Vlastivědné muzeum v Olomouci otevře ve čtvrtek výstavu k 500. výročí první známé písemné zmínky o olomouckém orloji. Expozice je umístěna v největším výstavním sále svaté Kláry. Návštěvníci uvidí umělecké i technické součásti orloje z různých etap jeho vývoje, kromě toho i obrazové, písemné doklady z minulosti této památky. Chybět nebude ani takzvaný Fabriciův astroláb: astronomický číselník, který byl na orloji déle než tři sta let.
Křesťanské symboly i sportovec v červených trenýrkách. Výstava představí 500 let olomouckého orloje
Na výstavě, ke které vyšla i publikace, bude k vidění více než dvě stě exponátů, to hlavní pochází přímo ze sbírek Vlastivědného muzea Olomouc. Obrazové podklady pro starší dějiny orloje poskytl Okresní archiv v Olomouci a zapojilo se i Muzeum umění.
„Muzeum umění má dobře zastoupené novější období, jak výzdobu malíře Jana Köhlera, tak pozůstalost Karla Svolinského s velkým množstvím návrhů, skic a studií malířských zobrazení současného orloje,“ řekl autor výstavy Radim Himmler.
Na výstavě jsou k vidění i modely zmenšených interiérových orlojů, které byly nějakým způsobem inspirovány olomouckým orlojem.
Tak velkou výstavu věnovanou olomouckému orloji mohli lidé vidět naposledy v roce 1985. Za tu dobu získali badatelé nové informace ze zahraničí, na výstavě tak nechybí ani srovnání s dalšími orloji v Evropě.
Fabriciův astroláb
Podle Himmlera bude jedním z největších lákadel takzvaný Fabriciův astroláb. Jedná se o astronomický číselník, který byl na orloji od roku 1574 až do roku 1895. Nechybí ani kalendářní deska na léta 1746 až 1847 nebo soubor pohyblivých figur z pseudogotické přestavby orloje v roce 1898.
Orloj v Olomouci se mnohokrát změnil a některé návrhy zůstaly jenom na papíře. „K vidění jsou i malířské návrhy a realizace z dílen významných malířů, jako byli Jan Kryštof Handke, Richard Bitterlich, Jano Köhler či Karel Svolinský,“ doplnil autor.
Předválečnou podobu orloje připomněla plachta, která orloj zakrývala během jeho nedávné rekonstrukce. Vpravo je současná podoba orloje podle návrhu Karla Svolinského
Polibek socialistického realismu
Olomoucký orloj je technickou i uměleckou památkou. I když první písemná zmínka o něm pochází z roku 1519, je součástí budovy radnice zřejmě už od první poloviny 15. století. Orloj byl několikrát přebudováván a změna několikrát mezi Olomoučany vzbudila emoce.
Například v 16. století se do přestavby složitého orloje pustil všestranně talentovaný učenec, matematik a botanik Paulus Fabricius. Současnou podobu získal od Karla Svolinského v 50. letech 20. století poté, co byl poškozen za druhé světové války. Tato podoba orloje má dodnes řadu kritiků, podle kterých je dílo poplatné době svého vzniku.
- Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří čtrnáct metrů vysoký výklenek s lomeným obloukem. Dnešní podoba z 50. let 20. století je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor Karel Svolinský folklorní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách postavy představitelů pracující třídy.
- (Zdroj: tourism.olomouc.eu)
