Sklo strana 2 z 2

Ve Svatojánské věži ve Frýdku-Místku se vznáší skleněný hranol. Na výšku měří pět metrů a váží přes půl tuny. Tajemný předmět umístili do gotické věže z 15. století Michal Motyčka a Jana Šindelová. Instalace je odměnou všem návštěvníkům, kteří vystoupají vzhůru ke krovům po dvou stech jedenácti schodech.

Skláři z českých zemí mají jméno i za hranicemi a například ve francouzské Provence také působí. Tamní známá sklárna zastavila kvůli pandemii výrobu na tři měsíce, teď se tam provoz pomalu rozbíhá.

Na brněnském Špilberku bude od čtvrtka po celé letní prázdniny vystavovat skleněné plastiky sklářský výtvarník Ilja Bílek. Umělec, který spojuje tvarové kontrasty inspirované přírodou, technologiemi a architekturou, se sám spíš než za skláře považuje za sochaře. V pořadí už šestnácté léto patří prostory Hranolové věže a Královské kaple na hradě Špilberku sklářským výtvarníkům.

Ve věku 95 let zemřela významná sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Její úmrtí potvrdil František Lufinka, starosta Železného Brodu na Jablonecku, kde se výtvarnice narodila a prožila tam celý život. Žádné podrobnosti k úmrtí rodina sdělovat nechce, dodal. Brychtová spolu s manželem Stanislavem Libenským tvořili světově uznávaný sklářský tým.

Evropě dominovalo do poloviny 14. století sklo benátské/italské provenience. Největší rozkvět typů, variant tvarů, dekorů s používáním skloviny různých barev se vyskytoval mezi posledními desetiletími 13. století, kdy byla výroba přenesena z města Benátky na ostrov Murano, a polovinou 14. století, kdy v Benátkách propukla pandemie moru. Ta ale všechno změnila, popisuje archeoložka Hedvika Sedláčková.

Český rytec Tomáš Lesser se stal rytířem. Francouzský ministr kultury Franck Riester mu udělil Řád umění a literatury. Jde o vysoké státní vyznamenání, které v minulosti získal Bohumil Hrabal, Adolf Born nebo Václav Havel. Nově ocenění v Paříži převzal umělecký sklář.

Sklárna v Květné na moravsko-slovenském pohraničí se potýká s výrazným poklesem zájemců o dekorované sklo. Jeho tradiční odběratelé, hlavně z Ruska, si začali sklo dekorovat sami. Kvůli tomu už dostala výpověď třicítka lidí. Podnik, který funguje již 226 let, zaměstnává zhruba stovku pracovníků. Poptávka naopak sílí po nezdobeném, ručně vyráběném nápojovém sklu.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

Český sklář Rony Plesl uspěl na ikonickém místě v Londýně. Zahájil výstavu ve slavném Victoria a Albert Muzeu. To má největší sbírku dekorativního umění na světě. Instalaci se věnuje i víkendové vydání prestižního listu Financial Times.

Poslední z rekonstruovaných kobek na pražské náplavce se dočkala nového průčelí. Otáčí se podle svislé osy a slouží zároveň jako vchod. Elipsovité sklo, z něhož je vyrobeno, je silné sedm centimetrů a váží asi 1,6 tuny. Novinářům to řekli zástupci města a architekt Petr Janda. Celkem město rekonstruovalo na Rašínově nábřeží v Podskalí a na Hořejším nábřeží na Smíchově dvě desítky kobek.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze zve na novou výstavu, která představuje výběr toho nejlepšího z české sklářské tvorby. Expozice nazvaná Plejády skla 1946–2019 připomíná, že  české umělecké sklo je světový pojem a někteří tvůrci jako Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová či René Roubíček patří mezi mistry této disciplíny.

Jednoduché linie, ocel, sklo, střízlivá modernost a točitá schodiště jakoby plující v prostoru patří k rukopisu architektky Evy Jiřičné. Její projekty mají punc originality a prosvětlené interiéry vyplňují luxusní obchody, byty i kanceláře po celém světě. Třetího března tato zřejmě nejznámější česká architektka současnosti slaví osmdesátiny.

Kudy se ubírá nastupující generace uměleckých sklářů, napovídá aktuální výstava v pražském centru DOX. Svou tvorbu tu představují vítězové a účastníci desátého ročníku mezinárodní soutěžní přehlídky Stanislav Libenský Award. Přihlásit se do ní mohli vysokoškoláci z celého světa, kteří závěrečné práce tvořili ze skla.

V Pavilonu skla v Klatovech se o víkendu malovalo na sklo. Letní dílny pro veřejnost v tzv. PASKu připravili učitelé ze sklářské školy v Železném Brodě a jedním z výtvarných motivů se stala i turistická atrakce zdejších katakomb – mumifikovaná těla barokního měšťanstva a jezuitů.

Sklářka Blanka Musílková z Nevězic na Písecku pracuje se sklem už pětadvacet let. Její specialitou je skleněné pero, kromě toho vyrábí i drobné figurky nebo šperky.

Liberecký rodák Martin Janecký je jedním z několika málo sklářů, kteří dokáží bez formy vytvarovat realistickou lidskou postavu. Díky znalosti této specifické techniky patří ve svých osmatřiceti letech k nejvyhledávanějším umělcům pracujícím se sklem. Aktuálně jeho díla vystavuje pražská Galerie Kuzebauch.