Chybovali autor, město i památkáři. Inspekce řešila rekonstrukci kalendária pražského orloje

Nahrávám video

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany – autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Kalendárium či měsíčník vytvořil Josef Mánes v roce 1866 pro tehdy obnovený Staroměstský orloj. Od roku 1882 na orloji visí kopie díla, originál byl umístěn do muzea, aby netrpěl vlivem počasí. V roce 2018 vytvořil novou kopii malíř a restaurátor Stanislav Jirčík. Letos si na novou podobu kalendária stěžoval člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka a podal stížnost Památkové inspekci. Podle následně zveřejněných snímků se nová kopie v řadě detailů liší od originálu. Jirčík třeba výrazně pozměnil podobu některých postav.

Jirčík se hájil tím, že měl udělat takzvanou technologickou kopii, kdy není úkolem vytvořit věrnou kopii původního díla. „I tak má Památková inspekce za to, že některé až okaté změny detailů provedené Mgr. Jirčíkem, u nichž nejsou důvody změn z hlediska zájmů státní památkové péče srozumitelné a věcně odůvodněné, do technologické kopie malby nepatří,“ píše se ve stanovisku inspekce.

Jirčík v minulosti uváděl, že se inspiroval přípravnými kresbami Mánesa. „Jedině ty zobrazují autentický rukopis. Na malbě autentický rukopis někde je, ale někde byl třeba stržený a druhotnými zásahy pozměněn,“ řekl. 

Podle ministerských odborníků Jirčík detailně studoval i Mánesův originál uložený v muzeu. „I proto je obtížné pochopit, proč se obdobného stylu práce nedržel i u detailů obličejů a oblečení,“ napsala Památková inspekce.

Experti nechodili na kontroly

Podoba nové kopie kalendária je ale podle inspekce „souběhem nedůsledného jednání všech zainteresovaných stran“. Experti Národního památkového ústavu (NPÚ) podle inspekce zpočátku vůbec nechodili kontrolovat práce na kopii kalendária a členové restaurátorského oddělení ústavu se neúčastnili žádného kontrolního dne s Jirčíkem. „Prvně novou kopii mohli spatřit až v zaslané fotografii všem účastným akce obnovy v e-mailu ze dne 21. září 2018, což byl mimo jiné den, kdy se konal poslední kontrolní den. Sedm dní nato byla radnice 28. září 2018 slavnostně odhalena. Připomínkovat kopii proto ani nebylo v daném čase možné,“ sdělila inspekce.

Pražský magistrát pak podle stanoviska inspekce nemá žádné zápisy z kontrolních dnů při tvorbě kopie a má jen tři fotografie z jedné návštěvy Jirčíkova ateliéru. Podle inspekce je také s podivem, že si město jako vlastník památky zadalo ve smlouvě o dílo výslovně tvorbu technologické, a ne věrné kopie. Nikoho ale podle stanoviska inspekce nelze pokutovat, protože nešlo o restaurování originálu a také již byla věc promlčena.

Celá oprava věže stála zhruba 61 milionů korun bez DPH, z čehož orloje se týkalo přibližně deset milionů korun bez DPH, uvedl již dříve mluvčí magistrátu Vít Hofman. Novou kopii kalendária orloje převzalo ještě předchozí vedení Prahy. Nynější vedení města, které nastoupilo v závěru roku 2018, chce nechat kalendárium vyměnit. „V současnosti probíhá jak technická, tak umělecká analýza současného kalendária a příprava zadání nového díla. Na nové dílo počítáme s tím, že by byli osloveni uznávaní restaurátoři díla Josefa Mánesa,“ řekl serveru náměstek primátora pro památkovou péči Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Obě zprávy by měl mít magistrát k dispozici do konce léta. Na základě nich rozhodne o zadání výroby nové kopie. Ta by mohla být hotová příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 39 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...