Sklárna v Květné s ruční výrobou nekončí. Má nového většinového majitele

Sklárna v Květné, která je součástí obce Strání na Uherskohradišťsku, změnila majitele. Jejím novým majoritním vlastníkem se stal český průmyslový a realitní holding AF Group, potvrdil generální ředitel sklárny Marek Mikláš. Nový majitel podle něj ve sklárně zachová ruční výrobu skla, byť zpočátku v omezeném rozsahu. Bývalý majitel, kterým byla společnost Cerva Bohemia, ji plánoval na konci ledna po 230 letech kvůli růstu cen energií ukončit. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Bývalý majitel sklárny Lubor Cerva podle Mikláše bezprostředně před uzavřením provozu, který by pravděpodobně znamenal definitivní konec sklářské výroby v Květné, našel obchodní partnery, kteří sklárnu převezmou s cílem pokračovat v tradiční ruční výrobě skla.

„Novým majoritním majitelem se stává ryze český rodinný holding AF Group z Hodonína působící řadu let v různých průmyslových a realitních projektech, který bude zastupovat pan Josef Anovčín, a dále pan Dušan Svoboda prostřednictvím společnosti MHS Partners,“ uvedl Mikláš. „Je to firma s českým investorem, s dlouhou tradicí v různých oborech a věřím tomu, že nás to zase posune dál,“ dodal.

„Jsme nesmírně rádi, že jsme se dohodli na převzetí sklárny v Květné a máme tak možnost pokračovat v tradici, která trvá již 230 let. Máme velký respekt a úctu k dědictví, které nám naši předci předali, a naším cílem je sklárnu dlouhodobě rozvíjet. V naší zemi již mnoho tradičních oborů zaniklo a byla by škoda, kdyby ruční výroba skla byla další v řadě, a to navíc v situaci, kdy tento obor byl zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO,“ napsali noví majitelé sklárny ve vyjádření pro ČT.

Nahrávám video

Většina zaměstnanců sklárny dostala koncem loňského roku výpovědi. Značná část z nich však nakonec v podniku zůstane. „Původně ve sklárně pracovalo okolo devadesáti zaměstnanců, nyní to bude asi padesát,“ uvedl Mikláš. Ocenil solidaritu lidí, jimž nebyl osud sklárny, která vyváží své výrobky do více než 65 zemí světa, lhostejný. Nový majitel tak musí co nejdřív obnovit tým sklářů, protože někteří si už našli práci jinde.

Sklo podnik dodává na trh pod značkou Květná 1794. „Je to jedna z mimořádných příležitostí k uchování tradičního řemesla, které je proslulé po celém světě, zároveň je sklárna silně spjatá s naším regionem a je tu vnímána jako tradiční a dlouholetý zaměstnavatel,“ řekl k akvizici Anovčín. „Jsem rád, že jsem měl možnost přispět k tomu, že značka dostala další šanci na pokračování v tradici, která trvá již 230 let, a doufám, že naše možná trochu idealistické představy se nám podaří přetavit do dlouhodobě udržitelného rozvoje sklárny,“ doplnil Svoboda.

Nová výroba se spustí na začátku února

Ve středu skláři podle Mikláše vynesli z pece osm tavicích pánví. „Ve čtvrtek proběhne oprava pracovních otvorů a celé pece jako takové a v pátek bude vneseno osm nových tavicích pánví, které se následně dotemperují. První tavba skla je naplánovaná na tuto neděli,“ uvedl Mikláš. Slavnostní opětovné spuštění výroby, už pod novým majitelem, se uskuteční v pondělí 5. února dopoledne.

Nahrávám video

Historie sklárny v Květné sahá do roku 1794, je tedy jednou z nejdéle fungujících skláren v České republice. Založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. V polovině 19. století sklárnu koupil podnikatel Emanuel Zahn a rozšířil původní výrobu tabulkového skla o výrobu skla nápojového a dekoračního, jež se brzy začalo vyvážet do mnoha zemí. Sklárna zachovala výrobu i v první polovině 20. století a po zestátnění byla jedním ze závodů národního podniku Moravské sklárny v Květné.

Po roce 1989 sklárna několikrát změnila majitele. Mezi lety 2011 a 2018 patřila do skupiny Crystalite Bohemia podnikatele Lubora Cervy, jejíž část v podobě závodu ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku posléze odprodal. V roce 2020 založil společnost Cerva Bohemia a následně Květná 1794, aby se věnoval ruční výrobě českého křišťálu. I přes covidovou pandemii sklárna výrobu udržela, ekonomické problémy pro ni ale podle Mikláše znamenalo dramatické zvýšení cen energií v uplynulých letech.

