Sklo

Přípravy mezinárodní výstavy Expo v japonské Ósace se blíží do finále. V sobotu bude slavnostní zahájení a v neděli se brány otevřou návštěvníkům. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že všechno jde podle plánu, přestože stavby pavilonů provázely prodlevy a rostoucí náklady. Potíže se nevyhnuly ani tomu českému.

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.

Na střední odborné škole v Třeboni roste zájem o sklářský obor. Studenti se tady učí všeobecné práci se sklem. Pokud ale chtějí získat praxi přímo ve sklárnách, míří často na sever Čech. Vyhlášená sklárna v Chlumu u Třeboně totiž svůj provoz už dávno ukončila. O absolventy sklářského oboru je ale v Česku i v zahraničí zájem.

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.

Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Ve čtvrtek o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.

Na internetu přibývá podvodů s prodejem drahých kamenů, celníci místo nich v zásilkách odhalují například broušené sklo. Kupujícího může varovat podezřele nízká cena. Česko je také jedna ze sedmi zemí EU, kudy mohou vstoupit na trh surové diamanty ze třetích zemí – přísně se u nich kontroluje jejich původ i to, jak s nimi majitel naloží. Celně kriminalistickým pracovištěm projdou jednotky surových diamantů ročně, nejčastěji z afrických států, jako je Sierra Leone nebo Kongo.

Sklářská díla čtyřiceti osmi umělců z regionu vystavuje galerie Nisa Factory v Jablonci nad Nisou. Záměrem je vytvořit novou tradici v prezentaci místní sklářské tvorby a pořádat takovou přehlídku jednou za tři roky.

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat.

Pro oceňovanou architektku Evu Jiřičnou je důležité mít úctu k historickým stavbám, ale také se nebát je přetvářet a přidávat prvky, které jsou užitečné pro naši dobu. Uvedla to v Interview ČT24, kde také vysvětlila svou fascinaci sklem, materiálem typickým pro její stavby, a vyjádřila důvěru v mladou generaci architektů. Česká architektura je podle ní na cestě k velkému úspěchu.

Sklenářů v Česku je čím dál méně. Je to znát například třeba na Vysočině – sklenářství zavřeli v Pelhřimově, v listopadu končí hned dvě provozovny v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. Zakázek mají dost, ale často jsou už v důchodu a nástupce hledají marně. A zájem není ani o učební obor sklenář – na jediné škole, kde ho vyučují, chodí do tří ročníků jen deset žáků.

Výjimečná kombinace předmětů ze skla a keramiky tvoří jádro raně středověkého pokladu, který se podařilo objevit před dvěma roky v Hostimi u Berouna. Teď vědci představili výsledky rekonstrukce těchto předmětů a zkusili odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Absolutním vítězem cen Czech Grand Design 2023 se v neděli stal Jan Plecháč, titul Grand designér roku získal za svou vázu Abyss, vázy Harmonic a za kolekci váz a nápojového skla Duše lesa, které navrhl pro sklárnu Moser. Do síně slávy českého designu vstoupil in memoriam designér Jiří Jiroutek (1928 až 2023), který se zapsal do historie českého designu ikonickou kolekcí nábytku U-450.

Sklárna v Květné, která je součástí obce Strání na Uherskohradišťsku, změnila majitele. Jejím novým majoritním vlastníkem se stal český průmyslový a realitní holding AF Group, potvrdil generální ředitel sklárny Marek Mikláš. Nový majitel podle něj ve sklárně zachová ruční výrobu skla, byť zpočátku v omezeném rozsahu. Bývalý majitel, kterým byla společnost Cerva Bohemia, ji plánoval na konci ledna po 230 letech kvůli růstu cen energií ukončit. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Téměř po 230 letech skončí ruční výroba skla v Květné na Uherskohradišťsku. Důvodem je podle ředitele firmy nárůst cen energií a pokles poptávky. Většina z téměř devadesáti zaměstnanců přijde o práci. Výroba by měla skončit k poslednímu lednu.

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně slaví 150 let a hlavním bodem programu oslav je výstava Made by Fire, jedna z největších prezentací českého autorského skla, keramiky a porcelánu v novodobé historii. Otevírá také otázky udržitelnosti a produkce odpadu, a s tím souvisí střepy.

České sklářství výrazně zasáhla koronavirová pandemie. Některé firmy ukončily provoz, jiné se musely přeorientovat na novou klientelu po útlumu zájmu arabského a čínského trhu. V roce 2022 se sklářské pece ještě nestačily naplno rozjet a už jejich majitelé čelili vysokým cenám energií – především plynu. Dnes se už ale čeští skláři se svými výrobky opět vracejí na světové trhy. V sobotu například vyrazili do Benátek na mezinárodní festival sklářského umění Venice Glass Week.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Mrazivá cesta tramvají zasněženým New Yorkem stála před 120 lety za vynálezem zařízení, které se stalo nedílnou součástí dopravních prostředků a dodnes řidičům umožňuje bezproblémovou jízdu navzdory silnému dešti či vánici. Nápad na výrobu stěrače dostala v lednu 1903 Američanka Mary Andersonová, a i když se její vynález později rozšířil po celém světě, ona sama na patentu nevydělala ani cent. Stejně jako řada dalších vynálezců totiž trochu předběhla dobu – a objevila zařízení, které svět ještě tak úplně nepotřeboval.

Co zajímavého se za poslední tři roky objevilo v užitkovém skle a bižuterii v Česku, ukazuje Mezinárodní trienále skla a bižuterie Jablonec 2023. Akce se koná v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie až do dubna příštího roku. Trienále navazuje na tradici slavných bižuterních výstav z druhé poloviny minulého století. Vedle trendu v designu a umění je tématem letošního ročníku také udržitelná produkce.

Dvě neobvyklé zastávky nově stojí na příjezdu do Kamenického Šenova. Severočeské město proslulé sklářským řemeslem připomíná i tímto způsobem téměř tři sta let starou tradici – čekárny na autobusových zastávek nechalo zhotovit ze skla. Celkem je takových v Šenově už osm.

Odborníci v úterý sejmuli z pražského Staroměstského orloje tři sochy apoštolů, které loni poškodil jeden z návštěvníků města. Sochy svatého Tomáše, Matěje a Judy Tadeáše převezmou restaurátoři. Oprava by měla trvat několik týdnů až měsíc, uvedla Mariana Nesnídalová, jednatelka hodinářské firmy L. Hainz, která se o orloj stará. Orloj bude nadále fungovat, pouze namísto tří apoštolů budou prázdná místa. Dřevěné sochy vznikly po druhé světové válce.

Pohřby bez obřadů jsou čím dál častější, stejně tak lze pozorovat ústup funerálního umění. O jeho návrat usiluje projekt Glaz Bridge, který oslovil výtvarné umělce různého zaměření se stejným zadáním: vytvořit pohřební urnu ze skla. Výslednou kolekci pod názvem Skleněná duše vystavuje nyní Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Na dubnovém design weeku v italském Miláně budou zastoupeni i čeští designéři a výrobci. Projekt Made by Fire podle Moravské galerie v Brně, která projekt ve spolupráci s festivalem Designblok připravila, ukáže největší výběr českého skla, porcelánu a keramiky na milánské přehlídce v novodobé historii Česka. Vedle prezentace tuzemské produkce a umu slouží výběr rovněž k zamyšlení nad směřováním českého designu a sklářského průmyslu.