Sklo strana 2 z 3

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila, uvedla agentura AP.

Kvalitní design může fungovat desítky let – když ho ale vytváříte pro masy, je nutné přemýšlet jinak. V Interview ČT24 to řekl český designér Maxim Velčovský a v rozhovoru popsal i to, kdy se z produktů stává umění a proč má české sklo ve světě dobrý zvuk. Na Signal Festivalu představí instalaci z vyhořelých aut dovezených z Ukrajiny zasažené ruskou agresí. Přinese to podle něj očistu díky intenzivnímu zážitku, katarzi.

Výrobci skla a porcelánu bojují s enormním nárůstem cen energií. Některé podniky už musely omezit výrobu. Sklárny na Blanensku odstavily jednu ze dvou pecí. Vedení firmy už propustilo část zaměstnanců. Kritickou situaci řeší i podniky v Karlovarském kraji. Tamní podnikatelé se obrátili na hejtmanství, aby jim pomohlo při vyjednávání s vládou.

Náklady palíren a lihovarů na vypálení ovocných destilátů vzrostly i o stovky procent, tvrdí Unie destilatérů. Vyšší jsou nejen ceny za plyn a elektřinu, ale také za sklo, kterého je navíc nedostatek. Kvůli dražším pohonným hmotám platí lihovarníci víc také za dovoz ovoce, zejména toho exotického. Jsou tak nuceni zdražit své služby o desítky procent. Některým palírnám podle unie dokonce hrozí krach.

Martin Janecký ovládá techniku, kterou umí jen pár sklářů na světě. Pomocí tvarování skla zevnitř žhavé baňky vytvořil i Hvězdáře a jiné studiové práce, které představuje na stejnojmenné výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Část exponátů vznikla jen pár týdnů před vernisáží.

V Benátkách začala mezinárodní přehlídka výtvarného umění. Prestižního bienále se letos účastní také designér Rony Plesl. Jeho skleněnou instalaci Stromy rostou z nebe zařadil deník Financial Times do výběru nejlepších expozic na benátském bienále. Plesl svým dílem zároveň představí novou technologii umělecké práce se sklem.

Kontejnery na tříděný odpad jsou dnes v každé obci. Začátkem 90. let však separace odpadů v Československu teprve začínala. Například v Jindřichově Hradci mohli první zájemci třídit tři druhy surovin. Město jim k tomu navíc zapůjčilo i speciální koše.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Díla téměř všech výtvarných oborů nabízí od úterý do neděle 13. prosince již 19. ročník přehlídky a veletrhu současného výtvarného umění Art Prague. Koná se v historickém domě na pražském náměstí Republiky v blízkosti obchodního domu Kotva.

Sklářský výtvarník a designér Rony Plesl patří k nejvýznamnějším současným osobnostem ve svém oboru. Důležité je srovnávat se s nejlepšími, poradil v Interview ČT24, jak může člověk dosáhnout k nejvyšším laťkám. Řemeslnická tradice českého sklářství se ale do časů největší slávy už podle něho nevrátí.

Český pavilon výstavy Expo 2020 v Dubaji představí dílo umělce Vlastimila Beránka. Jeho Venuše z olovnatého křišťálu je největší leštěnou plastikou z odlévaného skla na světě. Vznikala ve šluknovské společnosti Crystal Caviar, váží 243 kilogramů a její průměr je 88 centimetrů, řekl ředitel Crystal Caviar Marek Landa.

Ve Svatojánské věži ve Frýdku-Místku se vznáší skleněný hranol. Na výšku měří pět metrů a váží přes půl tuny. Tajemný předmět umístili do gotické věže z 15. století Michal Motyčka a Jana Šindelová. Instalace je odměnou všem návštěvníkům, kteří vystoupají vzhůru ke krovům po dvou stech jedenácti schodech.

Skláři z českých zemí mají jméno i za hranicemi a například ve francouzské Provence také působí. Tamní známá sklárna zastavila kvůli pandemii výrobu na tři měsíce, teď se tam provoz pomalu rozbíhá.