Nahrávám video

Holding AF Group utržil od ledna 2021 do konce března 2022 za prodej výrobků, služeb a zboží téměř 766,4 milionu korun. Za sledované období vykázal čistý zisk přes 37,9 milionu korun, vyplývá z konsolidované účetní závěrky. Společnost Cerva Bohemia měla podle účetní závěrky předloni tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží asi 98,7 milionu korun, skončila však ve ztrátě přesahující 28,9 milionu. Loňské hospodářské výsledky společnosti dosud oficiálně nezveřejnily.

Sklářská výroba má v Česku silnou tradici

Podle ministerstva kultury jsou v tuzemsku stovky skláren, rodinných dílen a ateliérů. Pracuje v nich víc než pět tisíc sklářů, brusičů nebo výrobců bižuterie a šperků. Sklářství jako odvětví má tradici zejména právě ve Zlínském a také v Libereckém kraji a Vysočině.

Ruční výroba skla v Česku byla v prosinci zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Podíleli se na tom i skláři z Květné. Ti při tvorbě svých děl spolupracovali se slavnými návrháři. V době největšího rozkvětu sklárna v Květné zaměstnávala 550 lidí. Vytvořila například puristické návrhy Adolfa Loose, spolupracovala s dílnou Olgoj Chorchoj nebo sklářským výtvarníkem Ronym Pleslem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Zlínský kraj

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
08:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 18 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl Tejcovu stížnost v kauze týrání psa v Uherském Hradišti

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS. Tejc zopakoval, že je potřeba zvýšit příslušné trestní sazby.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Některá města letos otevřela opravená koupaliště, jinde ale začátek prázdnin nestihli

Začátek letních prázdnin odstartoval hlavní sezonu koupališť. Zatímco některá města a obce letos otevřely nové biotopy nebo dokončily rozsáhlé rekonstrukce koupališť, jinde práce nabraly zpoždění. Důvodem jsou komplikace při stavbě i změny projektů.
26. 6. 2026

V přírodě, na zámku či v krojích. Některé školy předají vysvědčení netradičně

Tradiční předávání vysvědčení ve školních lavicích se na některých školách mění ve společenskou akci. Místo rychlého předání hodnocení od kantorů v rámci jedné vyučovací hodiny volí řada institucí netradiční předávání v jiných prostorách, než je půda školy – ať už v horské přírodě, na zámku, nebo v krojích.
21. 6. 2026

VideoBřetislav Král v roce 1949 uprchl z uranových dolů a čtyřicet let se skrýval

Studenti Masarykova gymnázia ve Vsetíně odkryli zcela mimořádný příběh vzdoru proti komunistickému režimu. Břetislav Král dokázal v roce 1949 uprchnout z uranových dolů u Jáchymova, kde si odpykával trest za distribuci protikomunistických letáků. Dalších čtyřicet let žil v utajení právě na Valašsku, za tu dobu ho dvakrát kontrolovala SNB. Policii se přihlásil až na jaře 1990.
20. 6. 2026

Po dlouhém čekání otevřela D49 mezi Martinicemi a Fryštákem

Silničáři ve středu otevřeli 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49 mezi Martinicemi na Kroměřížsku a Fryštákem na Zlínsku. Předloni v prosinci zprovoznili první úsek dálnice D49 mezi Hulínem na Kroměřížsku a Martinicemi dlouhý asi 9,8 kilometru. Vybudování obou přišlo po valorizaci dohromady na 9,5 miliardy korun bez DPH. Práce na stavbě D49 opakovaně zdržely námitky a žaloby ekologických aktivistů.
17. 6. 2026Aktualizováno17. 6. 2026

Řidiče čeká v létě řada uzavírek. Podívejte se na ty nejvýznamnější

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i krajští správci komunikací zahájí během léta desítky oprav a stavebních akcí. Řidiče čekají omezení na dálnicích D1, D5 a D11, komplikace přinesou také opravy významných silnic v Praze, Ostravě nebo Liberci. Přinášíme přehled nejdůležitějších rekonstrukcí silnic a dálnic, staveb a s nimi spojených dopravních omezení ve všech krajích.
5. 6. 2026

Evropský pohled