Skláři z Květné chtějí tavit pomocí slunce. Staré pánve tak musely pryč

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Vynést staré pánve z tavicích pecí není pro skláře nic jednoduchého. Není pod nimi silná podlaha, a tak nebylo možné využít těžkou techniku. K peci museli přijít co nejblíž, aby nejprve rozebrali stěnu ze šamotu a žárobetonu.

Uvnitř pece je až 1250 stupňů, pracovníci sklárny tak musí mít na sobě hned několik ochranných vrstev. „Ti, co jsou úplně blízko, tak mají štíty, na hlavách mají plenky,“ nastínil generální ředitel podniku Květná 1794 Marek Kikláš. „Jak se otevře pec, tak se dostanu pod ty pánve. Musím být chráněný,“ popsal sklář František Hruška.  

Základní podmínkou pro úspěch operace je souhra sedmnácti lidí. Z pece postupně vytáhli osm půltunových pánví. Jedna parta pánve vytlačovala, druhá je vytahovala a odvážela.

Nahrávám video

Provoz, který už dvě stě let odolává technologickému pokroku, se i přesto brzy posune do 21. století. Sklářům pomůže nová elektrická pec, její provoz bude kvůli úsporám dotovat elektrárna přímo na střeše továrny. „Budeme první sklárna v Evropě, která bude tavit sklo sluncem,“ pochlubil se Mikláš. 

Pro výrobu designového skla ale bude dál klíčová původní pec poháněná plynem. Osm nových pánví plných skloviny vydrží v žáru zase zhruba půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
08:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 10 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 19 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 19 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 20 hhodinami

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
včera v 16:19

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Evropský pohled