Sklárna v Květné s ruční výrobou nekončí. Má nového většinového majitele

Sklárna v Květné, která je součástí obce Strání na Uherskohradišťsku, změnila majitele. Jejím novým majoritním vlastníkem se stal český průmyslový a realitní holding AF Group, potvrdil generální ředitel sklárny Marek Mikláš. Nový majitel podle něj ve sklárně zachová ruční výrobu skla, byť zpočátku v omezeném rozsahu. Bývalý majitel, kterým byla společnost Cerva Bohemia, ji plánoval na konci ledna po 230 letech kvůli růstu cen energií ukončit. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Bývalý majitel sklárny Lubor Cerva podle Mikláše bezprostředně před uzavřením provozu, který by pravděpodobně znamenal definitivní konec sklářské výroby v Květné, našel obchodní partnery, kteří sklárnu převezmou s cílem pokračovat v tradiční ruční výrobě skla.

„Novým majoritním majitelem se stává ryze český rodinný holding AF Group z Hodonína působící řadu let v různých průmyslových a realitních projektech, který bude zastupovat pan Josef Anovčín, a dále pan Dušan Svoboda prostřednictvím společnosti MHS Partners,“ uvedl Mikláš. „Je to firma s českým investorem, s dlouhou tradicí v různých oborech a věřím tomu, že nás to zase posune dál,“ dodal.

„Jsme nesmírně rádi, že jsme se dohodli na převzetí sklárny v Květné a máme tak možnost pokračovat v tradici, která trvá již 230 let. Máme velký respekt a úctu k dědictví, které nám naši předci předali, a naším cílem je sklárnu dlouhodobě rozvíjet. V naší zemi již mnoho tradičních oborů zaniklo a byla by škoda, kdyby ruční výroba skla byla další v řadě, a to navíc v situaci, kdy tento obor byl zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO,“ napsali noví majitelé sklárny ve vyjádření pro ČT.

Nahrávám video
Události v regionech: Zachování ruční výroby skla v Květné
Zdroj: ČT24

Většina zaměstnanců sklárny dostala koncem loňského roku výpovědi. Značná část z nich však nakonec v podniku zůstane. „Původně ve sklárně pracovalo okolo devadesáti zaměstnanců, nyní to bude asi padesát,“ uvedl Mikláš. Ocenil solidaritu lidí, jimž nebyl osud sklárny, která vyváží své výrobky do více než 65 zemí světa, lhostejný. Nový majitel tak musí co nejdřív obnovit tým sklářů, protože někteří si už našli práci jinde.

Sklo podnik dodává na trh pod značkou Květná 1794. „Je to jedna z mimořádných příležitostí k uchování tradičního řemesla, které je proslulé po celém světě, zároveň je sklárna silně spjatá s naším regionem a je tu vnímána jako tradiční a dlouholetý zaměstnavatel,“ řekl k akvizici Anovčín. „Jsem rád, že jsem měl možnost přispět k tomu, že značka dostala další šanci na pokračování v tradici, která trvá již 230 let, a doufám, že naše možná trochu idealistické představy se nám podaří přetavit do dlouhodobě udržitelného rozvoje sklárny,“ doplnil Svoboda.

Nová výroba se spustí na začátku února

Ve středu skláři podle Mikláše vynesli z pece osm tavicích pánví. „Ve čtvrtek proběhne oprava pracovních otvorů a celé pece jako takové a v pátek bude vneseno osm nových tavicích pánví, které se následně dotemperují. První tavba skla je naplánovaná na tuto neděli,“ uvedl Mikláš. Slavnostní opětovné spuštění výroby, už pod novým majitelem, se uskuteční v pondělí 5. února dopoledne.

Nahrávám video
Události, komentáře: Záchrana sklárny v Květné
Zdroj: ČT24

Historie sklárny v Květné sahá do roku 1794, je tedy jednou z nejdéle fungujících skláren v České republice. Založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. V polovině 19. století sklárnu koupil podnikatel Emanuel Zahn a rozšířil původní výrobu tabulkového skla o výrobu skla nápojového a dekoračního, jež se brzy začalo vyvážet do mnoha zemí. Sklárna zachovala výrobu i v první polovině 20. století a po zestátnění byla jedním ze závodů národního podniku Moravské sklárny v Květné.

Po roce 1989 sklárna několikrát změnila majitele. Mezi lety 2011 a 2018 patřila do skupiny Crystalite Bohemia podnikatele Lubora Cervy, jejíž část v podobě závodu ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku posléze odprodal. V roce 2020 založil společnost Cerva Bohemia a následně Květná 1794, aby se věnoval ruční výrobě českého křišťálu. I přes covidovou pandemii sklárna výrobu udržela, ekonomické problémy pro ni ale podle Mikláše znamenalo dramatické zvýšení cen energií v uplynulých letech.

Nahrávám video
90′ ČT24: Úspěchy českých sklářů
Zdroj: ČT24

Holding AF Group utržil od ledna 2021 do konce března 2022 za prodej výrobků, služeb a zboží téměř 766,4 milionu korun. Za sledované období vykázal čistý zisk přes 37,9 milionu korun, vyplývá z konsolidované účetní závěrky. Společnost Cerva Bohemia měla podle účetní závěrky předloni tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží asi 98,7 milionu korun, skončila však ve ztrátě přesahující 28,9 milionu. Loňské hospodářské výsledky společnosti dosud oficiálně nezveřejnily.

Sklářská výroba má v Česku silnou tradici

Podle ministerstva kultury jsou v tuzemsku stovky skláren, rodinných dílen a ateliérů. Pracuje v nich víc než pět tisíc sklářů, brusičů nebo výrobců bižuterie a šperků. Sklářství jako odvětví má tradici zejména právě ve Zlínském a také v Libereckém kraji a Vysočině.

Ruční výroba skla v Česku byla v prosinci zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Podíleli se na tom i skláři z Květné. Ti při tvorbě svých děl spolupracovali se slavnými návrháři. V době největšího rozkvětu sklárna v Květné zaměstnávala 550 lidí. Vytvořila například puristické návrhy Adolfa Loose, spolupracovala s dílnou Olgoj Chorchoj nebo sklářským výtvarníkem Ronym Pleslem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Zlínský kraj

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Zlín si připomíná 150. výročí narození Tomáše Bati

Zlín si připomíná 150 let od narození Tomáše Bati. Ten založil obuvnickou firmu, která zaměstnávala tisíce lidí nejen v tehdejším Československu. Památník Tomáše Bati ve Zlíně otevřel novou expozici Vysněné město, vzpomínkové akce se konaly u Baťovy sochy v Otrokovicích i u hrobu na zlínském Lesním hřbitově. Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile. Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO.
1. 4. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Majitelé psů si letos místy výrazně připlatí

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.
25. 3. 2026
Načítání...