Sklo

Pro oceňovanou architektku Evu Jiřičnou je důležité mít úctu k historickým stavbám, ale také se nebát je přetvářet a přidávat prvky, které jsou užitečné pro naši dobu. Uvedla to v Interview ČT24, kde také vysvětlila svou fascinaci sklem, materiálem typickým pro její stavby, a vyjádřila důvěru v mladou generaci architektů. Česká architektura je podle ní na cestě k velkému úspěchu.

Sklenářů v Česku je čím dál méně. Je to znát například třeba na Vysočině – sklenářství zavřeli v Pelhřimově, v listopadu končí hned dvě provozovny v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. Zakázek mají dost, ale často jsou už v důchodu a nástupce hledají marně. A zájem není ani o učební obor sklenář – na jediné škole, kde ho vyučují, chodí do tří ročníků jen deset žáků.

Výjimečná kombinace předmětů ze skla a keramiky tvoří jádro raně středověkého pokladu, který se podařilo objevit před dvěma roky v Hostimi u Berouna. Teď vědci představili výsledky rekonstrukce těchto předmětů a zkusili odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Absolutním vítězem cen Czech Grand Design 2023 se v neděli stal Jan Plecháč, titul Grand designér roku získal za svou vázu Abyss, vázy Harmonic a za kolekci váz a nápojového skla Duše lesa, které navrhl pro sklárnu Moser. Do síně slávy českého designu vstoupil in memoriam designér Jiří Jiroutek (1928 až 2023), který se zapsal do historie českého designu ikonickou kolekcí nábytku U-450.

Sklárna v Květné, která je součástí obce Strání na Uherskohradišťsku, změnila majitele. Jejím novým majoritním vlastníkem se stal český průmyslový a realitní holding AF Group, potvrdil generální ředitel sklárny Marek Mikláš. Nový majitel podle něj ve sklárně zachová ruční výrobu skla, byť zpočátku v omezeném rozsahu. Bývalý majitel, kterým byla společnost Cerva Bohemia, ji plánoval na konci ledna po 230 letech kvůli růstu cen energií ukončit. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Téměř po 230 letech skončí ruční výroba skla v Květné na Uherskohradišťsku. Důvodem je podle ředitele firmy nárůst cen energií a pokles poptávky. Většina z téměř devadesáti zaměstnanců přijde o práci. Výroba by měla skončit k poslednímu lednu.

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně slaví 150 let a hlavním bodem programu oslav je výstava Made by Fire, jedna z největších prezentací českého autorského skla, keramiky a porcelánu v novodobé historii. Otevírá také otázky udržitelnosti a produkce odpadu, a s tím souvisí střepy.

České sklářství výrazně zasáhla koronavirová pandemie. Některé firmy ukončily provoz, jiné se musely přeorientovat na novou klientelu po útlumu zájmu arabského a čínského trhu. V roce 2022 se sklářské pece ještě nestačily naplno rozjet a už jejich majitelé čelili vysokým cenám energií – především plynu. Dnes se už ale čeští skláři se svými výrobky opět vracejí na světové trhy. V sobotu například vyrazili do Benátek na mezinárodní festival sklářského umění Venice Glass Week.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Mrazivá cesta tramvají zasněženým New Yorkem stála před 120 lety za vynálezem zařízení, které se stalo nedílnou součástí dopravních prostředků a dodnes řidičům umožňuje bezproblémovou jízdu navzdory silnému dešti či vánici. Nápad na výrobu stěrače dostala v lednu 1903 Američanka Mary Andersonová, a i když se její vynález později rozšířil po celém světě, ona sama na patentu nevydělala ani cent. Stejně jako řada dalších vynálezců totiž trochu předběhla dobu – a objevila zařízení, které svět ještě tak úplně nepotřeboval.

Co zajímavého se za poslední tři roky objevilo v užitkovém skle a bižuterii v Česku, ukazuje Mezinárodní trienále skla a bižuterie Jablonec 2023. Akce se koná v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie až do dubna příštího roku. Trienále navazuje na tradici slavných bižuterních výstav z druhé poloviny minulého století. Vedle trendu v designu a umění je tématem letošního ročníku také udržitelná produkce.

