Přípravy na Expo 2025 provázely potíže, prodražila se i stavba českého pavilonu

3 minuty
Události: Český pavilon na Expo 2025
Zdroj: ČT24

Přípravy mezinárodní výstavy Expo v japonské Ósace se blíží do finále. V sobotu bude slavnostní zahájení a v neděli se brány otevřou návštěvníkům. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že všechno jde podle plánu, přestože stavby pavilonů provázely prodlevy a rostoucí náklady. Potíže se nevyhnuly ani tomu českému.

Zatímco mnoho zemí ukazuje moderní technologie a inovace, umělou inteligenci, humanoidní roboty, český pavilon sází na to, co se v Japonsku osvědčilo a je dobře známé už dlouho – na sklo a Alfonse Muchu.

Mise navazuje na československý úspěch na Expo v Ósace v roce 1970. Tentokrát je hlavní ozdobou přímo pavilon – dřevěná konstrukce se skleněnou fasádou a spirálovou cestou místo hlavního sálu. „Tvar spirály má symbolizovat společenský nebo osobnostní rozvoj, cestu nahoru za vzděláním, vitalitou, sebevzděláním a společenský vývoj,“ přibližuje architekt a autor pavilonu Michal Gabaš.

Za osm měsíců ho postavila japonská firma z českého dřeva a skla. „Bylo hodně požadavků na požární bezpečnost, kdy jsme museli dřevo obalit sádrokartonem a stropy natírat protipožárním nátěrem. Požadavky byly dost extrémní. V Evropě se s tím nepotkáte,“ vysvětluje Gabaš.

Kvůli nárokům úřadů stavbu provázela nejistota, protahovala se a prodražovala. „Víme orientačně, že se budeme pohybovat někde do 250 milionů korun,“ sdělil generální komisař české účasti na Expo Ondřej Soška. Stát řeší, jestli se bude rozpočet navyšovat a o kolik. „S dodavatelem jednáme. Je to složitější věc, jsou tam nějaké vícepráce. Samozřejmě dodržíme všechny závazky,“ ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Hlavním prvkem interiéru pavilonu je cesta se skleněnými sochami designéra Ronyho Plesla, která čerpá z filozofie umění Alfonse Muchy. Vše doprovodí kulturní program včetně hudby a divadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 16 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...