Chybovali autor, město i památkáři. Inspekce řešila rekonstrukci kalendária pražského orloje

3 minuty
Události: U kopie kalendária pražského orloje pochybil podle inspekce autor, město i památkáři
Zdroj: ČT24

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany – autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Kalendárium či měsíčník vytvořil Josef Mánes v roce 1866 pro tehdy obnovený Staroměstský orloj. Od roku 1882 na orloji visí kopie díla, originál byl umístěn do muzea, aby netrpěl vlivem počasí. V roce 2018 vytvořil novou kopii malíř a restaurátor Stanislav Jirčík. Letos si na novou podobu kalendária stěžoval člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka a podal stížnost Památkové inspekci. Podle následně zveřejněných snímků se nová kopie v řadě detailů liší od originálu. Jirčík třeba výrazně pozměnil podobu některých postav.

Jirčík se hájil tím, že měl udělat takzvanou technologickou kopii, kdy není úkolem vytvořit věrnou kopii původního díla. „I tak má Památková inspekce za to, že některé až okaté změny detailů provedené Mgr. Jirčíkem, u nichž nejsou důvody změn z hlediska zájmů státní památkové péče srozumitelné a věcně odůvodněné, do technologické kopie malby nepatří,“ píše se ve stanovisku inspekce.

Jirčík v minulosti uváděl, že se inspiroval přípravnými kresbami Mánesa. „Jedině ty zobrazují autentický rukopis. Na malbě autentický rukopis někde je, ale někde byl třeba stržený a druhotnými zásahy pozměněn,“ řekl. 

Podle ministerských odborníků Jirčík detailně studoval i Mánesův originál uložený v muzeu. „I proto je obtížné pochopit, proč se obdobného stylu práce nedržel i u detailů obličejů a oblečení,“ napsala Památková inspekce.

Experti nechodili na kontroly

Podoba nové kopie kalendária je ale podle inspekce „souběhem nedůsledného jednání všech zainteresovaných stran“. Experti Národního památkového ústavu (NPÚ) podle inspekce zpočátku vůbec nechodili kontrolovat práce na kopii kalendária a členové restaurátorského oddělení ústavu se neúčastnili žádného kontrolního dne s Jirčíkem. „Prvně novou kopii mohli spatřit až v zaslané fotografii všem účastným akce obnovy v e-mailu ze dne 21. září 2018, což byl mimo jiné den, kdy se konal poslední kontrolní den. Sedm dní nato byla radnice 28. září 2018 slavnostně odhalena. Připomínkovat kopii proto ani nebylo v daném čase možné,“ sdělila inspekce.

Pražský magistrát pak podle stanoviska inspekce nemá žádné zápisy z kontrolních dnů při tvorbě kopie a má jen tři fotografie z jedné návštěvy Jirčíkova ateliéru. Podle inspekce je také s podivem, že si město jako vlastník památky zadalo ve smlouvě o dílo výslovně tvorbu technologické, a ne věrné kopie. Nikoho ale podle stanoviska inspekce nelze pokutovat, protože nešlo o restaurování originálu a také již byla věc promlčena.

Celá oprava věže stála zhruba 61 milionů korun bez DPH, z čehož orloje se týkalo přibližně deset milionů korun bez DPH, uvedl již dříve mluvčí magistrátu Vít Hofman. Novou kopii kalendária orloje převzalo ještě předchozí vedení Prahy. Nynější vedení města, které nastoupilo v závěru roku 2018, chce nechat kalendárium vyměnit. „V současnosti probíhá jak technická, tak umělecká analýza současného kalendária a příprava zadání nového díla. Na nové dílo počítáme s tím, že by byli osloveni uznávaní restaurátoři díla Josefa Mánesa,“ řekl serveru náměstek primátora pro památkovou péči Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Obě zprávy by měl mít magistrát k dispozici do konce léta. Na základě nich rozhodne o zadání výroby nové kopie. Ta by mohla být hotová příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...