Dvě neobvyklé zastávky nově stojí na příjezdu do Kamenického Šenova. Severočeské město proslulé sklářským řemeslem připomíná i tímto způsobem téměř tři sta let starou tradici – čekárny na autobusových zastávek nechalo zhotovit ze skla. Celkem je takových v Šenově už osm.

Odborníci v úterý sejmuli z pražského Staroměstského orloje tři sochy apoštolů, které loni poškodil jeden z návštěvníků města. Sochy svatého Tomáše, Matěje a Judy Tadeáše převezmou restaurátoři. Oprava by měla trvat několik týdnů až měsíc, uvedla Mariana Nesnídalová, jednatelka hodinářské firmy L. Hainz, která se o orloj stará. Orloj bude nadále fungovat, pouze namísto tří apoštolů budou prázdná místa. Dřevěné sochy vznikly po druhé světové válce.

Pohřby bez obřadů jsou čím dál častější, stejně tak lze pozorovat ústup funerálního umění. O jeho návrat usiluje projekt Glaz Bridge, který oslovil výtvarné umělce různého zaměření se stejným zadáním: vytvořit pohřební urnu ze skla. Výslednou kolekci pod názvem Skleněná duše vystavuje nyní Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Na dubnovém design weeku v italském Miláně budou zastoupeni i čeští designéři a výrobci. Projekt Made by Fire podle Moravské galerie v Brně, která projekt ve spolupráci s festivalem Designblok připravila, ukáže největší výběr českého skla, porcelánu a keramiky na milánské přehlídce v novodobé historii Česka. Vedle prezentace tuzemské produkce a umu slouží výběr rovněž k zamyšlení nad směřováním českého designu a sklářského průmyslu.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila, uvedla agentura AP.

Kvalitní design může fungovat desítky let – když ho ale vytváříte pro masy, je nutné přemýšlet jinak. V Interview ČT24 to řekl český designér Maxim Velčovský a v rozhovoru popsal i to, kdy se z produktů stává umění a proč má české sklo ve světě dobrý zvuk. Na Signal Festivalu představí instalaci z vyhořelých aut dovezených z Ukrajiny zasažené ruskou agresí. Přinese to podle něj očistu díky intenzivnímu zážitku, katarzi.

Výrobci skla a porcelánu bojují s enormním nárůstem cen energií. Některé podniky už musely omezit výrobu. Sklárny na Blanensku odstavily jednu ze dvou pecí. Vedení firmy už propustilo část zaměstnanců. Kritickou situaci řeší i podniky v Karlovarském kraji. Tamní podnikatelé se obrátili na hejtmanství, aby jim pomohlo při vyjednávání s vládou.

Náklady palíren a lihovarů na vypálení ovocných destilátů vzrostly i o stovky procent, tvrdí Unie destilatérů. Vyšší jsou nejen ceny za plyn a elektřinu, ale také za sklo, kterého je navíc nedostatek. Kvůli dražším pohonným hmotám platí lihovarníci víc také za dovoz ovoce, zejména toho exotického. Jsou tak nuceni zdražit své služby o desítky procent. Některým palírnám podle unie dokonce hrozí krach.

Martin Janecký ovládá techniku, kterou umí jen pár sklářů na světě. Pomocí tvarování skla zevnitř žhavé baňky vytvořil i Hvězdáře a jiné studiové práce, které představuje na stejnojmenné výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Část exponátů vznikla jen pár týdnů před vernisáží.

V Benátkách začala mezinárodní přehlídka výtvarného umění. Prestižního bienále se letos účastní také designér Rony Plesl. Jeho skleněnou instalaci Stromy rostou z nebe zařadil deník Financial Times do výběru nejlepších expozic na benátském bienále. Plesl svým dílem zároveň představí novou technologii umělecké práce se sklem.

Kontejnery na tříděný odpad jsou dnes v každé obci. Začátkem 90. let však separace odpadů v Československu teprve začínala. Například v Jindřichově Hradci mohli první zájemci třídit tři druhy surovin. Město jim k tomu navíc zapůjčilo i speciální koše.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.