Chybovali autor, město i památkáři. Inspekce řešila rekonstrukci kalendária pražského orloje

3 minuty
Události: U kopie kalendária pražského orloje pochybil podle inspekce autor, město i památkáři
Zdroj: ČT24

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany – autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Kalendárium či měsíčník vytvořil Josef Mánes v roce 1866 pro tehdy obnovený Staroměstský orloj. Od roku 1882 na orloji visí kopie díla, originál byl umístěn do muzea, aby netrpěl vlivem počasí. V roce 2018 vytvořil novou kopii malíř a restaurátor Stanislav Jirčík. Letos si na novou podobu kalendária stěžoval člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka a podal stížnost Památkové inspekci. Podle následně zveřejněných snímků se nová kopie v řadě detailů liší od originálu. Jirčík třeba výrazně pozměnil podobu některých postav.

Jirčík se hájil tím, že měl udělat takzvanou technologickou kopii, kdy není úkolem vytvořit věrnou kopii původního díla. „I tak má Památková inspekce za to, že některé až okaté změny detailů provedené Mgr. Jirčíkem, u nichž nejsou důvody změn z hlediska zájmů státní památkové péče srozumitelné a věcně odůvodněné, do technologické kopie malby nepatří,“ píše se ve stanovisku inspekce.

Jirčík v minulosti uváděl, že se inspiroval přípravnými kresbami Mánesa. „Jedině ty zobrazují autentický rukopis. Na malbě autentický rukopis někde je, ale někde byl třeba stržený a druhotnými zásahy pozměněn,“ řekl. 

Podle ministerských odborníků Jirčík detailně studoval i Mánesův originál uložený v muzeu. „I proto je obtížné pochopit, proč se obdobného stylu práce nedržel i u detailů obličejů a oblečení,“ napsala Památková inspekce.

Experti nechodili na kontroly

Podoba nové kopie kalendária je ale podle inspekce „souběhem nedůsledného jednání všech zainteresovaných stran“. Experti Národního památkového ústavu (NPÚ) podle inspekce zpočátku vůbec nechodili kontrolovat práce na kopii kalendária a členové restaurátorského oddělení ústavu se neúčastnili žádného kontrolního dne s Jirčíkem. „Prvně novou kopii mohli spatřit až v zaslané fotografii všem účastným akce obnovy v e-mailu ze dne 21. září 2018, což byl mimo jiné den, kdy se konal poslední kontrolní den. Sedm dní nato byla radnice 28. září 2018 slavnostně odhalena. Připomínkovat kopii proto ani nebylo v daném čase možné,“ sdělila inspekce.

Pražský magistrát pak podle stanoviska inspekce nemá žádné zápisy z kontrolních dnů při tvorbě kopie a má jen tři fotografie z jedné návštěvy Jirčíkova ateliéru. Podle inspekce je také s podivem, že si město jako vlastník památky zadalo ve smlouvě o dílo výslovně tvorbu technologické, a ne věrné kopie. Nikoho ale podle stanoviska inspekce nelze pokutovat, protože nešlo o restaurování originálu a také již byla věc promlčena.

Celá oprava věže stála zhruba 61 milionů korun bez DPH, z čehož orloje se týkalo přibližně deset milionů korun bez DPH, uvedl již dříve mluvčí magistrátu Vít Hofman. Novou kopii kalendária orloje převzalo ještě předchozí vedení Prahy. Nynější vedení města, které nastoupilo v závěru roku 2018, chce nechat kalendárium vyměnit. „V současnosti probíhá jak technická, tak umělecká analýza současného kalendária a příprava zadání nového díla. Na nové dílo počítáme s tím, že by byli osloveni uznávaní restaurátoři díla Josefa Mánesa,“ řekl serveru náměstek primátora pro památkovou péči Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Obě zprávy by měl mít magistrát k dispozici do konce léta. Na základě nich rozhodne o zadání výroby nové kopie. Ta by mohla být hotová příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 57 mminutami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
před 18 hhodinami

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025

Přístroje s klikou i bez přibližují v Ostravě historii kinematografie

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.
10. 3. 2025
Načítání...