Tomáš, Matěj a Juda Tadeáš opustili pražský orloj. Tři apoštolové míří do péče restaurátora

Odborníci v úterý sejmuli z pražského Staroměstského orloje tři sochy apoštolů, které loni poškodil jeden z návštěvníků města. Sochy svatého Tomáše, Matěje a Judy Tadeáše převezmou restaurátoři. Oprava by měla trvat několik týdnů až měsíc, uvedla Mariana Nesnídalová, jednatelka hodinářské firmy L. Hainz, která se o orloj stará. Orloj bude nadále fungovat, pouze namísto tří apoštolů budou prázdná místa. Dřevěné sochy vznikly po druhé světové válce.

Apoštoly poničil návštěvník, který rozbil sklo dveří oddělujících kapli od orloje. „Padající sklo pak poškodilo některé sochy, které jsme museli demontovat a vezeme je do restaurátorského ateliéru. Bohužel, opravy se nedají udělat na místě,“ řekla Nesnídalová.

Sklo poškodilo sochy na několika místech, mimo jiné na rukou a pláštích, v případě svatého Tomáše je poničené kopí. „Nejpoškozenější je zřejmě právě svatý Tomáš, který dostal zásah do kopí, kde bude potřeba materiál doplnit, pak se to musí celé zaretušovat a barevně sladit a zakonzervovat,“ upřesnila jednatelka hodinářské firmy.

Staroměstskou radnici i orloj poničil požár na konci druhé světové války. Apoštoly pro obnovu orloje vyřezal v roce 1948 sochař Vojtěch Sucharda, který se podílel už na dřívějších opravách orloje. „Při požáru bylo vše zničeno, pouze nějaké artefakty jsou v Muzeu hlavního města Prahy, tyto sochy, které nyní odvážíme, a i ty zbylé, jsou všechno poválečné kopie,“ připomněla Nesnídalová.

Po opravě orloje se objevila kritika

Orloj je přistavěný k jižní straně gotické věže Staroměstské radnice, která je národní kulturní památkou a jejíž stavba byla dokončena v roce 1364. Dlouho se věřilo, že orloj pochází z roku 1490. Ve druhé polovině 20. století se ale díky nálezu nových dokumentů zjistilo, že nejranější zmínka o orloji se datuje k 9. říjnu 1410.

Rekonstrukce orloje byla dokončena v roce 2018. Loni se objevila kritika podoby nové desky kalendária, kterou vytvořil malíř a restaurátor Stanislav Jirčík. Jeho pojetí kalendária, jehož původní verzi vytvořil v roce 1866 Josef Mánes, kritizoval mimo jiné člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka, který podal stížnost památkové inspekci.

Podle následně zveřejněných snímků se nová kopie v řadě detailů liší od originálu a Jirčík mimo jiné výrazně pozměnil podobu některých postav. Město se proto rozhodlo nechat udělat novou kopii.

Kalendárium či měsíčník vytvořil Josef Mánes pro tehdy obnovený Staroměstský orloj. Od roku 1882 na orloji visí kopie díla, originál byl umístěn do muzea, aby netrpěl vlivy počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 12 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 16 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...