního dne (1. února) nepřišlo na odbor výstavby Úřadu městské části Praha 2 žádné odvolání ve věci odstranění bývalého areálu Transgas. Proto si stavebník vyzvedl ověřenou projektovou dokumentaci a nechal si vyznačit právní moc na rozhodnutí s datem 29. 1. 2019,“ sdělila Prokopová.
Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Ta vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával dalších několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování.
GALERIE
Soubor budov Transgasu na Vinohradské třídě je architektonický unikát a perla brutalismu. Hrozí mu však demolice.
O povolení k demolici požádal majitel budov loni v červenci. V dokumentech uvedl, že odstraní oba věžovité objekty, budovu dispečinku, obchody i někdejší fontánu a podzemní kolektory areálu. Stavby mezi ulicemi Vinohradská, Rubešova a Římská mají být zbourané do dvou let.
Na lukrativním pozemku chce společnost HB Reavis stavět budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. „Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad,“ uvedla dříve společnost s tím, že stavět by se mohlo do roka od demolice.
Za Transgas bojovali i historici umění
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek nad Václavským náměstím a pod budovou Českého rozhlasu. Jeho demolici se v minulosti snažil zabránit Klub za starou Prahu, který usiloval o to, aby Transgas prohlásilo ministerstvo kultury za kulturní památku; to se však nestalo.
Ministerstvo to odůvodnilo mimo jiné tím, že brutalistické budovy z týmu architekta Václava Aulického jsou nevhodně začleněny do okolí a domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo obchodního domu Kotva významným příkladem brutalismu.
GALERIE
Z reprezentativních interiérů Transgasu přežilo do dnešních dnů jen několik původních prvků.
Podle ministerstva jsou „detaily staveb, fasád a zábradlí mimo lidské měřítko“ a v areálu se „neudála žádná významná kulturněhistorická událost“. „Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem. Architektonické kvality stávající budovy nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky,“ stálo v rozhodnutí resortu.
Proti tomu se ale v roce 2017 ohradili historikové umění. Svérázné domy na Vinohradské třídě postavené ve stylu brutalismu jsou podle vedoucích kateder dějin umění výjimečnými stavbami a budova, která je má nahradit, běžným utilitárním kancelářským objektem.
„Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí neprohlásit budovu Transgasu za kulturní památku bylo velmi nešťastné a bude s odstupem doby hodnoceno jako velká chyba,“ stálo v otevřeném dopise adresovaném ministrovi kultury, který v roce 2017 podepsali vedoucí kateder a ústavů dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Akademie výtvarných umění, Univerzity Palackého a UMPRUM.
Zastánci budovy ji hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.
- Soubor tří staveb stojí v dolní části Vinohradské ulice v sousedství budovy Českého rozhlasu a je ohraničen ulicemi Římská a Rubešova. Stavbě musely ustoupit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.
- Dominantou komplexu je vysutá obdélná budova ústředny dispečinku obložená izolací z dlažebních kostek. Výrazné je také použití plynovodního potrubí, které vytváří tunelové spojení všech tří budov a které je také použito místo zábradlí.
- V zahloubeném rohu parteru při Římské ulici byla kašna s motivem levitující koule, kterou navrhl Ivo Loos.
- Dodnes se zachovala část reprezentativních interiérů, na nichž Loos spolupracoval s architektem Janem Fišerem.
- V budovách, které jsou částí odborníků i veřejnosti považované za jedny z nejošklivějších v Praze, byl svého času umístěn nejmodernější počítač v tehdejším Československu. Známé jsou také z filmu Vesničko má středisková, kde si zahrály sídlo firmy Dřevoplech.