Na brněnském Špilberku bude od čtvrtka po celé letní prázdniny vystavovat skleněné plastiky sklářský výtvarník Ilja Bílek. Umělec, který spojuje tvarové kontrasty inspirované přírodou, technologiemi a architekturou, se sám spíš než za skláře považuje za sochaře. V pořadí už šestnácté léto patří prostory Hranolové věže a Královské kaple na hradě Špilberku sklářským výtvarníkům.

Ve věku 95 let zemřela významná sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Její úmrtí potvrdil František Lufinka, starosta Železného Brodu na Jablonecku, kde se výtvarnice narodila a prožila tam celý život. Žádné podrobnosti k úmrtí rodina sdělovat nechce, dodal. Brychtová spolu s manželem Stanislavem Libenským tvořili světově uznávaný sklářský tým.

Evropě dominovalo do poloviny 14. století sklo benátské/italské provenience. Největší rozkvět typů, variant tvarů, dekorů s používáním skloviny různých barev se vyskytoval mezi posledními desetiletími 13. století, kdy byla výroba přenesena z města Benátky na ostrov Murano, a polovinou 14. století, kdy v Benátkách propukla pandemie moru. Ta ale všechno změnila, popisuje archeoložka Hedvika Sedláčková.

Český rytec Tomáš Lesser se stal rytířem. Francouzský ministr kultury Franck Riester mu udělil Řád umění a literatury. Jde o vysoké státní vyznamenání, které v minulosti získal Bohumil Hrabal, Adolf Born nebo Václav Havel. Nově ocenění v Paříži převzal umělecký sklář.

Sklárna v Květné na moravsko-slovenském pohraničí se potýká s výrazným poklesem zájemců o dekorované sklo. Jeho tradiční odběratelé, hlavně z Ruska, si začali sklo dekorovat sami. Kvůli tomu už dostala výpověď třicítka lidí. Podnik, který funguje již 226 let, zaměstnává zhruba stovku pracovníků. Poptávka naopak sílí po nezdobeném, ručně vyráběném nápojovém sklu.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

Český sklář Rony Plesl uspěl na ikonickém místě v Londýně. Zahájil výstavu ve slavném Victoria a Albert Muzeu. To má největší sbírku dekorativního umění na světě. Instalaci se věnuje i víkendové vydání prestižního listu Financial Times.

Poslední z rekonstruovaných kobek na pražské náplavce se dočkala nového průčelí. Otáčí se podle svislé osy a slouží zároveň jako vchod. Elipsovité sklo, z něhož je vyrobeno, je silné sedm centimetrů a váží asi 1,6 tuny. Novinářům to řekli zástupci města a architekt Petr Janda. Celkem město rekonstruovalo na Rašínově nábřeží v Podskalí a na Hořejším nábřeží na Smíchově dvě desítky kobek.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze zve na novou výstavu, která představuje výběr toho nejlepšího z české sklářské tvorby. Expozice nazvaná Plejády skla 1946–2019 připomíná, že  české umělecké sklo je světový pojem a někteří tvůrci jako Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová či René Roubíček patří mezi mistry této disciplíny.

Jednoduché linie, ocel, sklo, střízlivá modernost a točitá schodiště jakoby plující v prostoru patří k rukopisu architektky Evy Jiřičné. Její projekty mají punc originality a prosvětlené interiéry vyplňují luxusní obchody, byty i kanceláře po celém světě. Třetího března tato zřejmě nejznámější česká architektka současnosti slaví osmdesátiny.

Kudy se ubírá nastupující generace uměleckých sklářů, napovídá aktuální výstava v pražském centru DOX. Svou tvorbu tu představují vítězové a účastníci desátého ročníku mezinárodní soutěžní přehlídky Stanislav Libenský Award. Přihlásit se do ní mohli vysokoškoláci z celého světa, kteří závěrečné práce tvořili ze skla.